Zelený čtvrtek
V tento den by se podle lidových zvyklostí měla jíst zelená strava. Na Zelený čtvrtek se nemáme hádat, aby se nám celý rok hádky vyhnuly, a také si nemáme nic půjčovat, aby se nám nevyhýbaly peníze. Lidé se myli v rose, aby byli zdraví.
Pekly se jidášky, kynuté pečivo ve tvaru dukátů nebo provazové smyčky. Jsou symbolem Jidášovy zrady – dukáty připomínají odměnu, kterou Jidáš dostal za zradu Krista, a smyčka provaz, na kterém se Jidáš později oběsil.
Zároveň na znamení smutku naposledy zazní zvony, dříve než "odlétnou do Říma", a znovu se rozezvučí až v sobotu.
Pučálka:
V úterý dáme naklíčit hrách na pučálku, staročeský postní pokrm. 250 g hrachu přebereme, propláchneme, dáme do větší ploché nádoby a zalijeme vlažnou vodou. Večer vodu slijeme a dál jen zrnka proplachujeme. Uložíme na teplé místo a necháme do čtvrtka naklíčit.
Ve čtvrtek naklíčený hrách scedíme, necháme na sítu okapat a na rozehřátém oleji krátce opražíme. Pučálku můžeme připravit také pečením v troubě, a abychom hrachová zrnka opekli ze všech stran, občas s pekáčem zatřeseme. Osolíme, opepříme, můžeme ochutit česnekem, petrželí nebo ji podáváme nasladko – oslazenou medem, smíchanou se sušeným pokrájeným ovocem apod.
Špenát z kopřiv:
1 kg opláchnutých listů mladých kopřiv, 80 g másla, 2 lžíce mléka, 2 vejce, 1 větší cibule, 3 stroužky česneku, sůl
Pečlivě omyté kopřivy spaříme ve vroucí vodě a krátce povaříme. Po 10 minutách je scedíme a nasekáme nadrobno. Nakrájenou cibuli zpěníme na rozpáleném sádle, přidáme mouku a zhotovíme zlatavou jíšku. Přidáme nakrájené kopřivy a krátce podusíme. Po chvilce ochutíme rozmačkaným česnekem, osolíme, přidáme vejce a zjemníme mlékem.
Takto připravený špenát se výborně hodí spolu s vařenými brambory jako hlavní chod.
Velký pátek
Pro věřící je to den největšího smutku, připomínka Kristova ukřižování, den přísného půstu, ticha, smutku a rozjímání. Výzdoba kostelů je chudá a prostá, bez květin a svící, nezvoní zvony a také varhany mlčí. Po vsích chodí tzv. řehtáči a dřevěnými nástroji oznamují poledne, klekání a začátek bohoslužeb. Podle tradice se nesmělo prát, protože lidé věřili, že místo ve vodě by se prádlo máchalo v Kristově krvi.
Na Velký pátek se podle legend a pověstí otevírá země a lidé pokorní a zbožní mohou najít poklad. Místo pokladu označuje zlaté kapradí, světýlko nebo záře vycházející ze skalního otvoru.
Bílá sobota
Poslední den půstu, během něhož se celá rodina připravovala na následné oslavy – ženy barvily vajíčka, pekly mazance a beránky, muži splétali pomlázku. V tento den se světí oheň, symbol světla a odcházející zimy, připomínka vítězství nad smrtí. Ohořelá dřívka se zapichovala do pole, aby bylo úrodné, a popelem se sypala louka, aby bylo dost trávy a sena. Sadaři třesou stromy, aby je probudili k životu.
Po západu slunce začíná v kostelích posvátná noc, která se vztahuje k zmrtvýchvstání Páně, bohoslužba velikonoční vigilie. Ona "velká noc", kdy se znovu rozezní zvony, dala našemu svátku název.
Velikonoční bochánek (mazanec)
Obyčejné těsto: 1 kg polohrubé mouky, 150 g tuku, 150 g cukru, 2 žloutky, 40 g droždí, cca 1 l mléka, citrónová kůra, rozinky, mandle, špetka soli a vejce na potření
Lepší těsto: 1 kg polohrubé mouky, 220 g tuku, 220 g cukru, 4 žloutky, 60 g droždí, necelý půllitr mléka, citrónová kůra, vanilka, rozinky, mandle, sůl, vejce na potření
Kvásek: do vlažného mléka s trochou cukru rozdrobíme droždí, necháme vykynout
Do mísy dáme mouku, cukr, rozpuštěný tuk, žloutky, citrónovou kůru, sůl, rozsekané mandle, vlijeme kvásek a pilně vařečkou mícháme těsto. Když už nejde ovládat vařečkou, dáme na vál a hněteme rukama. Do těsta zapracujeme rozinky. Dáme pak zpět do mísy, poprášíme moukou, přikryjeme ubrouskem a necháme zvolna kynout. Když je těsta 2× tolik (za dvě i více hodin), uděláme na vále bochánky a necháme znovu vykynout. Potřeme je rozšlehaným vejcem, posypeme mandlemi a ostrým nožem uprostřed rozřízneme kříž. Bochánky dáváme do dobře vyhřáté trouby, poté teplotu zmírníme a dopékáme podle velikosti 45 – 60 minut.
Velikonoční neděle – Boží hod
V kostelích se světily pokrmy – mazance, beránky, vejce, chléb a víno. Kousky posvěcených pokrmů se nechávaly na poli a zahradě pro dobrou úrodu, víno pro dostatek vody ve studni.
Skončil půst a hospodyně se předháněly v přípravě velikonočních svátečních pokrmů.
Velikonoční nádivka z trojího masa
200 g uzeného masa, 200 g vepřového masa, 200 g masa telecího, kuřecího, králičího nebo kůzlečího, 6 až 8 rohlíků, 6 vajec, 1/8 l mléka, sůl, bylinky (pažitka, petrželka, kopřivy, popenec), tuk na pekáč
Maso uvaříme každé zvlášť a nakrájíme na kostičky. Také rohlíky nakrájíme na kostičky, zvlhčíme vývarem, přidáme maso, dle chuti rozsekané bylinky, osolíme, opepříme a lehce promícháme. V mléce rozkvedláme vejce (někde dávají zvlášť v mléce rozmíchané žloutky a zvlášť sníh z bílků), zalijeme směs, promícháme a dáme do dobře vymaštěného pekáčku. Zvolna upečeme.
Velikonoční pondělí
Den pomlázky, mrskačky či koledy. Chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a za koledu dostávají malovaná vejce a různé sladkosti. Děvče, které je vyšlehané, bude zdravé a veselé po celý rok. V některých krajích děvčata po koledě chlapce polévají vodou. V minulosti hospodář šlehal čeládku – aby nebyla líná, dobytek – aby měl mladé, a stromy – kvůli úrodě. Šlehalo se dokonce i mezi dospělými pro dobré sousedské vztahy, ale to radši zkoušet nebudeme.
