Málo platné, i když se nám do jídelníčku v posledních letech prolínají všechny možné světové kuchyně od francouzské přes italskou, balkánskou až po čínskou, indickou či japonskou, stále se nad tou českou místo zlaté koruny vznáší knedlík. No upřímně - dovedete si představit k vypečené kachně a křehoučkému zelí třeba makarony?
Tak tedy knedlík a pravdou je, že se mnohým kuchařinkám jen při jeho vyslovení dělá husí kůže. Ale nebojte se, ona to zas taková věda není, vystačíte si s běžnou kuchařskou knihou a věřte, že když kouřící mísu s uvařenými kynutými, houskovými, bramborovými či ovocnými knedlíky přinesete na stůl, sklidíte zasloužený úspěch: právě jste složili maturitu.
Nejběžnější je houskový knedlík, ale připravujeme také knedlíky, jejichž značný podíl tvoří krupice, žemle a podobně. Aby byl kyprý, musíme použít kvalitní hrubou nebo polohrubou mouku. Z hladké je rozvařený a slizký. Divte se pak, že například v Německu naše knedlíky uvařit nedokážou - nemají tu pravou českou knedlíkovou mouku!
Vyplatí se dodržovat několik zásad:
Přidáváme-li do knedlíků žemle, jsou nejlepší tak den staré. Dobře se krájejí a kypří těsto. Příliš čerstvé se drobí a těsto nedrží.
Vejce přidáváme buď celá nebo jen žloutky a s bílky raději šetříme - čím víc bílků, tím je těsto tvrdší.
Tekutinu (mléko, někdy i sodovku) přidáváme po částech, a to vlažnou - pak mouka lépe bobtná.
Na 500 gramů mouky přidáváme asi půl lžičky soli. Kromě toho solíme i vodu, ve které se vaří.
V některých krajích do knedlíků nepřidávají žádná kypřidla, pak ale musí těsto dobře vypracovat vařečkou, aby se do těsta vpravil vzduch.
Většinou se však kypřidla používají, a to buď kypřicí prášek v množství cca na špičku nože na 500 g těsta nebo na stejné množství asi 10 g droždí. Těsto s droždím děláme hustší a necháme ho vykynout.
Knedlíkové šišky nebo koule tvoříme buď na poučeném vále nebo namáčíme ruce ve studené vodě, těsto jimi formujeme a hned vhazujeme do značného množství vřící vody.
Jemnější knedlíky můžeme vařit v namočeném a vyždímaném ubrousku ve vodě nebo i v páře.
Velký houskový knedlík vaříme podle přibližně 20 až 30 minut, jemný v ubrousku podstatně déle, malé kulaté, které také můžeme plnit ovocem, jen 8 - 10 minut.
Houskové knedlíky jsme zvládli a můžeme se pustit do dalšího maturitního předmětu, knedlíků bramborových. Na ty používáme nejraději předem uvařené a co nejvíce škrobnaté brambory, které meleme nebo strouháme.
Do bramborového těsta rovněž přidáváme hrubou, nejvýš polohrubou mouku nebo přidáme jemnou krupici. Pojíme ho vejci - na kilogram brambor rozklepneme nejlépe dvě vejce. Dobře osolíme a stejně tak nezapomeneme dát sůl do vody, ve které budeme knedlíky vařit. Větší knedlíky se vaří cca 25 minut, menší 15, nejmenší 10 minut.
Dalším maturitním předmětem by mohly být knedlíky speciální jako chlupaté ze syrových brambor, špekové, tvarohové či z odpalovaného těsta, které jsou výborné s ovocem.
A kdo se při čtení těchto řádek potutelně směje, má pravdu: vždyť dnes není vůbec žádný problém koupit houskový či bramborový nebo ovocný knedlík vařený a když už mám chuť tvořit, koupit si směs na knedlíky a uvařit je přidáním vody či maximálně vylepšit jedním dvěma vejci doma.
Když už jsme u toho tvoření - co takhle zkusit nákyp? Tam se fantazii na rozdíl od knedlíků skutečně meze nekladou a vrátíme-li se k našemu maturitnímu přirovnání, je to jako byste poté, co jste složili zkoušku dospělosti z matematiky (to jsou ty knedlíky), hravě zvládli svůj oblíbený předmět. V troubě vznikne chutné jídlo ke všední večeři, ale i na slavnostní tabuli pro velkou společnost, a vy k tomu můžete využít nejrůznější ingredience i zužitkovat zbytky.
