Třetinu elektřiny spolykají v domácnosti domácí spotřebiče jako lednička, pračka, elektrický sporák. Určitě vám nebudeme radit, abyste jídlo místo do chladničky nosili do sklepa a prali na valše. Ale pokud máte v plánu koupit v blízké době nový spotřebič, je na místě sledovat údaje na energetickém štítku, kde je vyznačené zařazení do jednotlivých tříd. Třída A je nejekonomičtější, ve třídě G je spotřeba energie nejvyšší. U ledniček a mrazniček dokonce existují i třídy energetické účinnosti A+ a A++. Pravda, pořizovací cena je vyšší, ale lze snadno spočítat, že s neustálým nárůstem ceny energie se nižší spotřeba vyplatí!

Jednoduché počty
I s těmi spotřebiči, které máme doma, se dá ušetřit. Pokud máme elektrický sporák, je výhodné zvolit takový průměr nádobí, které odpovídá velikosti plotýnek. Nevěřili byste tomu, ale skutečně pokud má hrnec průměr jen o jeden cm menší než plotýnka, přichází nazmar 1/3 vynaložené energie. Bez pokličky se uvařená polévka také pěkně prodraží, protože se spotřeba energie až čtyřnásobí. Zadarmo je naopak teplo, které drží plotýnka ještě 5-10 minut po vypnutí, zkuste toto "zbytkové teplo" využívat. To samé platí i s troubou. Tam ještě mysleme na to, že každé zbytečné otevření dvířek spolyká další energii navíc.

Používání mikrovlnné trouby šetří čas i peníze. Ohřívání porcí v mikrovlnce přímo na talíři uspoří ve srovnání s ohřátím na plotýnce až 70% elektřiny.

Hodně energie také spolyká pračka. Dnešní prací prostředky si však se špínou umí skutečně dobře poradit, a tak předpírání a vyvářka odpadají, navíc u běžně znečištěného prádla stačí pouhá čtyřicítka. Sušička prádla je ještě náročnější na elektřinu než pračka. Používejme ji proto jen ve skutečně nutných případech. Navíc, pokud máme možnost prádlo usušit venku, nádherně voní, a to i bez avivážních prostředků.

Budiž světlo – úsporné!
Nejrychlejších úspor lze v domácnostech dosáhnout u osvětlení. Když vyměníme klasickou 100watovou žárovku za úspornou 20watovou zářivku, je jasné, že ušetříme rovných 80% energie. Klasická žárovka totiž většinu energie přemění na teplo a jen pouhých 8% na světelné záření. Navíc má moderní úsporná zářivka o 3 až 15 let delší životnost!

Je to opravdová pohoda ležet na gauči a zapínat televizi či DVD přehrávač na dálku ovladačem. Jenže tak zvaný stand-by, tedy pohotovostní režim, je pěkný žrout elektrické energie. Z prvního pohledu to tak nevypadá, protože spolyká "pouhých" 5 až 20 W, jenže když ho necháme, užívá si nepřetržitě 24 hodin denně, 365 dní v roce!

Řešení je jednoduché – pokud víme, že televizi, video či počítač nebudeme několik hodin nebo dokonce dnů (při odjezdu na víkend, na dovolenou) používat, vypněme je z pohotovostního režimu.

Moc šikovný vynález je také tak zvaný "noční proud", oficiálně nízký tarif. Umožňuje využívat elektřinu pro topení nebo ohřev teplé vody za nižší cenu.

Nepřetápějme
Zhruba 60% celkové spotřeby energie v domácnosti spolkne vytápění. Víte, že snížením teploty o pouhý 1°C uspoříte 6% spotřebované energie? Odborníci doporučují, abychom při odchodu do práce snížili teplotu na 17°C. Při dlouhodobějším opuštění domu nebo bytu pak dokonce ještě o dva stupně.

Velkými pomocníky jsou regulační ventily s termostatickými hlavicemi, neboť dokáží ušetřit až 15% energie. Dalších úspor lze dosáhnout, pokud mají i venkovní čidlo.

