Zákaznický magazín COOP
 Číslo 1/2009
*Vybráno z obsahu...
*Editorial
*Každá rada drahá
*Dejte vejce malovaný...
*Kdo je pánem
tvého srdce?

*Slunce nás volá
na zahradu

*Evropě to osladíme
*Den s... Helenou
Konopíkovou, která
s rodinou peče
proslavené koláče

*COOP v roce 2009
*Velikonoční salát po
indicku

*Kaleidoskop zajímavostí
a aktualit

*Salzburg, perla UNESCO
*COOP – všechno dobré
a výhry pro všechny

*Recepty našich čtenářů
*Babiččiny finty kontra
moderní metody

*Ples byl opět báječný
*Jak nás krize sblížila
*Jarní únava – mýtus nebo
fakt?

*Slovenský koutek
*Domácí barvy na vajíčka
*Nejoblíbenější
potravina – vejce


*Základní informace

 Archivy
*Zákaznický magazín
*Magazínek COOP

 Evropě to osladíme
Svérázná upoutávka na předsednictví České republiky v Evropské unii představuje kostku cukru jako typický vynález českých šikovných ručiček. Na první pohled s tím nikdo nemá problém, na ten druhý už se nabízí zmínka o krásném českém cimrmanismu. I když se totiž k vynálezu kostkového cukru hrdě hlásí čeští cukrovarníci, jednalo se spíše (když budeme velmi shovívaví) o česko–švýcarskou spolupráci na území tehdejšího Rakouska–Uherska, v rafinerii, kterou založili němečtí bratři Franz a Thomas Grebnerové.

*

Švýcarská kostka českého cukru
Ještě do 40. let 19. století byl cukr dodáván obchodníkům v homolích nebo ve tvaru větších bochníků. Výroba tohoto homolového cukru byla velmi nepraktická. Ztěžovala práci jak výrobcům cukru, tak dodavatelům a prodejcům, kteří z něj museli potřebné množství odsekávat. S novým nápadem, jak se s porcováním cukru poprat, přišel švýcarský ředitel dačické rafinerie Jakub Kryštof Rad. Se svými pokusy o výrobu kostkového cukru začal v roce 1841 a už o rok později požádal dvorskou komoru ve Vídni o udělení privilegia na výrobu kostkového cukru.

Za vším hledej ženu
Vypráví se dokonce historka, že Rad kostkový cukr vymyslel na popud své manželky Juliány. Ta údajně byla velkou milovnicí kávových a čajových dýchánků a jednou si během porcování cukru pro další ze svých matiné zranila prst. A jak to tak bývá, vyčinila v první řadě svému manželovi, že by mohl vymyslet něco menšího a praktičtějšího, než je právě homole cukru. A protože se skutečně jednalo o ženu činu, podotkla, že nejvhodnější by byly kostky – ty se totiž dobře skladují i počítají.

plastika Entropa

Jak vypadala samotná výroba
Do stovek malých čtvercových otvorů mosazné desky, která ležela na měděné desce, se nasypala vlhká cukrová moučka. Ta se pak v lisu stlačila a kostky se vytlačily na dřevěnou podložku. Zhruba 12 hodin probíhalo samotné sušení. Pak už byly kostky připraveny k balení. Dačická rafinerie kostkový cukr nazývala čajový cukr (teezucker) nebo také vídeňský kostkový cukr a prodávala ho v úhledných bedničkách připomínajících balení čínského čaje. Zakoupit se dal ve dvou různých velikostech hran – 1,2 cm a 1,5 cm kostkách.

Z Dačic do celého světa
Kostkový cukr se rozletěl do všech světadílů. Nutno upozornit, že Rad nebyl jediným, kdo na tento jedinečný vynález přišel a nechal ho patentovat. Nikoho však nenapadlo si vynalezení kostkového cukru přivlastnit, až politiky a umělce vymýšlející upoutávku k předsednictví České republiky v Evropské unii.

Víte, že...
  • teoreticky by nám k energetickému příjmu stačilo pouhých 7 kostek cukru denně
  • největšího úspěchu dosáhl kostkový cukr ve Skandinávii a Anglii
  • vlivem mrazu se kostkový cukr rozpadá
  • až do 18. století se cukr mohl prodávat jen v apatykách, protože byl podáván jako lék
  • cukr urychluje stárnutí pokožky a tvorbu pigmentových skvrn


logo EU 2009


Čím se mohou čeští vědci skutečně chlubit?

  • v roce 1961 vynalezl Otto Wichterle kontaktní čočky
  • ve druhé polovině 17. století na svět přišel první bleskosvod díky Prokopu Divišovi
  • lodní šroub má na svém kontě Josef Ressel, nechal ho patentovat v roce 1827
  • František Křižík patří díky obloukové lampě k nejvýznamnějším českým vynálezcům
  • zákony dědičnosti formuloval Gregor Johann Mendel
  • Jan Janský se řadí k objevitelům čtyř krevních skupin
  • na poli polarografie zaznamenal značné úspěchy Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny za chemii (1959)
  • ve vodních elektrárnách je stále nejpoužívanější turbína českého technika Viktora Kaplana
  • v remosce můžeme péct díky elektrotechniku Oldřichu Homutovi
  • Antonín Holý dodnes obohacuje medicínu o řadu potřebných léků (proti oparům, žloutence typu B, účinný preparát proti AIDS...)
  • nanovlákna (vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas) dovede spřádat Oldřich Jirsák se svým týmem
  • skupina Jiřího Mosingera využila nanovlákna k výrobě materiálu, který se sám dezinfikuje

Konkrétní informace k předsednictví České republiky EU hledejte na: www.eu2009.cz.

-drei-

© 2001 – 2009 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s. r. o.

COOP Rádce 1/2009

 Starší vydání
Zákaznický magazín 5/2008
5/2008

Zákaznický magazín 4/2008
4/2008