Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i svou rozlohou mezi nejvýznamnější památky v celé střední Evropě. Zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady.
Skála nad Vltavou byla osídlená už v době bronzové, původní hrad tu pak postavili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců. V průběhu staletí se vystřídala pěkná řádka majitelů těch nejslavnějších jmen jako Rožmberkové, Habsburkové, Eggenberkové a nakonec Schwanzenberkové a každý ten rod se významně zapsal do českokrumlovské historie.
Do zámeckého areálu se vstupuje z ulice Latrán Červenou branou na I. nádvoří zámku, nazývané Rejdiště. A tam je řada velmi zajímavých budov. Vlevo od Červené brány je bývalý objekt lékárny a na něj navazují bývalé konírny - dnes Sloupová síň a Staré purkrabství, ve kterém sídlil nejvyšší úředník a správce hradu. Vpravo od Červené brány se nachází bývalá solnice - původní gotický sklad soli. Následují objekty původní staré lékárny, ledárny a kovárny. Jednou z hlavních budov pravé strany nádvoří je bývalé stavení panského pivovaru. Ve stejné budově byla později umístěna knížecí mlékárna s výrobnou sýra. Následuje budova bývalé nemocnice a na samém konci prvního nádvoří stojí domek, ve kterém žil panský puškař. Protější stranu zabírají rozsáhlé kočárovny z 18. století, které zůstaly zachovány v původním rozsahu. V centru nádvoří je parčík s letitou stromovou výsadbou a v samotném středu stojí kamenná kašna ze 16. století.
Cesta do zámku pokračuje přes kamenný most, postavený na místě dřívějšího dřevěného padacího mostu. Zdobí jej sochy Panny Marie a svatého Josefa. Most se klene přes hradní příkop, ve kterém se již od 16. století chovají medvědi. Průchodem s kamennou bosáží a znakem rodu Schwarzenberků ve vrcholu se vstupuje na II. nádvoří, do areálu tzv. Dolního hradu. Zde dominuje obytný palác s věží nazývaný "Hrádek", který je nejstarší částí celého zámeckého komplexu. Zámecká věž byla původně gotická z druhé poloviny 13. století a v roce 1591 byla renesančně upravena. Severní strana nádvoří je vymezena budovou Nového purkrabství, kde se dnes nachází rozsáhlá zámecká knihovna. Dále navazuje původní schodišťová věž - máselnice, ve které se zpracovávalo máslo. Jižní stranu II. nádvoří vymezuje budova bývalé mincovny. Centrum II. nádvoří zámku oživuje kamenické dílo další zámecké kašny.
Strmě stoupající chodbou spojující II. a III. nádvoří vede cesta k Hornímu hradu, který tvoří rozsáhlý komplex budov kolem III. a IV. nádvoří zámku. Renesanční malby na fasádách obou nádvoří, které znázorňují mytologické výjevy z řeckých a římských dějin, jsou dílem rožmberského dvorského malíře Gabriela de Blonde. Interiéry této části zámku jsou zpřístupněny návštěvníkům ve dvou prohlídkových trasách.
Asi nejznámější je Maškarní sál, který bývá opěvován v řadě knih a časopisů. Schwanzenberkové ho v 18. století adaptovali a výzdobu svěřili malíři J. Ledererovi. Ten se nechal inspirovat divadelním repertoárem, zachytil scény z italských a francouzských komedií dell arte s řadou jejich charakteristických postav. Na jedné malbě dokonce zobrazil sám sebe.
Za shlédnutí stojí i zámecká kaple sv. Jiří, která byla rovněž v 18. století adaptována podle plánů tehdejšího slavného architekta A. Altomonteho.
Cesta dále vede do průchodu za IV. nádvořím zámku, kde se nachází vstup do labyrintu Václavských sklepů, jejichž část je v současné době zpřístupněna jako expozice Agentury českého keramického designu. Přes několikapatrový Plášťový most se prochází na V. nádvoří zámku, kde stojí budova zámeckého divadla, které je nejkompletněji dochovanou barokní divadelní scénou na světě.
Cesta vede dále kolem tzv. Renesančního domu a směrem vzhůru stoupá doprava k zimní zámecké jízdárně a rovně k hlavnímu vstupu do zámecké zahrady.
Zámecká zahrada v Českém Krumlově rovněž zaslouží pozornost návštěvníka. Má tvar protáhlého obdélníku o rozměrech 750×150 metrů a je situována na návrší ve třech odlišných výškových úrovních. Zahradě vévodí kaskádová fontána s plastikami, které představují vodní božstva a alegorie ročních dob. Uprostřed zahrady stojí rozkošný rokokový letohrádek Bellarie. Naproti letohrádku se nachází konstrukce tzv. otáčivého hlediště, přírodní divadelní scény. Tam se v létě hrají představení. Cesta pak vede kolem dřevěného hudebního pavilonu a na jejím konci je malebné vodní jezírko s ostrůvkem.
Pokud vám síly po prohlídce zámeckého areálu a uliček přilehlého města stačí, můžete ještě vybaveni ochrannou přilbou a světlem sjet do dolu, kde se těžil grafit. I tady vás čeká unikátní prohlídka.
A když jste unaveni, můžete se občerstvit v řadě českokrumlovských stylových hospůdek a restaurací, přespat v některém půvabném hotýlku či penzionu.
A na závěr jedna otázka pro ty cestovatele, kteří rok co rok odjíždějí na dovolenou do ciziny, k moři a často na jedno místo: Navštívili jste alespoň některé naše památky a místa, která možná právě cizinci znají lépe než my?
