Semena slunečnice obsahují kolem 45% rostlinného oleje, bílkoviny, glyceridy, steroly a další prvky. Slunečnicový olej je hodnotný především tím, že obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin.
Slunečnicovému oleji patří ve světě výroby rostlinných olejů třetí místo. Osevní plochy slunečnice se stále rozšiřují. Její olej totiž obsahuje největší podíl linolové kyseliny (až 68%) a pouze asi deset procent nasycených kyselin. Oproti sójovému oleji má slunečnicový delší trvanlivost. Slunečnice se ve světě šlechtí tak, aby složení mastných kyselin odpovídalo předpokládanému použití. Oleje z odrůd obsahujících až 80% linolové kyseliny se používají ve studené kuchyni a k výrobě margarínů, naopak odrůdy s téměř devadesátiprocentním obsahem kyseliny olejové poskytují olej vhodný ke smažení a fritování. Rostliny pěstované v České republice platí díky poměru těchto kyselin za jedny z vůbec nejkvalitnějších. Olej se lisuje ze semen květu slunečnice.
Použití v kuchyni
Naše hospodyňky dobře znají především stolní slunečnicový olej používaný hlavně zastudena do salátů a k dochucení dalších pokrmů chutnými zálivkami. K pečení a dlouhodobému smažení se hodí již méně. Přidávání slunečnicového oleje do pokrmů má ten důvod, že vitaminy A, D, E a K jsou rozpustné v tucích. Protože ale panenský slunečnicový olej je běžně cítit po rybách, během průmyslové výroby se tzv. stabilizuje technikou nazývanou hydrogenace. Přidáním různých emulzifikátorů (k přírodním patří lecitin) lze potom speciálně upravený slunečnicový olej využít i ke smažení.
Slunečnicová semena požívaná syrová v dávce dvou až čtyř čajových lžiček denně zlepšují ostrost vidění. Slunečnicový olej má protisklerotické účinky a je vynikající surovinou pro přípravu léčivých mastí a výtažků. Například výborné protirevmatické mazání si můžeme udělat následovně:
Když začínají semínka dozrávat, odřízneme celý květní úbor, rozřežeme ho na malé kousky a zalijeme lékárenským denaturovaným lihem (množství se řídí velikostí slunečnicového květu, zhruba něco mezi půl až jedním litrem) naředěným na koncentraci 65%. Přidáme hrst mýdlových vloček nebo nadrobno nakrájeného mýdla a dobře promícháme. Poté na dobu 10 dnů směs vystavíme na sluníčko. Pak už jen procedíme a mažeme... Uchováváme v chladu.
Méně často je obvyklé v našich domácnostech využívat slunečnicového květu a přitom i on obsahuje hojně účinných látek. Květní nálev např. snižuje horečku, zlepšuje trávení, snižuje pocení. Byla rovněž prokázána stimulace jaterní činnosti. Květ podáváme buďto sušený ve formě prášku, asi 5 g denně, nebo formou běžného nálevu, květové tinktury nebo homeopatických přípravků ze slunečnicových úborů.
Odedávna byla slunečnice též využívána k tzv. mumiální léčbě a hojně byla užívána k zevnímu léčení válečných zranění, kdy se například kousek obvazu implantoval do slunečnice, do středu jejího "talíře", kde nasákl hojivými flavonoidy, glykosidy, saponiny, karotinoidy a dalšími účinnými látkami, které potom ránu rychle hojily.
Nedoceněna je zatím také účinnost květů slunečnice při kožních potížích. Báby kořenářky znaly vynikající léčivý odvar pro obklady a vymývání ran. Stačilo k tomu nařezat půl lžičky květů, vsypat je do 1 dl vody a 3 až 5 minut mírně povařit.
Při plicních onemocněních báby kořenářky doporučovaly užívat směs květů slunečnice smíchanou s květem černého bezu, s lipovým květem, vrbovou kůrou a celíkem zlatobýlem. Pro směs posilující trávení míchaly květ slunečnice s benediktem, mátou peprnou, třezalkou, kopřivou, kořenem anděliky, zeměžlučí a kořenem puškvorce.
Dalsí použití slunečnicového oleje
Současný trh běžně nabízí slunečnicový chléb (balený nebo porcovaný) či slunečnicové rohlíky. Trvanlivost tohoto pečiva je minimální, u chleba do tří dnů.
Také kosmetický průmysl využívá slunečnicového oleje jako vhodného komponentu do krémových přípravků, jimž tato ingredience dodává ochranné a promašťující účinky.
Slunečnicový olej se osvědčil také v malířské technice olejomalby. Umělci různých dob a zemí používali rozmanitých olejů nebo jejich směsí. Olejové barvy v tubě dodávané na trh jsou většinou třeny s olejem lněným, některé pigmenty s olejem makovým či slunečnicovým, který je svými vlastnostmi v mnohém blízký makovému. Schne velmi pomalu a přidává se ke lněnému oleji, jehož vlastnosti zlepšuje a zpomaluje schnutí. Musí se dát pozor na ztmavnutí. Slunečnicový olej je součástí emulzí do temperových barev.
Z pěstitelské technologie
Slunečnici pro pěstování vyhovuje půda černozem a hnědozem s dobrou zásobou živin, pozemek umístěný nejlépe na jih nebo jihozápad. Pěstitelé by se měli vyvarovat pozemku s velmi vysokou hladinou spodní vody. Minimální velikost pozemku se doporučuje asi 20 ha (omezení škod způsobených ptactvem a zvěří). Nejlepší předplodinou jsou hustě seté obilniny a kukuřice, dodržovat by se měl minimálně sedmiletý odstup v osevním postupu od řepky a cukrovky.
Fungicidní ošetření proti hlavním houbovým chorobám slunečnice, hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum) a plísni šedé (Botrytis cinerea), je zcela samozřejmou součástí pěstitelské technologie slunečnice. Bez něj nemá smysl slunečnici pěstovat. Optimální jsou dvě ošetření; ve fázi 4 až 6 listů a v době těsně před květem. Ochrana proti komplexu škůdců napadajících klíčící a vzcházející rostliny je možná mořením.
