období sladkých dovolených a odpočinku máme bohužel za sebou. Pár volných dní nás ale přece jen v nejbližší době čeká – blíží se totiž státní svátky. Všichni se na ně těšíme, plánujeme si jejich náplň dny, ba týdny dopředu. Víme však, proč tolik vytoužené volno vlastně máme? Užít si volné dny nad skleničkou a talířem něčeho dobrého nebo prolenošit hodiny v posteli, to nám jde vskutku dobře. Zamyslet se ale nad skutečným významem státních svátků a dávnou historií už umí však málokdo. Kam se tedy poděla česká hrdost?

Upřímně řečeno se také se čtvrtletní pravidelností rozčiluji nad rozumem praotce Čecha a jeho nápadem usídlit se na místě tolik pohostinném, jakým je právě naše kotlina. Nebylo by přece jen vlídněji v jižněji umístěné lokalitě? Strdí a mléka je sice naše zem plná, ale upřímně – stejně jsme se nechali zavalit dováženými surovinami. Objevujeme krásy dalekého světa, i když nevíme, jaké skvosty čekají za humny. Jsme tedy hrdí alespoň na české pivo, které je podle našich amatérských znalců nejlepším na světě, opěvujeme krásu českých žen, výdrž našich sportovců a automobilů a nedáme si sáhnout na vyhlášenou českou kuchyni.

Alespoň na něco jsme tedy v naší malebné krajince pyšní, i když se to projevuje pouze při významných sportovních nebo kulturních událostech. Netruchleme nad tím, jak jsou jižní národy temperamentní, západní galantní a vzdělaní, východní se pyšní bohatou minulostí a sever nabízí nedotčenou divokou přírodu. Jsme totiž jedinečnou kulturní směsí a není nic, co bychom nedokázali. Okořenit si každodenní stereotyp je úkolem pro každého z nás. Věříme, že Vám v tom náš Rádce pomůže.