V době, kdy vznikal tenhle písničkový "šlágr", se švestky válely skutečně téměř na každé mezi. Vždyť zhruba před půl stoletím nebylo u nás domácího sadu, v němž by chyběl tento druh stromu. Bohužel pozvolnou zkázu švestkám přinesla virová choroba šarka, která většinu zdravých plodících stromů zlikvidovala. Sadaři dlouho marně vysazovali nové odolnější stromy. Silnému tlaku virózy brzy podlehly také. Trvalo mnoho let, než byly vykáceny i původci choroby - stařičké švestkové stromy. Mezitím šlechtitelé v zámoří i v Evropě vyšlechtili nové odrůdy slivoní odolnější proti šarce, takže jejich zánik ani v českých zahradách nehrozí. Ostatně na světě existuje více než dva tisíce druhů švestek, pološvestek, slív, renklódů (rynglí) a mirabelek - souhrnně označovaných jako slivoně.
Slivoním se daří v půdách hlinitých, středních až těžších, vlhčích, dobře ošetřovaných. Suchá stanoviště pro jejich pěstování jsou nevhodná. Příznivé podmínky pro výsadbu jsou především v polohách s nadmořskou výškou do 350 m, dosahujících průměrné roční teploty nad 8°C a srážek 500 až 600 mm za rok. Méně náročné odrůdy lze vysazovat i v nadmořských výškách do 450 m.
Švestky jsou peckovice s modrou ojíněnou slupkou, snadno odlučitelnou od dužiny. V české kuchyni vždy patřily k oblíbenému ovoci. V podzimních měsících nemohl na stole chybět švestkový koláč ani oblíbené švestkové knedlíky. Švestky jsou vynikající i k přímé konzumaci, zpracované na marmelády, povidla, kompoty, křížaly. Muži je milují především kvůli výrobě domácí slivovice.
Čerstvé švestky obsahují asi 6% cukru. Obsah vitamínu C v nich není nijak významný, ale švestka obsahuje řadu jiných látek, příznivě působících na peristaltiku střev. Proto je vyhledávaným ovocem s dietetickými účinky.
Švestky ve vlastní šťávě
Zralé švestky opláchneme, rozpůlíme, pecku vyjmeme a skládáme do sklenice. Upevníme víčky a sterilujeme 25 minut při 85°C. Takto zavařené švestky jsou vhodné na plnění knedlíků, na koláče, buchty i jako kompot pro diabetiky.
Švestková povidla
Jsou obvyklou náplní různých kynutých moučníků, ale chutnají i jako pomazánka na chleba. Na povidla můžeme použít i méně kvalitní ovoce než na ostatní zavařeniny a džemy. Nikdy však ovoce zkažené. Švestky buď vypeckujeme a rozkrájíme na menší kousky, nebo rozkrájíme a pecky ponecháme. Dáme do hrnce rozvařit, potom prolisujeme a znovu postavíme na plotýnku. Přisladíme 120 až 200 g cukru na 1 kg dřeně a přikořeníme skořicí nebo hřebíčkem. Povidla z vyzrálých švestek nemusíme přislazovat vůbec. Při vaření povidel dbáme na to, aby se rovnoměrně zahřívala celá plocha dna varné nádoby. Vařečka, kterou povidla mícháme, má mít co nejdelší držadlo, protože povidla prskají a mohou nás opařit. Vaříme ve větších, nižších nádobách s neoprýskaným emailem, raději po menších dávkách. Povidla plníme do předehřátých lahví.
Kompot z loupaných švestek
Zralé, pevné švestky, na 1 litr nálevu asi 300 g pískového cukru
Omyjeme, odstopkujeme a ponoříme na chvíli do vroucí vody (nejlépe ve spařovacím košíčku nebo cedníku). Jakmile začnou švestky u stopky praskat, vyjímáme je, ostrým nožem sloupneme, naplníme do sklenic zalijeme teplým nálevem a sterilujeme 20 minut při 85°C. Pro zjemnění chuti můžeme přidat do každé sklenice před uzavřením lžičku rumu nebo kousek skořice a hřebíček. |
