Někdo z nás dvounožců rád karbanátky a jiný maso s omáčkou. A stejně tak se to má s pejsky. Některým jejich páníčkové kupují konzervy, ve kterých je "paté", mleté maso. Jiným zas otevírají plechovku s "chunky" [čanky], kousky v omáčce. Oba druhy co do konzistence obsahu tu vyrábějí, každý v jiné budově. "Pro kočičky ale vyrábíme převážně konzervy s kousky, těm totiž jejich mlsné jazýčky dávají přednost," dozvídáme se od obchodní manažerky Radky Pisarovičové. Ukazuje se, že šťavnaté kousky v omáčce i u pejsků získávají stále více na oblibě.

Dál bez obleku ani krok!
Vydáváme se do moderní budovy, jejíž provoz byl spuštěný v minulém roce. Právě tady "vaří" pejskům a kočičkám oblíbené konzervy s kousky v omáčce. Prošli jsme hygienickou smyčkou, abychom si oblékli vydezinfikované gumové boty, čisté pláště a čepice, a vcházíme do velínu.

Začínáme v chladírně, kam přichází surovina. Maso kuřecí, hovězí, zvěřina, králíci, játra, plíce, dršťky. Vepřové byste tu hledali marně, inu, neodpovídá zásadám správné výživy. "Všechny materiály jsou vybrané na základě jejich vysoké kvality, nejdřív putují k technologovi, a teprve až když on rozhodne, že kvalita vyhovuje, je dodavatel vybraný," zdůrazňuje manažerka kvality Zuzana Fačková. A jak budeme mít příležitost během exkurze poznat, kvalita se tu neustále skloňuje ve všech pádech. "Myslím, že jsme kontrolovaní víc než potravinářský závod, který vyrábí pro lidi," směje se vedoucí výroby.

Surovina se v blocích skladuje v mrazicích boxech, odtud ji podle denního plánu výroby převážejí do výrobní sekce číslo 1. Nejdřív se ale nechá trochu povolit, z více než minus 18 stupňů na cca minus 10.

Poněkud jiná mísa
Naše kroky tedy směřují do první výrobní sekce. "Tady se dávají určené bloky masa na nerezový pás, který je přemístí do drtiče," popisuje vedoucí výroby Tomáš Miler začátek jízdy, na jejímž konci jsou hotové konzervy. Rozdrcené maso padá do nerezových vozíků, každý druh do svého, tedy játra do jednoho, kuřecí maso do druhého atd. "Dalším pásem jdou do řezačky. Cestou surovina projde přes detektor kovů, který nevpustí nežádoucí příměs," zdůrazňuje vedoucí výroby.

Poté vylézáme po schůdcích k velmi důležitému zařízení. Míchačka má pro vaši představu objem téměř 1 000 kg, takže je to poněkud jiná mísa, než máme doma. Míchá se v ní nasekaná masová směs s vitamíny, minerálními látkami a dalšími složkami. "I jejich kvalita je velmi velmi důležitá, proto se rovněž testuje," dozvídáme se. Samozřejmě zcela chybí sůl, koření, konzervanty, tedy cokoli, co by štěkajícím a mňoukajícím miláčkům nesvědčilo.

Vaření za pochodu
A pouť hmoty pokračuje dál k mělniči, který ji rozemílá na zcela jemňoulinkou pastu, pak do obrovských zásobníků a dál do parního tunelu.

Jsme v sekci číslo 2. Pozorujeme pracovníka, který zodpovídá za to, že plechovky půjdou kontinuálně pod plničku. Je to "plechový pán", konstatuji a vedoucí výroby mně to nevymlouvá, jen s úsměvem poukazuje na to, že tady má všechno svůj smysl, čas, místo.

Plechovky, kterých se ve velikostech 400, 800 a 1 300 g spotřebuje několik kamionů denně, však přijdou ke slovu až za nějaký čas. Předtím se masa ze zásobníků po pásu přesunuje do extrudéru, kde se rozděluje do nekonečných proužků. A ty nepřetržitě směřují do parního tunelu, tam se za pochodu vaří. Na konci tunelu je řezačka, ze které vypadávají maličké uvařené kousky, "chunky" pro kočičky. Pro pejsky by byly větší, zhruba 2,5centimetrové.

Po pásech kousky putují do plničky. Tam už čekají plechovky od plechového pána. Do každé napadá potřebné množství a jedou do další plničky, kde se obsah zalévá omáčkou. "Podle přesné receptury se v tanku míchá voda se zchutňujícími látkami přírodního původu – žádná chemie! Přidá se také želírovací látka, některé druhy konzerv pak mají kousky v omáčce, jiné v želé," vysvětluje Tomáš Miler. Následuje zavíračka, ve které se každá plechovka zavíčkuje a pevně uzavře.

Neplecha prostě nemá šanci
Plechovky také za pochodu dostanou sprchu, aby se zbavily případných zbytků nasypaných a nalitých surovin, pak se ve speciálním tunýlku otáčejí vzhůru nohama a na jejich dno se tiskne mimo jiné datum a hodina výroby, datum spotřeby, číslo směny a receptury. "Konzervy mají dva roky záruku a po celou její dobu jsme schopni zjistit, kdy a z čeho se konzerva připravovala, kdo byl na směně," ujišťuje vedoucí výroby.

Na chvilku teď opouštíme ten nepřetržitý tok výroby a přecházíme s manažerkou kvality Zuzanou Fačkovou do malé kanceláře přiléhající k výrobní hale. Tady se přesvědčujeme, že se skutečně každou hodinu kontroluje výrobní linka, kvalita surovin, gramáž, množství sušiny a mnoho dalších záležitostí. "Tady máme připravené vzorky na chemické a mikrobiologické vyšetření, posílají se do Výzkumného a vývojového centra firmy Provimi Pet Food do Bruselu i do našeho Státního veterinárního ústavu," zdůrazňuje s tím, že ve Veselí splňují i ty nejpřísnější požadavky.

Přecházíme znovu do hygienické smyčky, kde necháváme gumové boty. Označené konzervy zatím po dlouhém pásu přejíždějí z jedné sekce do druhé uvnitř dál. Magnet je nabere, přesune do velkých nerezových košů, a když jich naplní pět, skončí svou cestu v jednom ze čtyř obrovských autoklávů. Tam se budou sterilovat při více než stostupňové teplotě, poté prudce zchlazovat, což je rovněž krok pro kvalitu konzerv velmi důležitý.

Z Veselí až k vám...
Dál už je to víceméně jednoduché. Konzervy se v jednom stroji etiketují, v dalším zabalí a na paletách finální výrobky doputují do skladu. A odtud do meziskladů a prodejen nejen v České republice, ale například i na Slovensku, Maďarsku, Polsku, Německu či Holandsku. "Náš závod vyrábí naše vlastní značky a mnoho privátních, právě řetězec COOP je jeden z našich největších zákazníků," připomíná obchodní manažerka Radka Pisarovičová. Takže i ve vaší prodejně najdete konzervy z Provimi ve Veselí nad Lužnicí. Pejskové a kočičky by po exkurzi, kterou jsme absolvovali, řekli MŇAM!