V dětském věku se navíc tvoří stravovací návyky na celý život. Když se dětem zalíbí v párcích a hranolkách, těžko je po letech, až vyrostou a třeba se ožení, manželka naláká na čočku a kozí sýr. Takže se přece jen vyplatí věnovat jejich jídelníčku od nejranějšího dětství maximální pozornost. Těžko se přece dnes můžeme vymlouvat na nedostatek rozmanitých a zdravých potravin na trhu!
Zelenina nic nezkazí
Děti by měly jíst pětkrát až šestkrát denně. A především by se měly ráno nasnídat. Jen tak se pořádně nastartují na celý den, nebudou ve škole unavené a lépe se soustředí. I když vy možná začínáte ráno pouhou černou kávou vypitou v letu, své potomky byste čajem a nějakou schroupanou sušenkou odbýt neměli. Na malé děti, které vodíte do mateřské školy, jistě dohlédnete a těm větším, které se už třeba vypravují samy, můžete na stůl připravit například celozrnný chléb s máslem a medem, rostlinným tukem a sýrem či do mističky müsli a do džbánečku mléko.
Na stole by rovněž neměl chybět sáček se svačinou. Dětský jídelníček by měl obsahovat mléko nebo mléčný výrobek ve většině denních jídel. Právě přesnídávka je dobrá příležitost. Jen tak dítě dostane živiny, potřebné ke svému růstu. Ideální jsou tvarohové pomazánky. Kdysi velmi oblíbené tavené sýry bychom však kvůli jejich vysokému podílu soli měli zařazovat spíše méně. Stejně tak uzeniny nejsou z hlediska zdravé výživy žádoucí. Zato ovoce a zelenina jsou ke svačině jedničky! Z pečiva je lépe dávat přednost celozrnnému.
Pokud děti školou povinné navštěvují školní jídelny, těžko můžeme skladbu jejich obědů ovlivnit. Pravdou ovšem je, že takzvaná "UHO", tedy "univerzální hnědá omáčka", se už na jejich jídelníčcích v drtivé většině objevuje jen výjimečně. Normy školám diktují, aby bylo zařazeno pravidelně maso (především libové hovězí, vepřové, ale i drůbež a ryby), které je rovněž pro zdravý růst dětí nezbytné. Rozhodně chybět by neměla zelenina. Moderní technologie vaření také umožňuje, aby byly obědy pro dnešní děti kvalitně uvařené, neztrácely příliš živin a vypadaly podstatně lákavěji než za školních let jejich rodičů.
Mlsat mohou oříšky
Po návratu ze školy by děti měla před zapojením do dalších aktivit čekat opět svačina. Tak co třeba jogurt a banán? Sladkosti pochopitelně k dětskému jídelníčku patří, rozhodně však ne denně a už vůbec ne několikrát za den. Přednost by měly mít především čokolády s vysokým podílem kakaa, mlsat mohou děti přece také sušené ovoce nebo oříšky. Oplatky a bonbony, ty by měly být jen za odměnu!
A večeře nemusí být vůbec příliš složitá. Pokud dítě mělo teplý oběd, může být studená. Zeleninu v bohatém výběru dostaneme koupit celoročně, brzy už nám vyroste na zahrádce, tak co takhle hlávkový salát s olivovým olejem a citrónovou šťávou nebo jogurtovou zálivkou s česnekem? Anebo, pokud jsme zvyklí na teplé večeře, dušené maso nebo grilovaná ryba a k tomu pár brambor či rýže a rovněž zelenina?
Zapomenout bychom rovněž neměli na pitný režim svých dětí. Doporučený denní příjem tekutin se u dětí pohybuje od 125 do 50 ml na kilogram hmotnosti. Měly by pít ovocné čaje, nápoje s ovocnými a zeleninovými šťávami. Zcela nežádoucí jsou však limonády a kolové nápoje s vysokým obsahem cukru, které bohužel děti milují.
Jestli je to jen trochu možné, snažme se alespoň večer sejít u jídla všichni. U pěkně prostřeného stolu si popovídat o tom, co nás během dne potkalo, co nás v příštích dnech čeká, co jsme jedli, a třeba i o tom, co nového a zdravého bychom si mohli připravit, třeba těstoviny s listovým špenátem a lučinou, fazolky s rajčaty a rýží, jáhlový nákyp anebo co zkusit pohanku zapečenou s kyselým zelím...
Dramaticky roste počet dětí s nadváhou či obezitou. Obézní děti jsou do značné míry vyřazeny z kolektivu vrstevníků, mívají nízké sebevědomí a své trápení léčí útěkem k jídlu. Opačný extrém mentální anorexie, tj. odmítání jídla a chorobný strach z tloušťky, je dnes diagnostikovaná už i u předškolních dětí.
Ministr školství Ondřej Liška není spokojen s tím, jak se stravují čeští školáci, a nelíbí se mu, že mají málo pohybu. Bude iniciovat jak změny ve školních jídelnách, tak motivovat školy a rodiče k tomu, aby děti více sportovaly. Ve školním stravování uvítal i podíl biopotravin.
Lehký bramborový salát:
1 kg brambor, 2 až 3 mrkve, 1 petržel, cca 100 g celeru, 100 g sterilovaného hrášku, 1 až 2 jarní cibulky i s natí, 2 až 3kyselé okurky, 2 až 3 lžíce kvalitního oleje (nejlépe olivového), 1 lžíce plnotučné hořčice, cca 100 g bílého jogurtu, případně 2 vařená vejce
Brambory a kořenovou zeleninu uvaříme, necháme vychladnout, poté nakrájíme na kostičky. Nakrájíme i ostatní přísady. Poté smícháme jogurt se solí, olejem a hořčicí, případně trochu přisladíme a vše řádně promícháme. Porce můžeme ještě posypat natí z cibulek nebo pažitkou.
Obměna: místo kořenové zeleniny, cibulky a kyselé okurky přidáme nastrouhané ředkvičky.
Tvarohové svačinové pomazánky
Základ:
1 tvaroh, 100 g rostlinného tuku nebo másla, podle potřeby mléko nebo jogurt, sůl
Pažitková pomazánka:
přidáme hrst nasekané pažitky
Řeřichová pomazánka:
přidáme hrst nasekaných lístků řeřichy
Pomazánka s vejci:
do základní pomazánky vmícháme nadrobno nasekanou jarní cibulku a nasekaná vajíčka
Papriková pomazánka:
do základní pomazánky nasypeme lžičku mleté červené papriky a nasekanou čerstvou papriku
Zeleninová pomazánka:
do základní pomazánky přidáme jemně nastrouhanou mrkev a celer