Sázení ovocných stromů
Pokud jsme peckoviny a jádroviny nesázeli na podzim, máme možnost to udělat ještě v březnu a dubnu. Při výběru stromu bychom měli brát na zřetel zahradu, do které bude vysazen. Vybíráme takové místo, kam se dostane dostatek slunečních paprsků a myslíme i na to, zda až doroste do dospělosti, nebude brát slunce jiným stromům. Ovocný strom podle svého druhu plodí 20 – 60 let, takže je opravdu nezbytné před jeho výsadbou zvažovat všechny souvislosti.
Půda by měla být dostatečně porézní, bez sklonu k přemokřování, a pokud možno lehce kyselá. Pro zahradu, kde bývají dlouho jarní mrazíky, vybíráme raději pozdě kvetoucí odrůdy nebo takové druhy, které jsou vůči mrazům co možná nejodolnější. ideální by bylo vysadit ty choulostivější druhy ovoce jako meruňky a broskve ke stěně, obrácené k jihu či jihozápadu. Také vítr jim nesvědčí.
Když zakoupený stromek nemáme možnost hned zasadit (třeba ho až koncem týdne povezeme na chalupu), musíme jeho kořeny zabalit do mokrého hadru. Před sázením dáme stromek alespoň na 1 hodiny do nádoby s vodou. Zatím vyhloubíme alespoň půl metru hlubokou jámu, která by měla být 1,5krát větší, než je průměr kořenového balu sázeného stromku. Do země zarazíme opěrný kůl, k němuž bude dřevina po vysazení v nejbližších letech uvázána. Na dno jámy nasypeme kompostovanou zeminu, vložíme stromek a zasypeme zahradnickým substrátem nebo dobrým kompostem tak, aby tak zvaná patka, místo, kde je stromek naroubovaný, zůstala 4 – 5 cm nad zemí. Pokud je totiž v zemi, zahnívá. "Hodně zalijeme, a jakmile zemina sedne, dosypeme. Nejlépe však tak, aby zemina kolem stromku tvořila jakýsi lavůrek, voda zůstávala u stromku, dostala se ke kořenům a nerozlévala se po okolí. Pozor, nedáváme hnůj, ten by spálil kořeny," upozorňuje odborník na slovo vzatý zahradník Přemysl Otto.
Stříhání stromů
Začneme u těch nejmladších přírůstků zahrady, těch, které jsme zasadili na podzim anebo je sázíme poté, co rozmrzla půda. "Jak jádroviny, tak i peckoviny se v této době sestříhají tak, aby terminál (hlavní, vzpřímená větev) převýšil 4 kosterní větve, které mladý stromek má, když ho zakoupíme," dále radí pan Přemysl Otto s tím, že se stříhají na 3 – 4 očka tak, aby poslední očko směřovalo vně. Větev, která z tohoto očka vyroste, bude směřovat ven z koruny a dovolí slunci, aby se dostalo do koruny. Právě kvůli co největšímu přílivu slunečních paprsků se dokonce broskvoni vystřihuje terminál, aby plody mohly co nejlépe vyzrát. Druhý rok po vysazení stromku následuje jarní výchovný řez, který se opět týká jak jádrovin, tak peckovin. Nejprve se vystříhají takzvané vlky, větve, které směřují do koruny nebo křižují ostatní. Zbytek větví se o 2/3 své délky zkrátí. "od třetího roku stáří stromu se provádí udržovací řez, při kterém se staré větve zkrátí o 1/3 a přirostlé na 2 – 3 očka. U jádrovin ho děláme na jaře, u peckovin, jakmile začnou rodit, hned po sklizni," vysvětluje Přemysl Otto.
Starším stromům čas od času dopřejeme zmlazovací řez, při kterém se odstraní odumřelé, nemocné nebo poškozené větve, které jsou příliš těsně u sebe, kříží se nebo se o sebe třou. Vedle toho odstraníme také výhonky rostoucí do koruny. U stromových "veteránů" zmenšíme při zmlazovacím řezu korunu zhruba o jednu třetinu. "Pokud je po řezu větší rána než o průměru 1 – 2 cm, je lépe ji zamazat štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Rozhodně nedoporučuji mazat řez např. latexem, neboť vzniká nebezpečí vzniku houbových chorob," zdůrazňuje Přemysl Otto.
