Významným střediskem Valašska je město Zlín. Je to průmyslově podnikatelské centrum regionu střední Moravy s 90 000 obyvateli. Historie města sahá daleko do středověku, první zmínka je z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce. Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Díky zcela výjimečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikajícím architektonickým stylem i životním tempem. Enormní meziválečná stavební činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architektů proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci funkcionalistické architektury téměř se 44 000 obyvateli.
Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva z více faktorů, které ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr. Úřad města Zlína v návaznosti na tradici, kterou na zlínské tradici založil T. Baťa, podporuje podnikatelské aktivity a zve investory k účasti na společenských projektech.
Půvab Valašska, rázovitost krajiny i obyvatel inspirovala již řadu básníků, spisovatelů, malířů i hudebních skladatelů. V místních galeriích vystavují svá díla přední současní malíři, sochaři a fotografové. V působivém prostředí chrámů a koncertních sálů jsou pořádány koncerty klasické vážné i populární hudby. Neodmyslitelnou součástí Valašska je folklór, uchovávaný četnými tanečními i pěveckými soubory a prezentovaný v pestré celoroční programové nabídce Valašského muzea v přírodě i při tradičních oslavách na mnoha jiných místech regionu.
Valašsko skýtá četné možnosti provozování letních i zimních sportů. V regionu je k dispozici přes 13 000 lůžek v 350 ubytovacích zařízeních všech úrovní. Sportovněji založeným návštěvníkům se nabízí cca 10 kempů a autokempů.
Kromě toho je možno využít ubytování v soukromí nebo na vesnických farmách a usedlostech, populárních v současné době v rámci agroturistiky.
Valašsko je proslulé i vynikající lidovou stravou. Řada receptů využívá produktů ovcí, které tvořívaly základ hospodářského dvora.
Zemákové karbanátky
Suroviny: 6 větších vařených brambor, 1 vejce, 100 g uzeného masa, 50 g slaniny, mouka, strouhanka, sůl.
Výrobní postup: Brambory nastrouháme, přidáme vejce, nakrájené uzené maso a slaninu a přisypeme trochu mouky. Ze směsi tvoříme malé karbanátky, které obalíme ve strouhance a smažíme. Podáváme k zelí.
Dobrý čaj pro nemocné
Suroviny: 2 lžíce ječmene, 2 lžíce velkých rozinek, 100 g cukru, kůra a šťáva z poloviny citronu.
Výrobní postup: Do 1/2 l vody dáme ječmen, rozinky, cukr a citronovou kůru. Vaříme tak dlouho, až se ječmen rozvaří. Přidáme citronovou šťávu, tekutinu přecedíme a necháme vychladnout. Nápoj je to velmi chutný a posilující.
Roztrhané rukávce
Suroviny: 1/2 kg čerstvého zelí, mouka, smetana, sůl a mletý pepř.
Výrobní postup: Čerstvé zelí pokrájíme na kousky, dáme do vody a chvíli vaříme. Potom přidáme "zátřepku" z mouky a smetany, sůl a opět chvíli vaříme. Nakonec kořeníme mletým pepřem.
Skopové s majoránkou
Suroviny: 1 kg skopové plece, 100 g kořenové zeleniny, 2 stroužky česneku, tuk, mouka, majoránka, sůl.
Výrobní postup: Maso vaříme se zeleninou, česnekem a majoránkou. Měkké vytáhneme, polévkou zalijeme jíšku z tuku a mouky a necháme povařit. Oloupané brambory dáme uvařit do připravené omáčky. Nakonec přidáme nakrájené maso.
Kel na špeku
Suroviny: 1 hlávka kapusty, 100 g slaniny, 1 lžíce octa, cukr, pepř, sůl, trochu tuku a mouky na jíšku.
Výrobní postup: Špek drobně nakrájíme a necháme rozpustit. Přidáme pokrájenou kapustu, lžíci octa, trochu vody, sůl, cukr a pepř. Zvolna dusíme, přidáme jíšku a ještě krátce povaříme. Podáváme jako samostatný pokrm s chlebem, nebo jako přílohu ke skopovému masu.
Likér jalovcový
Suroviny: 100 g čerstvých rozmačkaných jalovčinek, 1 l žitné, 200 g cukru, 2 dl vody.
Výrobní postup: Jalovčinky nasypeme do široké sklenice, polijeme žitnou a odstavíme na slunce. Čas od času je třeba obsah promíchat. Asi po dvou týdnech procedíme, přimícháme cukr, který jsme rozpustili ve vodě, a necháme opět týden stát. Pak procedíme a uchováme v dobře uzavřených lahvích.
Smažené myši
Suroviny: 1/4 kg mouky, 50 g másla, 1 vejce nebo jen žloutek, lžíce cukru, 1/4 l mléka, prášek do pečiva, sůl, cukr se skořicí, tuk na smažení.
Výrobní postup: Tuk utřeme do pěny a postupně přimícháváme ostatní přísady, těsto vkládáme po lžících do horkého tuku a usmažíme. Ještě horké sypeme cukrem a skořicí.
Brynzová polévka
Suroviny: 1 litr vody, 150 g brynzy, sekaná pažitka nebo kopr, 80 g nudlí, 30 g másla, 1 lžička soli.
Výrobní postup: Do slané vody zavaříme tenké nudle. Když jsou měkké, přidáme brynzu, máslo a pažitku a necháme přejít varem.
