Druhé adventní neděli (letos 5. 12.), které říkáme "bronzová", předchází svátek sv. Barbory. Do dnešních dnů nám zbyl zvyk dávat do vázy větvičku třešně, jabloně nebo jiného stromu či keře. S rozkvetlými "barborkami" byla v minulosti spojena řada pověr a věšteb, dnes slouží jako dekorace. V neděli zapálíme druhou svíci na adventním věnci a pokračujeme v pečení vánočního cukroví z lineckého, mandlového nebo ořechového těsta. Pro příjemnou atmosféru si pustíme naši oblíbenou vánoční hudbu a byt provoníme vůní "františků". V rodinách s dětmi se pak bude s napětím očekávat příchod Mikuláše v doprovodu čerta a anděla, protože chodí den před svým svátkem. Svatý Mikuláš byl jedním z nejuctívanějších světců a dodnes je symbolem štědrosti (čert pak trestu a anděl odpuštění).
O třetí adventní neděli, "stříbrné" (letos 12. 12.), se už tu a tam objeví na balkonech jedličky, borovice či smrčky. Vánoce bez stromečku si dnes neumíme představit, ale nebylo tomu tak vždycky. V Praze ho pro své hosty v roce 1812 poprvé předvedl pan Liebich, intendant Nosticova, později Stavovského divadla, který tento zvyk znal z rodného Bavorska. U nás bylo v té době zvykem stavění "betlémů". Nezapomeneme na adventním věnci zapálit třetí svíčku a dokončujeme pečení a zdobení cukroví, protože nás čeká ještě vánoční úklid.
Čtvrtá adventní neděle (letos 19. 12.), říká se jí také "zlatá", je obvykle ve znamení finiše. Dokončuje se úklid a nákup posledních dárků. Na nákup kapra a zadělávání na vánočku nám letos ještě pár dnů zbývá. Co ale uděláme s bílky, které se nám v lednici od pečení cukroví hromadí? Mám pro vás recept na bílkový chlebíček, ze kterého můžeme upéct i korpus na dort, je-li u vás příprava vánočního dortu zvykem. Chlebíček lze mít také do zásoby pro další sváteční dny, kdy zdobený šlehačkou a ovocem přijde určitě vhod. V tom případě ho vychladlý zabalíme do alobalu a uložíme v chladnu. Jestlipak jste v tom spěchu nezapomněli zapálit čtvrtou svíčku? Za zvuku koled se i nával práce zvládá s úsměvem na rtech a radostí v duši.
