www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 3/2004
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Jablka - jaká by měla být
*Víte, co jsou privátní
značky?

*Lunární kalendář Krásné
paní - září

*Kouzlo vídeňských
kaváren

*Lunární kalendář Krásné
paní - říjen

*Sójové omáčky
*Broskve
*Česnek
*Lunární kalendář Krásné
paní - listopad

*Tunisko v pohádce tisíce
a jedné noci

*Arabská pouštní kuchyně
*Recepty arabské
kuchyně

*Historie družstevnictví
*Kuchař světových celebrit
*Kečup je gastronomický
zázrak

*Děkujeme ti, ó prase
*Vybíráme
a konzumujeme masné
výrobky

*Knedlíky a nákypy
*Šampony a kondicionéry
*Horoskopy Ivany Reginy
Sádlové


*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 Kečup je gastronomický zázrak
Kečup má snad každý rád: nejen Čech jím s gustem hojně pokryje uvařené špagety, Němec hranolky, Američan hamburger, ale dokonce i Japonec s ním klidně polije rýži. Toho, kdo slyšel o tom, že si americký prezident Nixon mazal kečupem tvaroh, jistě nepřekvapí, že byla vyrobena i kečupová zmrzlina.

kečup

Kečup se nepoužívá jen samotný, ale často se stává součástí nejrůznějších omáček v teplé i studené kuchyni, zálivek na saláty - tam se fantazii skutečně meze nekladou.

Ale nenechte se mýlit, kečup nemá rodný list nadepsaný ve Spojených státech, i když mu tu zadělali na slávu. Slovo kečup prý vzniklo z čínského ke-tsiap a to byla nakládaná rybí omáčka, používaná jako přísada k jídlům. Z Asie se dostala v sedmnáctém století do Ameriky a Velké Británie a zpočátku se v obou zemích rozvíjela naprosto samostatným životem. Zatímco britská alternativa obsahovala houby, nebo dokonce vlašské ořechy, za velkou louží se proslavil například recept obsahující ančovičky, šalotku, ocet, bílé víno, sladké koření a citrónovou kůru. Vyráběly se však i ovocné, zeleninové, fazolové a další Catscupy, Catchupy či Katsupy.

Rajská jablka se stala součástí amerických omáček pak už převážně nazývaných Ketchup nejspíš na počátku devatenáctého století a ty se za pár let prodávaly ve skleničkách či lahvičkách ve všech amerických státech.

Nesmrtelnou slávu červeného kečupu pak v sedmdesátých letech 19. století odstartoval H. J. Heinz, který ho zařadil do výroby svých nakládaných produktů a představil na veletrhu ve Filadelfii. Od té doby svůj recept nezměnil a ten se stal standardem, podle kterého se hodnotí ostatní kečupy vyráběné po celém světě.

I když se kečupy hojně používají k jídlům, jako jsou hranolky či hamburgery, nad kterými lékaři varovně tyčí prst, samy o sobě jsou docela zdravé. Obsahují totiž díky rajčatovému základu látky, které jsou spojovány se snižováním rizika rakoviny a obvykle v nich nenajdete víc jak jeden a půl procenta tolik zavrhované soli.

kečup

Mluvíme ovšem o těch kečupech, vyrobených ze správného množství protlaku, které mají typickou konzistenci a charakteristickou barvu. Někdo z vás si možná kečup stále po bohaté úrodě rajčat vyrábí doma, a to tak, že je svaří a propasíruje, přidá sůl, cibuli, někdy i jablečnou dřeň, koření podle chuti a pak skutečně ví, co si dává na talíř. Jenže k takové práci se hospodyňky po zásluze uchylují čím dál míň. A tak raději zavítáme do obchodu, kde na nás čeká bohatá nabídka kečupů v lákavých obalech v nejrůznějších velikostech i provedení od sladkého po ostrý přes třeba jemně kořeněný bylinkami či kořením curry.

