Švýcarská kostka českého cukru
Ještě do 40. let 19. století byl cukr dodáván obchodníkům v homolích nebo ve tvaru větších bochníků. Výroba tohoto homolového cukru byla velmi nepraktická. Ztěžovala práci jak výrobcům cukru, tak dodavatelům a prodejcům, kteří z něj museli potřebné množství odsekávat. S novým nápadem, jak se s porcováním cukru poprat, přišel švýcarský ředitel dačické rafinerie Jakub Kryštof Rad. Se svými pokusy o výrobu kostkového cukru začal v roce 1841 a už o rok později požádal dvorskou komoru ve Vídni o udělení privilegia na výrobu kostkového cukru.
Za vším hledej ženu
Vypráví se dokonce historka, že Rad kostkový cukr vymyslel na popud své manželky Juliány. Ta údajně byla velkou milovnicí kávových a čajových dýchánků a jednou si během porcování cukru pro další ze svých matiné zranila prst. A jak to tak bývá, vyčinila v první řadě svému manželovi, že by mohl vymyslet něco menšího a praktičtějšího, než je právě homole cukru. A protože se skutečně jednalo o ženu činu, podotkla, že nejvhodnější by byly kostky – ty se totiž dobře skladují i počítají.
Jak vypadala samotná výroba
Do stovek malých čtvercových otvorů mosazné desky, která ležela na měděné desce, se nasypala vlhká cukrová moučka. Ta se pak v lisu stlačila a kostky se vytlačily na dřevěnou podložku. Zhruba 12 hodin probíhalo samotné sušení. Pak už byly kostky připraveny k balení. Dačická rafinerie kostkový cukr nazývala čajový cukr (teezucker) nebo také vídeňský kostkový cukr a prodávala ho v úhledných bedničkách připomínajících balení čínského čaje. Zakoupit se dal ve dvou různých velikostech hran – 1,2 cm a 1,5 cm kostkách.
Z Dačic do celého světa
Kostkový cukr se rozletěl do všech světadílů. Nutno upozornit, že Rad nebyl jediným, kdo na tento jedinečný vynález přišel a nechal ho patentovat. Nikoho však nenapadlo si vynalezení kostkového cukru přivlastnit, až politiky a umělce vymýšlející upoutávku k předsednictví České republiky v Evropské unii.
- teoreticky by nám k energetickému příjmu stačilo pouhých 7 kostek cukru denně
- největšího úspěchu dosáhl kostkový cukr ve Skandinávii a Anglii
- vlivem mrazu se kostkový cukr rozpadá
- až do 18. století se cukr mohl prodávat jen v apatykách, protože byl podáván jako lék
- cukr urychluje stárnutí pokožky a tvorbu pigmentových skvrn
Čím se mohou čeští vědci skutečně chlubit?
- v roce 1961 vynalezl Otto Wichterle kontaktní čočky
- ve druhé polovině 17. století na svět přišel první bleskosvod díky Prokopu Divišovi
- lodní šroub má na svém kontě Josef Ressel, nechal ho patentovat v roce 1827
- František Křižík patří díky obloukové lampě k nejvýznamnějším českým vynálezcům
- zákony dědičnosti formuloval Gregor Johann Mendel
- Jan Janský se řadí k objevitelům čtyř krevních skupin
- na poli polarografie zaznamenal značné úspěchy Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny za chemii (1959)
- ve vodních elektrárnách je stále nejpoužívanější turbína českého technika Viktora Kaplana
- v remosce můžeme péct díky elektrotechniku Oldřichu Homutovi
- Antonín Holý dodnes obohacuje medicínu o řadu potřebných léků (proti oparům, žloutence typu B, účinný preparát proti AIDS...)
- nanovlákna (vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas) dovede spřádat Oldřich Jirsák se svým týmem
- skupina Jiřího Mosingera využila nanovlákna k výrobě materiálu, který se sám dezinfikuje
Konkrétní informace k předsednictví České republiky EU hledejte na: www.eu2009.cz.