Než si půjdete lehnout, snižte výkon radiátorů ve všech místnostech. Jistě už víte, že spát v chladnější místnosti je zdravější. Termostat s časovým spínačem umožňuje naprogramovat snížení teplot v daném časovém období – v noci, v době nepřítomnosti v bytě.

Větrat musíme, ale jde o to, jak. Pokud necháme v mrazivém dnu otevřenou ventilaci, tak dosáhneme toho, že se ochladí stěny, a tedy je po čase potřeba přitopit. Rychlým krátkým větráním se pouze vymění vydýchaný vzduch za čerstvý a stěny se ochladit nestačí.

Dalších až deset procent ušetříme, pokud radiátory nezakrýváme závěsy, nábytkem a nesušíme na nich prádlo. Zejména důležité je umožnit přístup vzduchu ke spodní straně topného tělesa a nad ním nechat volný prostor pro stoupající teplý vzduch.

Obyvatelé starých domů a bytů dobře vědí, jak moc uniká teplo nekvalitními okny. Nejúčinnější je samozřejmě vyměnit stará okna za nová, moderní, kudy nefouká a teplo neutíká. Když s takovou investicí počítat nemůžeme, alespoň opatřeme kvalitní těsnění.

Ne náhodou je hitem posledních let zateplování objektů. Velká část tepla totiž uniká obvodovými stěnami. A pokud je izolace domu a střechy kvalitní, uspoří jeho obyvatelům víc než třetinu nákladů na vytápění.

Klasickým kohoutkům odzvonilo
Tytam jsou doby, kdy jsme marnotratně roztáčeli vodovodní kohoutky. I na vodě se dají ročně ušetřit docela dobré peníze – zvlášť když také podražila.

Nejvíc vody v domácnosti proteče bez diskusí toaletou, některé údaje dokonce tvrdí, že je to rovná třetina. To se tedy určitě vyplatí investovat do tak zvaného skrblíka, úsporného splachování.

Spoustu vody, a tedy i peněz proteče kapajícím kohoutkem a protékajícím splachovačem – je to až k nevíře, ale v prvním případě se takto vyhozené peníze mohou za jeden rok vyšplhat na 300 korun ve druhém až na neuvěřitelných 12 tisíc! Pákové vodovodní baterie ušetří oproti těm klasickým vodovodním kohoutkům až 40% vody. A věřte nevěřte, pokud se rozhodnete pro tak zvané kartušové baterie s ekoknoflíkem, klesne spotřeba vody až o 60%.

Nikdo nemusí při šetření opomíjet hygienu – vyplatí se však místo každodenního napouštění vany sáhnout po sprše, a pokud chceme být ještě šetrnější, vypínat vodu při mydlení pokožky nebo čištění zubů.

Myčka nádobí dnes není žádný luxus, ale ekonomická výhoda. Zatímco při mytí hrnců a talířů pod tekoucí vodou spotřebuje čtyřčlenná rodina víc než 4 tisíce litrů vody ročně, chytrá mašinka si vystačí s pětinou tohoto množství.

Víte, kolik vody spotřebujeme denně? Až 150 litrů! Přitom na vaření a pití se z tohoto množství spotřebují pouhá 3 – 4%. Pokud tedy bydlíme v rodinném domě se zahradou a máme možnost využívat vodu, která spadne z nebe, neváhejme. Dešťovou vodu nejčastěji zachytáváme ze střechy, odkud teče přívodním systémem přes kvalitní filtr do nádrže. V posledních letech se zásobníky na dešťovou vodu velmi zdokonalily. Jednoduché nádrže slouží výhradně k zalévání zahrady, složitější jsou vybavená čerpadly a rozvaděči a umožňují kromě zavlažování zahrady například splachovat toalety nebo dokonce i prát. Nejnovější zařízení se dodávají v mobilním provedení, případně je lze zapustit do země.