Stojíte v supermarketu před regálem štědře nabízejícím nejrůznější značky a váháte: který je ten zdravější? Tak vás můžeme poněkud uklidnit - požadavky na složení kečupů jsou upraveny speciální vyhláškou. Ta stanoví kromě parametrů, jako je obsah rozpustné sušiny, podíl cizích příměsí, případně obsah kyselin i významný kvalitativní parametr, a to podíl sušiny tvořené rajčaty. Ten udává, kolik rajčat bylo použito pro výrobu kečupu. Ten obsahuje 75 procent vody, a zbytek - tedy 25 procent takzvanou rozpustnou sušinu. A tam musí být nejméně sedm procent z rajčat a zbytek může být něco jiného. U kečupů extra speciál je ten podíl ještě vyšší. Jedny nebo druhé by neměly být přibarvovány umělými barvivy, proto bledá barva kečupu znamená buď nedodržení dávky rajčat, nebo fakt, že byl k jeho výrobě použit protlak horší kvality.

kečup

Jinak se ve velkém vyrábějí podobně jako v malém doma. Jen s tím rozdílem, že se nemíchají v hrnci na plotně, ale moderní stroje často řízené počítačem a často bez zásahu lidské ruky v obrovitých nádobách mísí rajčatové pyré, do kterého se z dávkovačů přidává škrobový maz, koření, kyselina citrónová, případně ocet a plní se do sklenic. Pasterace, která spolehlivě zabije plísně, kvasinky a bakterie, probíhá dvojím způsobem. Buď se studený kečup hermeticky uzavřený ve skleněném obalu s twist-off víčkem zahřívá na teplotu do 100 stupňů Celsia, nebo se horká masa nalije do lahvičky a přístroj do ní foukne páru a zavře víčko. Horký obsah stejně spolehlivě zlikviduje nebezpečné zárodky.

kečup

Další skupina kečupů se plní do plastových obalů. Jsou lehčí, prakticky nerozbitné a lépe se skladují. Často se dají postavit dnem vzhůru, což usnadňuje dávkování. Plnit se však nemůže velmi horká hmota, protože ta by plastový obal zdeformovala, ani je nelze následně zahřívat. Tyto kečupy se proto konzervují chemickými konzervačními látkami. Výrobce musí na etiketě deklarovat jejich druhy, to znamená vypsat slovy použité látky nebo natisknout mezinárodní symboly - tj. příslušná éčka.

Paradoxem je, že sice pečlivě bádáme, zda kupovaný kečup neobsahuje nějaké zavrhované škodliviny, ale doma po otevření s ním často velmi macešsky zacházíme. Koupíte si například kečup bez konzervačních látek v rodinném třeba i kilogramovém balení. Ten spořádáte i při každodenním použití až za několik týdnů. Pravda, dáváte ho do chladničky, ale už v okamžiku, kdy ho otevřete a sáhnete do něj lžičkou, jej s velkou pravděpodobností kontaminujete všude přítomnými mikroorganismy - zárodky kvasinek, plísní, bakterií. Kečup po dobu oběda či večeře stojí v teple na stole, pak ho dáte do lednice, zase zpátky, a mikroorganismy mají pré - množí se, případně produkují toxické látky. A pokud plíseň neroste pěkně okatě po stěnách nádoby, ale skrývá se uvnitř obsahu, pak ji můžete poměrně dlouhou dobu nic zlého netuše konzumovat. A to může být ze zdravotního hlediska horší než ty tolik zatracované konzervační látky, které navíc v malém množství váš organismus vážněji neohrozí.

kečup

Ale nenechme si zkazit chuť. Většina našich výrobců dokáže obstát v tvrdé konkurenci a při výrobě dbají nejen na chuť, ale i na kvalitu. Ono to vlastně ani jinak nejde, pravidla bohatého trhu jsou totiž nelítostná...

koř


cara
© 2001 - 2004 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 3/2004

 Starší vydání
Zákaznický magazín 2/2004 2/2004

Zákaznický magazín 1/2004 1/2004