K hlavním atributům vánočních svátků patří především vánoční stromeček, betlémy, koledy, obdarovávání blízkých a nepřeberné množství nejrůznějších lidových zvyků a kulinářských specialit. Protože soudobý ráz vánočních svátků je již v mnohém jiný, než jak jej zažívali naši prapředci, připomeňme si, že:
Na Štědrý den bylo zvykem se celý den postít, neboť jen ten, kdo až do štědrovečerní večeře nejedl, mohl večer vidět na stěně zlaté prasátko. Dopoledne se strojil stromeček - většinou červenými jablíčky, ořechy, perníčky a jiným cukrovím a na špičku stromečku se upevnila betlémská hvězda. Zvykem se stalo i to, že stromeček většinou strojily děti, neboť hospodyně měly plné ruce práce. Na stromeček nezapomněly připevnit svíčky, které se večer zapálily, a tím dodaly Štědrému večeru většího kouzla.
Až do setmění celá rodina dokončovala poslední přípravy před vánočními hody, které začínaly právě na Štědrý večer. Stůl se pokryl bílým ubrusem a nohy stolu se ovinuly řetězem, aby zloději nekradli na poli. Pod stůl se dalo do misky obilí, na stůl česnek. Česneku se totiž odedávna připisovala u všech Slovanů zvláštní moc - posilující a ochranná. Česnek tedy ani u nás nesměl o Vánocích chybět a býval stejně tak důležitý jako dnes stromeček a cukroví. Vedle stroužku česneku se postavil křížek a svícen se svíčkou, posvěcenou na Hromnice. Hospodyně položila na stůl ještě bochník chleba a hrníček medu. Hospodář svázal několik klásku obilí, namočil do svěcené vody a vykropil jimi celé stavení. Nezapomněl ani na oheň v kamnech, aby nezlobil a nezapálil dům.
Ačkoli se na Štědrý den brzy stmívá, nemohlo se rozsvítit, dokud nevyšla první hvězda. Hned poté zasedli všichni ke společné večeři. Ta byla ve všech rodinách vždy bohatá, neboť i ti chudší se snažili zaplnit vánoční stůl co největším množstvím pokrmů.
Před večeří přednesl otec rodinnou modlitbu a poté zahájil večeři. Staročeský štědrovečerní jídelníček měl v různých krajích různé podoby. Někde po chlebu následovala polévka, nejčastěji houbová, ale všude byl tradičním štědrovečerním chodem kuba, který se připravoval z krupek, hřibů a s česnekem. Houby měly také, podobně jako česnek nebo med, o Vánocích zvláštní postavení. Podle staré pověsti se jim totiž připisuje nebeský původ. Součástí hostiny byl také hrách, který se upravoval po staročesku - na sladko, sypaný cukrem a perníkem.
Na závěr se podávaly moučníky, které se kombinovaly s ovocem, které bylo narozdíl od dnešních dnů sušené - jablka, hrušky, švestky a ořechy. K tradičním moučníkům patřila vánočka a štrůdl.
Po skončení večeře se ještě od stolu nevstávalo. Hospodář si jako první vzal z mísy uprostřed stolu ořech a jablko. Pokud jím rozlousknutý ořech byl zkažený, věštilo to nemoc, případně i smrt. Ale vše mohlo být zachráněno jablkem. Hvězda, která se objevila uprostřed po jeho rozkrojení, předpovídala zdraví a dlouhý život. Horší bylo, jestliže se uprostřed objevil kříž. Jakmile byl s předpovědí osudu hotov pán domu, postupně zjišťovali svou budoucnost další, od nejstaršího po nejmladšího.
Po večeři se snažili všichni vstát od stolu společně, neboť se věřilo, že kdo vstane od stolu předčasně, do roka zemře. Zbytky jídla pak odnesl hospodář dobytku. Pro drůbež byla nachystána jiná pochoutka - hrách nebo mák, aby dobře nesla. Kohout, houser a pes dostávali do žrádla česnek, aby byli po celý příští rok patřičně ostří.
Po večeři nadešla chvíle, na kterou se nejvíce těšily a dodnes těší děti - rozbalování dárků, které pod stromeček nadělil Ježíšek. |
