Jedná se o nejčastější chronické zánětlivé neurologické onemocnění mladých dospělých. Na 100 000 zdravých připadne v ČR (a celém mírném geografickém pásmu) 100 až 135 nemocných. Ženy "napadá" roztroušená skleróza dvakrát častěji než muže. To znamená, že mezi námi žije zhruba třináct tisíc lidí, kteří by se bez léčby za několik let ocitli na invalidním vozíku. V současnosti již platí, že ereska život výrazně nezkracuje, ale vede různě rychle k invalidizaci. U někoho proběhne jeden záchvat (ataka), který nezanechá žádné následky, nebo jen minimální, k druhému se stále vrací a vždy zanechá "suvenýr" v podobě trvalého a narůstajícího postižení (zpočátku zejména poruchy hybnosti a citlivosti, ale časem se přidávají poruchy funkcí močového měchýře, sexuálních funkcí, klesá duševní výkonnost, schopnost soustředění, zhoršuje se paměť).
Častým "průvodcem" eresky je deprese. V nejhorším případě (naštěstí vzácně) proběhne pouze jeden dlouhý záchvat nemoci vedoucí po měsících ke smutnému konci.
Pomýlená imunita
Podkladem onemocnění je "omyl" imunitního systému. Na podkladě genetické dispozice a v přítomnosti spouštěcího mechanismu (stres, infekce, jakákoli zátěž), ev. i určité virové infekce dochází k průniku některých složek imunitního systému z krevního oběhu přes mozkové a míšní obaly až k samotné centrální nervové soustavě. Tam "pomýlená imunita" napadá nejprve nervové obaly (myelin) a vzápětí i nervové buňky, vzniká zánět, který se "hojí" jizvou. Plnohodnotná nervová tkáň je tedy nahrazena nefunkčním vazivem, kterému se v případě eresky říká plak. Výsledkem je zpomalené až přerušené vedení vzruchu nervem. Svaly, které se hýbou tehdy, když je nervový vzruch "podráždí", bez činnosti slábnou, čímž se pohyblivost nemocného dále zhoršuje. U mnoha pacientů bez správné rehabilitace dochází i k bolestivým stažením svalstva (spasticitě), která hybnost dále výrazně omezuje. Zákeřností eresky je skutečnost, že k poškození nervů může docházet i v době, kdy nemá nemocný žádné potíže.
Léčba je možná, vyléčení (zatím) nikoli
Současná terapie roztroušené sklerózy má dva cíle. Prvním z nich je zvládnout co nejrychleji akutní stadium – záchvat (ataku), to znamená odstranit poruchy hybnosti, zraku, citlivosti. Druhým a velmi důležitým úkolem léčby je zabránit postupu choroby, aby nedocházelo k dalšímu úbytku nervové tkáně. K tomu slouží přípravky ovlivňující imunitu, například interferony (s Betaferonem jsou již šestnáctileté zkušenosti) a gatiramer acetát. Zkouší se monoklonální protilátky. Tyto léky se podávají v injekcích. Snahou a snad blízkou budoucností je vývoj účinného léku v tabletkách. Monitorováním účinnosti interferonů se (od ledna 2007) zabývá první česká akreditovaná laboratoř v pražské Fakultní nemocnici v Motole.
Přátelství pomáhá
"Každý má jiné obtíže, ale nesmírně důležitá je jak psychika, tak i rodinné zázemí," tvrdí jedna dlouholetá pacientka, která je v neustálém kontaktu s dalšími nemocnými. "Paradoxně nás může ereska obohatit, ale může vám i hodně vzít, pokud jí to dovolíme... A co nám může ta nemoc dát? Nejen nové přátele, ale i poznání, že není třeba trápit se nad hloupostmi, ráno můžeme vstát a mít radost nejen z toho, že třeba svítí sluníčko, ale že chodíme, vidíme a vůbec – že jsme..."