K charakteristickému vídeňskému prostředí přispívají také kavárny, bez kterých by Vídeň nebyla Vídní. Ne nadarmo se s nadsázkou říká, že byla postavena kolem svých kaváren. Oproti dlouhým dějinám města mají nepoměrně kratší, ale neméně zajímavou historii.
Traduje se, že první kavárnu Vídeňané otevřeli v r. 1683 po porážce Turků, kdy kávu získali jako válečnou kořist. Historikové ale s tímto letopočtem nesouhlasí, prý se Vídeňané z voňavého moku těšili dlouho předtím. Co je však nezpochybnitelné, že kavárny existují v podobě, jakou známe dnes, od konce 18. stol.
Na vídeňskou kavárnu se pohlíží spíše jako na důležitou instituci než na pouhý prostor, kde se podává káva. Pro dobrého Vídeňáka je také místem, kde si rád přečte denní tisk, napíše dopis, studuje či jen tak přemýšlí. Básník Peter Altenberg o nich prohlásil, že jsou pro lidi, kteří chtějí být sami, ale potřebují k tomu společnost. Každá z nich si za dobu své existence vytvořila svou vlastní klientelu a má jedinečnou a nenapodobitelnou atmosféru.
Ostatně se o tom můžete při návštěvě rakouské metropole přesvědčit sami. Být ve Vídni a nenavštívit kavárnu se tady považuje téměř za prohřešek.
I když se tu servírují nekonečné variace kávy, tak pojem "vídeňská káva" tu neznají, jedná se o českou specialitu. Nejrozšířenější je melanž (Melange), což je směs kávy a horkého mléka. Oblíbené jsou dále Konsul (černá káva s trochou smetany), Kurz (velmi silná káva), Mokka (silná černá káva), Original Fiaker (káva s verkehrt (více mléka než kávy) či Türkischer (turecká káva servírovaná tradičním způsobem, v džezvě). V dobré kavárně dostanete ke kávě automaticky sklenku čisté vody. Ne minerální, ale z vodovodu, jelikož Vídeň má kvalitní vodu ze Štýrských Alp, což také přispívá k její dobré chuti.
Ve Vídni najdete na 500 kaváren, z nichž mnohé slouží zároveň i jako cukrárenské, restaurační či koncertní zařízení. Pro poznání pravé vídeňské kavárenské atmosféry nabízíme několik tipů těch nejznámějších, jež se nacházejí v centru města.
Kavárnou č. 1 je ve Vídni i celém Rakousku Café Hawelka (Dorotheergasse 6). Už od svého vzniku v r. 1939 si udržuje nevtíravou bohémskou atmosféru, kterou si tak oblíbili spisovatelé, malíři, sochaři, herci i studentská mládež. Majitel kavárny pan Leopold Hawelka, jehož otec pochází z Čech, vede svůj lokál neuvěřitelných 65 roků, a i dnes ve svých úctyhodných 93 letech dohlíží, vždy s nezbytným motýlkem, aby hosté byli spokojeni. Dobrou duší kavárny je i jeho paní Josefína (91 roků), jež večer co večer peče pravé české povidlové buchty. Manželé Hawelkovi jsou v Rakousku stejně tak populární, jako jejich většina prominentních návštěvníků.
Součástí Ferstelova paláce postaveného v r. 1860 ve stylu italské renesance je i nejvelkolepější vídeňská kavárna Café Central (Herrengasse 14), která byla doslova domovem volnomyšlenkářů a literátů. Při vstupu u hlavního vchodu vítá návštěvníky u mramorového stolku básníkova papírová socha v životní velikosti. Kavárenský prostor krášlí impozantní klenbové stropy a četné mramorové sloupy.
Nejznámějším evropským hotelem je bezpochyby Hotel Sacher (Philarmonikerstrasse 4), jenž byl otevřen v r. 1876 a od té doby se tu setkávají lidé z nejvyšších společenských vrstev, včetně královských rodin. V noblesní hotelové kavárně se ke kávě podává světové proslulý čokoládový dort Sacher Torte, který vymyslel v r. 1832 Franz Sacher, cukrář knížete Metternicha.
Další z tradičních starých kaváren láká k návštěvě už svým názvem - Café Mozart (Albertinaplatz 2). Stojí na místě, kde se již káva podávala v r. 1794. Tato kavárna má své věrné návštěvníky protější Státní opery, kteří si sem po představení zajdou nejen na kávu, ale i na několik druhů skvělé horké čokolády, nebo nějakou specialitu vídeňské a mezinárodní kuchyně. Na Café Mozart také rád vzpomínal Miroslav Horníček, který tu při vídeňském pobytu dvakrát - v druhé polovině 50. let a v roce 1968 - poseděl s Janem Werichem.
Nejprestižnější kavárnou na velkolepém okružním bulváru Ringstrasse je Café Landtmann (Dr.-Karl-Lueger-Ring 4), kterou založil v r. 1873 výrobce kávy Franz Landtmann. Prostorná kavárna nejvyšší kategorie se zrcadly a přepychovým kamenným obložením byla doménou bohaté střední třídy. Pravidelně sem chodíval například slavný český rodák Sigmund Freud.
Když se řekne Demel (Kohlmarkt 14), tak se každému především vybaví nepřeberné množství cukrářských laskomin. Bývalá císařská dvorní pekárna a cukrárna je dodnes vyrábí podle původních receptur, navíc ručně, bez jakýchkoli moderních přístrojů.
Oblíbené, ale velmi drahé jsou také bonbony všeho druhu, i tady jde o ruční výrobky, včetně krásného balení.
Nejen tradiční kavárny lákají k posezení. Pokaždé v jarních a letních dnech vyrostou na vídeňských pěších zónách jako houby po dešti desítky pouličních kaváren s velkou kapacitou míst. Svou kávu si tak můžete vychutnat pod širým nebem zejména na nejluxusnější městské třídě Graben a pozorovat ruch slavného velkoměsta.