Naše babičky s oblibou připravovaly zejména sladké nákypy, jako rýžový, krupicový, nudlový či žemlový - slavnou semlbábu. Jejich součástí bývají kromě našlehaných vajec, cukru a másla také tvaroh a samozřejmě ovoce ať jablka nebo švestky, tak třeba meruňky. Příprava surovin zabere trochu času, ale když hotový polotovar vložíte do vyhřáté trouby, stačí kontrolovat, zda se peče správně, pak už se toho moc zkazit nedá.
Do našich kuchyní však v posledních letech také právem vtrhly slané nákypy. Ty se připravují z brambor, nudlí nebo rýže, zeleniny a zeleninových směsí, nejrůznějších mas. Tyto přísady bývají většinou předvařené. Výhodou je, že není potřeba využívat pouze čerstvé suroviny, vynikající hlavní chod zhotovíme i ze zbytků jídel, které nápaditě zkombinujeme a navrstvíme.
Nákypy by se měly skládat nejvýše ze 4 vrstev. Potřebujete proto žáruvzdorné formy se středně vysokým okrajem, které je nutné předem řádně vymazat máslem. Většinou se přelévají omáčkou (například bešamelovou), která slouží k propojení surovin, dává pokrmu aroma a na povrchu získá v žáru trouby zlatavou barvu.
Váš zájem si rozhodně zaslouží i gratinované pokrmy, které se na rozdíl od nákypů skládají pouze z jedné mělké vrstvy, kterou tvoří jedna až dvě přísady, ty však nemusí být předvařené. Zapékají se zprudka se strouhaným sýrem nebo zvláštní sýrovou směsí.
Přípravou na vysokou kuchařskou školu jsou pak suflé - jemné nákypy kypřené sněhem. Formy na tento božský pokrm mají rovný vysoký okraj, a aby mohla náplň správně stoupat, je třeba máslem vymazanou formu naplnit pouze do dvou třetin. Suflé se zpravidla připravuje na dně předehřáté trouby.
Vyzkoušejte si:
Žemlový knedlík
Deset žemlí, 100 g máala, 4 až 5 lžic hrubé mouky, 1/4 l mléka, 2 vejce, sůl
Žemle nakrájíme na kostky, osmahneme na másle a necháme vychladnout. Pak je zaprášíme moukou, polijeme mlékem s rozmíchanými vejci a solí, necháme chvíli vsakovat a pak zamícháme. Z kousků těsta vytvoříme malé kulaté knedlíky, které vaříme v osolené vodě podle velikosti 10 - 20 minut.
Z těsta můžeme připravit i velký knedlík, který vaříme v ubrousku 3/4 hodiny, nebo přidat dvě lžíce jemně usekané cibule či petrželku. Přidáme-li cca 300 g na kostky nakrájeného uzeného masa, vzniknou takzvané tyrolské knedlíky.
Chlupaté knedlíky
1/4 kg syrových brambor, 10 g soli, 1 vejce, podle potřeby 250 až 300 g hrubé mouky, 1 naběračka mléka
Oloupané syrové brambory jemně ustrouháme nebo rozdrtíme v mixéru, dáme na cedník a vymačkáme vodu se škrobem. Pak vložíme do mísy a zalijeme horkým mlékem, aby nezčernaly. Přidáme sůl, vejce a tolik hrubé mouky, až vznikne husté těsto, asi jako na houskové knedlíky.
Lžící ukrajujeme kousky nebo mokrou rukou tvoříme kulaté knedlíky a vhazujeme do vroucí slané vody - vaříme podle velikosti 5 až 8 minut.
Nákyp z makaronů s mletým masem
250 g makaronů, 2 cibule, 1 stroužek česneku, 50 g přepuštěného másla, 400 g mletého hovězího masa, sůl, čerstvě mletý pepř, jedna konzerva loupaných rajčat, 50 g vařené šunky, čerstvá bazalka
Uvaříme těstoviny, slijeme a necháme okapat. Mezitím oloupeme cibuli a česnek, nakrájíme na kostičky. V kastrolu rozpálíme přepuštěné máslo a na něm necháme zesklovatět cibuli a česnek. Předáme mleté maso a opékáme tak, aby se rozpadalo. Osolíme a opepříme. Přidáme rajčata a asi 20 minut dusíme. Vmícháme nakrájenou šunku a bazalku. Máslem vymažeme žáruvzdornou formu a nastrouháme sýr. Potom do ní střídavě klademe vrstvy makaronů, sýra a omáčky s mletým masem a rajčaty. Poklademe vločkami másla a nahoru přidáme vrstvu sýra. Zapékáme v předehřáté troubě asi 30 - 40 minut při 200°C.
koř
|