Kolumbijská kuchyně si libuje v kukuřici. Velmi oblíbené jsou tu tamales, jídlo původních jihoamerických obyvatel, které však není právě jednoduché připravit. Hustá kaše z kukuřice se nejprve poklade na banánové listy. Do toho se potom přidává různé maso (kousky vepřového, kuřete a klobásy) a zelenina (někdy včetně brambor). Pak se to všechno zabalí do úhledného balíčku, převáže sisalovým provázkem, dá do hrnce a vaří asi tři hodiny v páře. A představte si, připíjí se k tomu čokoláda.
Jako u všech jihoamerických zemí tvoří základ brazilského jídelníčku kuchyně původních indiánských obyvatel. Postupně se do ní promítaly vlivy kuchyně španělských a portugalských dobyvatelů a přistěhovalců i stravovací návyky otroků z Afriky. Feijoada, jídlo z jednoho hrnce, je brazilským národním pokrmem, který nechybí při žádné slavnostní příležitosti. Jeho příprava je časově dost náročná, ale výsledek stojí za to.
Peruánská kuchyně využívá bohaté zdroje domácích produktů, ale jejich úprava je často ovlivněna hispánskou, černošskou a asijskou kuchyní. Peruánskou specialitou je pečené morče, které je prý velmi chutné. Dalším oblíbeným jídlem v peruánské kuchyni jsou cebiche. To jsou syrové ryby a různé dary moře nakládané v citronové šťávě, prokládané ďábelsky pálícími papričkami. Kořeny současné chilské kuchyně sahají až do poloviny 16. století, kdy se Chile stalo součástí španělského místokrálovství Peru. Španělé, indiáni a kreolové tu žili pak vedle sebe a jejich kuchyně se navzájem ovlivňovaly. Pro venkovskou kuchyni je charakteristické větší množství luštěnin a zeleniny na úkor masa. Tak vznikly mnohé chilské národní pokrmy jako například fazolová polévka, bezmasé kukuřičné motýlky humitas, kukuřičný hrnec pastel de choclo (zapečená kukuřičná kaše s mletým masem), nebo čarkikán (směs fazolí a různé zeleniny s masem).
Obyvatelé sychravých patagonských končin přispěli hovězím a jehněčím, hustými masovými i zeleninovými polévkami nebo hliněným kotlíkem plným hovězího a rybího masa, mušlí, klobás a brambor zvaný kuranto. Ve fjordech studených jižních moří a v prudkých řekách chilských And se loví množství mořských i sladkovodních ryb. Jejich králem je losos, který se podává syrový v marinádě jako ceviche nebo jako carpaccio, vařený v zeleninových předkrmech s nejlevnější chilskou zeleninou avokádem i jako hlavní jídlo na mnoho způsobů s bílým nebo červeným vínem.
Na rozdíl od ostatních jihoamerických zemí je argentinská populace tvořena převážně Evropany. Před jejich příjezdem byla Argentina osídlena jen velice řídce, takže žádná originální argentinská kuchyně vlastně neexistuje. Koncem 19. století se sem začali ve velkém stěhovat především Italové a Španělé, a tak dnešní argentinská kuchyně má dva hlavní pilíře – hovězí maso a těstoviny. Argentinci jsou milovníky masa, a tak ho snídají, svačí, obědvají i večeří. Grilované steaky nazývané lomito si místní obyvatelé dávají i v rychlém občerstvení. A pokud si nevyberou steak, většinou sáhnou po párcích, kterým říkají panchos. Spotřeba hovězího masa je tak vysoká, že Argentinci jsou na druhém místě žebříčku hned za Spojenými státy a přitom je Argentinců téměř 8x méně. Průměrný Argentinec spotřebuje až 70 kg hovězího masa ročně. Argentinské hovězí maso je po světě vysoce hodnoceno pro svoji chuť a je pravdou, že znalec pozná argentinské hovězí po prvním soustu.
Velice populární jsou však také ryby, Argentina má velice dlouhé pobřeží a vlny Atlantského oceánu jsou na ryby stále bohaté. Základní metodou podávání jak hovězího masa, tak ryb je grilování. Běžné je také smažení ryb obalených v těstíčku nebo jako náplň slaných koláčů. Pro oblast And jsou typická jídla jako vařená kukuřice s masem, plněný kukuřičný list a empanadas. Patagonie si zase potrpí na různé úpravy jehněčího masa. Španělé naučili původní obyvatele pěstovat víno a rybařit a Italové zase milovat zmrzlinu. Zatímco zmrzlina platí za nejlepší na kontinentu, vinaři mají konkurenci v milovnících piva. Toho vypijí Argentinci opravdu značné množství a v průměrné spotřebě dohánějí největší jihoamerické pivaře, Brazilce. K pořádnému bifteku jsou však argentinská červená vína jak stvořená.