Lidem se zvýšeným cholesterolem v krvi lékaři radí změnit jídelníček. Musí dát přednost takzvaným nenasyceným kyselinám, které se nacházejí v rostlinných tucích (například v olivovém oleji), před nasycenými kyselinami, jež jsou obsažené především v živočišných tucích (máslo, sádlo).
Co je to tedy cholesterol? Je to chemická látka, která je součástí téměř všech tuků. Pro organismus je nezbytná, protože je základní stavební jednotkou pro některé hormony a pro tvorbu žlučových kyselin. Tělo si cholesterol z větší části vyrábí samo v jaterních buňkách. Další zásoby se do organismu dostávají stravou.
Cholesterol je nerozpustný ve vodě, a tedy i v krevním séru, a proto koluje v krvi vázán v molekulách tzv. lipoproteinů (komplexů obsahujících tuky, čili lipidy, a bílkoviny neboli proteiny). Vědci zjistili, že existují lipoproteiny "hodné" a "zlé". Těmi zlými jsou pravděpodobně lipidy o nízké hustotě, bohaté právě na výše zmíněný cholesterol. Za hodné se považují malé, ale těžké komplexy lipoproteinů o vysoké hustotě. Někteří vědci se domnívají, že mohou odvádět tukové látky z tepenných stěn a vracet je k vyloučení do jater. U lidí, kteří kouří, jsou obézní nebo žijí sedavým způsobem života, jsou zjišťovány velmi nízké hodnoty "hodných" lipoproteinů. Pozitivní změna těchto zvyklostí by měla jejich hladiny zvýšit a odsunout tak hrozbu koronárního onemocnění na vzdálenější horizont.
Je-li cholesterolu v organismu nadbytečné množství, snadno se ukládá do cévní stěny, kde tvoří hlavní součást tzv. sklerotických plátů. Na povrch těchto plátů pak nasedají krevní sraženiny, céva se postupně zužuje a omezuje se dodávka krve do srdečního svalu. Následkem může být infarkt myokardu, vznik ischemické choroby srdeční či aterosklerózy.
Cholesterol je sice nepostradatelný, ale jeho příliš vysoká koncentrace v krvi je také považována za významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Výše hladiny cholesterolu závisí na dvou faktorech - na vrozené schopnosti organismu regulovat jeho hladinu v krvi a dále na množství tuku a látek obsahujících cholesterol, které do organismu přivádíme potravou.
Je-li cholesterolu v organismu nadbytek, snadno se ukládá do stěny cévní a tvoří hlavní součást sklerotických plátů. Tyto pláty jsou nerovnosti stěny cévní tvořené tukovou (snadno vápenatící) hmotou, která se drolí. Proto není povrch tepny ideálně hladký a velmi snadno na něj nasedají krevní sraženiny, které cévu výrazně zužují, případně zcela uzavírají. Neblahé účinky cholesterolu se znásobují kuřáckým návykem a vysokým krevním tlakem.
Vysokou hladinu cholesterolu v krvi můžeme snížit dietou, léky nebo kombinací obou metod. K hlavním zdrojům cholesterolu patří: vaječný žloutek, máslo, mléčný tuk obsažený ve šlehačce, smetaně a tučných, zejména tavených sýrech. Velké množství cholesterolu obsahují také vnitřnosti, především mozeček, játra, ledvinky, vepřové maso a sádlo. Zdrojem cholesterolu jsou zejména tuky živočišného původu.
Naproti tomu tuky rostlinného původu cholesterol neobsahují, hladinu cholesterolu v krvi nezvyšují, a naopak ji mohou dokonce snižovat. Pozoruhodné vlastnosti má tuk obsažený v rybách. Ten sice hladinu cholesterolu v krvi příliš nesnižuje, ale zato ovlivňuje shlukování krevních destiček a brání tak vzniku infarktu. Ke snížení hladiny cholesterolu se používá také některých léků, které jsou předepisovány u extrémně vysokých hodnot cholesterolu, jež nelze ovlivnit dietou.
Některé vědecké studie prokázaly, že obzvlášť bohaté na vícenásobné nenasycené kyseliny jsou vlašské ořechy, které mohou účinně snížit hladinu cholesterolu v krvi u mladých zdravých lidí. Studie, kterou nedávno zveřejnil internetový časopis amerických internistů Annals of internal Medicine, prokázala, že je to možné i u lidí, kteří již mají vyšší cholesterol.
Rozhodnete-li se pro zlepšení vaší životosprávy a snížení tělesné váhy, musíte si nejprve uvědomit, že to bude vyžadovat hodně pevnou vůli. Mnohdy vyžadují otylí lidé "nějaké tablety" ke zhubnutí. Takové prostředky však působí většinou na nervovou soustavu tak, že způsobují nechuť k jídlu či zvyšují základní látkovou přeměnu. Protože takové působení na lidský organismus není právě nejideálnější, většina lékařů radí omezit omezit přívod potravy a zvýšit výdej energie. Mnohé dobré rady může dát také psycholog. Bez dodržení těchto základních rad se neobejde ani léčení vzácných hormonálně podmíněných otylostí. Ty se však poměrně snadno diagnostikují a léčení nutně potřebuje řízení odborníkem.
Kolik cholesterolu máme mít?
- U dětí (do 15 let) je za normální hodnotu považována hladina do 4,4 mmol/l.
- U dospělých osob (starších 15 let) je za normální považována hladina cholesterolu v krvi do 5,0 mmol/l.
- Hladina od 5,0 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Ti, kteří se pohybují v tomto rozmezí, by si již měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl.
- Riziková je hladina nad 6,5 mmol/l. Osobám s takovými hodnotami hrozí zvýšené riziko vzniku srdečního nebo cévního onemocnění, proto by měly být v péči lékaře.
Stručný návod, jak předcházet komplikacím s cholesterolem
- Celkovou úpravou životosprávy, k níž patří omezení nervového přepětí, odpočinek po práci a dostatečně dlouhý spánek.
- Kompenzací sedavého způsobu života dostatečným svalovým pohybem, a to buď vhodnou tělesnou prací, nebo rozumně provozovaným sportem.
- Omezením kouření.
- Protisklerotickou dietou, která spočívá v omezení spotřeby tuků - přednost dávat tukům rostlinným s vysokým obsahem nezbytných mastných kyselin před tuky živočišnými (sádlo, lůj, slanina, máslo).
- Omezit konzumaci cukru, i skrytého (v sušenkách, zmrzlinách apod.).
- Zvýšit příjem ovoce a zeleniny.
* mmol/l - údaj celkového cholesterolu v těle zahrnující hodnoty různých měření (plazmatické, teplotní, lineární...)
|
