Kulatá lékárna
Ne nadarmo se říká, že kdo chce být zdravý, měl by sníst jedno jablko denně. Obsahují vitamín C a řadu antioxidantů, které snižují riziko vzniku rakoviny. Pektiny, kterými nešetří, zpomalují množení škodlivých mikroorganismů ve střevech, regulují trávení a podporují vylučování škodlivého cholesterolu z těla. Tím nás chrání před civilizačními chorobami, jako jsou například vysoký krevní tlak, křečové žíly a infarkt. V jablkách najdeme také celou řadu jiných prospěšných látek, hořčík, železo, vápník, draslík. Povzbudivě působí na nervovou soustavu, celkově posilují organismus. Mají protizánětlivé, mikrobiální a krvetvorné účinky. Žluté pigmenty, jež rovněž obsahují, mají ochranný účinek před onemocněním dýchacích cest a plic. Stabilizují hladinu cukru v krvi, a proto je mohou do svého střídmého jídelníčku zařadit i lidé trpící cukrovkou. Jejich vláknina je blahodárná pro náš metabolismus.

Všechny tyto chvályhodné vlastnosti platí nejen pro jablka syrová, ale i pro ta tepelně upravená. Musí být ale v dokonalém stavu. Nahnilá či jinak poškozená jablka v žádném případě nevykrajujte, zamořili byste si tělo nežádoucími toxiny.

Vybere si každý
Jen v Evropě známe v současné době více než 2 000 odrůd jablek. Téměř každý kraj měl vlastní odrůdy, přizpůsobené místní poloze a podmínkám. Škoda, že v minulých desetiletích postupně z našich zahrad zmizely odrůdy jako Malináč, Čistecké nebo Coxovy renety. Byly jedinečné svou chutí, měly neopakovatelné aroma a zpravidla při dobrém domácím uskladnění vydržely i do dubna dalšího roku.

Nové odrůdy jsou na rozdíl od starých šlechtěné na velmi vysokou a rychlou produkci, ale zároveň vyžadují větší péči s přídavky umělých hnojiv a chemickým ošetřením. Podle mínění některých odborníků však vyvolávají podstatně více alergií než odrůdy staré. K těm se naštěstí někteří ovocnáři zase vracejí. Přesvědčili se, že jsou odolné vůči místním klimatickým podmínkám, nenáročné, často je jejich pěstování méně nákladné. Mají jen jednu vadu – nejsou mnohdy tak líbivé jako naleštěné ovoce ze supermarketu.

Jablka lze pěstovat v různých velikostech, od zákrsků po majestátní vysokokmeny.

První letní odrůdy dozrávají již v červenci. Nejznámější je Průsvitné letní jablko, zeleno-žluté, v plné zralosti slámově žluté. Bohužel letní jablka nevydrží příliš dlouhé skladování, proto je dobré zkonzumovat je hned po sklizni.

Většina jablek zraje během podzimu. Mezi nejoblíbenější podzimní odrůdy patří James Grieve, Olden Burgovo jablko, Matčino jablko, Parména zlatá. Tyto odrůdy vydrží skladování až do Vánoc. Nejoblíbenější zimní odrůdy jsou Golden delicious, Idared, Jonathan a Ontario. Podzimní a zimní odrůdy je třeba nechat vyzrát co nejdéle.

Zimní odrůdy jablek mohou zůstat šťavnaté a chutné až do předjaří, pokud jsou správně uskladněny. Ideálním místem pro malopěstitele stále zůstává tradiční sklep. Měl by být chráněný proti promrznutí, ale zároveň větraný tak, aby se vzduch pomalu, ale stále vyměňoval. Poslouží i prázdná chladná garáž, nevyužívaná chodba a podobně. Nejdéle vydrží jablka v plné kvalitě při teplotách mezi 2 až 8°C a relativní vlhkosti vzduchu 90%. Zvýšit vzdušnou vlhkost lze pomocí nádob s vodou či kropením podlahy (nikoli ovoce). Dobré podmínky skladování uchovávají nejen chuť a šťavnatost, ale působí i proti ztrátě vitamínů.

Zajímavou alternativou je skladování jablek ve studni. V koši na pevném laně se spustí do patřičné hloubky – teplota i vlhkost zde bývají ideální a navíc téměř neměnné.

Nouzovým řešením je uskladňování v polystyrenem zateplených bednách například na balkóně. Jablka předem každé zvlášť zabalte do měkkého papíru. Stále ale platí, že ať už to bude kdekoli, skladujeme pouze plody nepoškozené!

1 000 a jedna lahůdek
Jablka jsou důležitou součástí našeho jídelníčku. Vyrábí se z nich mošty, džusy, dětské výživy, džemy, povidla, kompoty, čaje a nekonečná řada moučníků. Jablíčka se také suší a usušené křížaly jsou výbornou pochoutkou nejen pro děti. Jablka se mohou i dusit, péct a zapékat. Jsou vynikající i v kombinaci s masem, například kuřecím či kachním. Z jablek se vyrábí skvělý ocet, který má zázračné účinky na naše zdraví a je součástí nejrůznějších diet.

Koláč s pudingem a jablky
Těsto: 500 g hladké mouky, 125 g másla, 1 prášek do pečiva, 2 celá vejce, 3 lžíce moučkového cukru, citrónová kůra, 6 lžic mléka
Náplň: 1,5 kg oloupaných a nahrubo nastrouhaných jablek, 15 lžic krystalového cukru, 3 vanilkové pudingy (případně rozinky, ořechy, trocha skořice)

Zpracujeme těsto, rozdělíme na dvě poloviny, které vyválíme. Jednu dáme na vymaštěný plech, pokryjeme náplní a přikryjeme druhou plackou, kterou propícháme. Pomalu pečeme dorůžova.

Jablka v županu
4 středně velká jablka, 4 čtvercové plátky listového těsta asi 5 mm vysoké cca 15×15 cm, podle velikosti jablek, 4 lžičky rybízové zavařeniny, šlehačka, skořice, cukr

Jablka oloupeme a odstraníme jádřince. Položíme je na střed těsta, posypeme cukrem a skořicí, do otvoru po jádřinci dáme lžičku zavařeniny. Poté špičky čtverce přehneme na jablko, zmáčkneme, případně zajistíme párátkem. Pečeme ve vyhřáté troubě dozlatova. Podáváme ještě teplé, ozdobené šlehačkou. Pro zvlášť slavnostní příležitosti můžeme přelít vaječným likérem.

Kachna s jablky
1 kachna, 8 jablek, brusinkový kompot, mletý pepř, sůl

Kachnu očistíme, omyjeme, osolíme a opepříme. Naplníme 3 až 4 oloupanými jablky, která jsme zbavili jádřinců a naplnili brusinkovým kompotem. Při pečení kachnu podléváme vodou, tučnější části propíchneme vidličkou, aby tuk vytekl. Během dopékání přidáme ke kachně zbylá jablka s kompotem.

Jako přílohu podáváme brambory, rýži nebo bramborový knedlík a červené zelí.