Česnek pochází pravděpodobně ze Střední Asie. Číňané i Egypťané ho používali už před dávnými věky.
Tak třeba už v 17. století před Kristem byla na egyptském papyru popsána stávka dělníků, kteří pracovali na stavbě pyramidy a odmítali pokračovat, protože jim byl odepřen česnek, který jedli, aby byli zdraví. Česnek byl už tehdy známý jako účinný lék při střevních potížích a při potížích dýchacích cest. Ve starém Řecku a Římě byl uznáván jako všelék a hodně se přidával do jídla - věřilo se, že kdo jí česnek, ten bude vtipný a bojovný. Na druhou stranu je ale pravda, že ne všichni měli česnek rádi - vadil jim jeho zápach. Ve starověku byl proto jedlíkům dokonce zakázán vstup do chrámu bohyně Afrodity. Přesto byl ale česnek většinou oblíbenou poživatinou. Například Židé vždy nosili na prsou stroužek jako ochranu před nemocí. V dobách středověku lidé dokonce věřili, že je česnek ochrání i před morem, proto se přidával i do pitné vody, protože vodou se často šířily různé nebezpečné nákazy.
Česnek provází celá řada pověr. Připisovala se mu kouzelná moc proti zlým čarám a upírům. Proto se spolu s cibulí přibíjel na dveře, čímž se mělo zabránit vstupu všeho zlého do domu. Také ve stájích visely palice česneku, aby ochránily dobytek.
Účinky česneku
Čerstvý česnek obsahuje 63 % vody; 1 % celulózy; 28 % glicidů; 0,1 % lipidů; 6 % bílkovin, vitamíny A, B1, B2, B3, C, brom, vápník, chlór, měď, železo, jód, magnesium, mangan, fosfor, draslík, sodík, zinek a selen v množství dostatečném pro potřeby organismu.
Má mnoho použití jako vnitřní dezinfekce a při nachlazení. Také pomáhá omezit množství cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak a chrání před bakteriálními a plísňovými infekcemi. Česnek obsahuje alicin - původce charakteristického pachu. Podle některých vědců při jeho konzumaci dochází k okysličování, což z něj činí prospěšnou potravinu s mnoha aktivními složkami. Nedovoluje ukládání vápníku a cholesterolu na stěnách cév. Účinkuje proti cizopasníkům (roupům, tasemnicím a škrkavkám) a napravuje střevní flóru. Podporuje jaterní funkce a vylučování žluče, čímž posiluje trávení. Jeho užívání má blahodárné účinky na odkašlávání, způsobuje pocení, což vede k postupnému snižování horečky. V olejovém nálevu ulevuje od bolesti v uchu a ve formě masti působí hojivě na řezné rány, zapálené klouby, podvrtnutí, kousnutí hmyzem. Však se také česnek pro své vynikající desinfekční a baktericidní účinky hojně využíval k léčení infikovaných ran během druhé světové války. U některých ran, jež byly zachváceny snětí, česnek efektivně zastavil její postup.
Česnek má tedy příznivý vliv na lymfu a pomáhá při vylučování odpadových látek z těla. V česneku se hojně vyskytuje selen a germanium, což jsou dva prvky s významnými antioxidačními účinky, které pomáhají v boji proti degenerativním nemocím, jako je rakovina. Je například známo, že z asi 560 kmenů obávaného zlatého stafylokoka jich česnek více než 500 spolehlivě ničí. Dovede si poradit i s obávanou plísní kandidou, která je doslova podhoubím rakoviny a jiných vážných nemocí. Význam česneku při prevenci rakoviny potvrdila i studie univerzity v Severní Karolíně, která dokazuje, že lidé pravidelně konzumující čerstvý nebo vařený česnek se v průměru vystavují zhruba polovičnímu riziku onemocnění rakovinou žaludku a dvoutřetinovému riziku rakoviny konečníku v porovnání s lidmi, kteří česneku jedí jen málo nebo žádný. Zajímavé je, že účinný se ukázal být jen česnek ve své přirozené formě, nikoliv ve formě podpůrných tablet, s obsahem česneku. Autoři dedukují, proč tomu tak je. Jedním z důvodů může podle nich být ztráta účinných látek během zpracování nebo vliv dlouhého skladování tablet. Další možností, proč se neprokázala účinnost česnekových tablet je okolnost, že k těmto prostředkům se uchylují lidé s již rozvinutým onemocněním. To mohlo též ovlivnit výsledky výzkumu.
Přestože česnek někdy dráždí ledviny, je užitečný při vylučování moče. Povzbuzuje peristaltiku střev a tvorbu trávicích šťáv.
O rostlině
Divoký česnek se vyskytuje asi v 300 druzích rozšířených po celém světě. Vědecké pojmenování rodu ALLIUM má s největší pravděpodobností původ v keltském slově al - pálivý. Ne všechny druhy se však vyznačují pálivostí a česnekovým zápachem.
Česneky tvoří velmi rozmanitou skupinu rostlin. Jsou mezi nimi druhy vysoké až 1,5 metru i drobné, nedorůstající ani 20 centimetrů.
Většina z nás zná česnek spíše jako zeleninu. Mnohé druhy však nepostrádají dekorativní vzhled. Například na výslunných vápencových stanovištích najdeme česnek horský s fialovými květy. Ve stinných hájích a lesích či na březích lesních potoků můžeme najít česnek medvědí s výraznými bílými květy a širokými listy atd. Okrasných česneků jsou desítky druhů.
Česnek je trvalka, jejíž cibule je složena z podlouhlých pacibulek - stroužků. Snadno se pěstuje. Po sklizni se nechá oschnout, zbaví se natě a pak se skladuje v chladu a suchu v syrovém stavu buďto zavěšený, nebo vložený jako kytice do vázy (bez vody). Prodává se po celý rok v palicích, z nichž podle potřeby odloupneme jeden nebo dva stroužky.
Česnek lze dobře uchovat naložený v soli. Stroužky oloupeme, nastrouháme nebo pomeleme na masovém strojku a rozetřeme se solí na hustou kaši. Na 1 kilogram česneku postačí cca 11 gramů soli. Pastu potom napěchujeme do čisté sklenice se šroubovacím uzávěrem.
Použití česneku
Česnek je vhodné užívat syrový jako chuťové a vonné koření do polévek, omáček i nejrůznějších pomazánek. Jeho konzumace může zvýšit tělesný pach na tak dlouho, než se z těla vyloučí odpadní látky.
Pach česneku se obyčejně nehodnotí jako parfém. Můžeme ho zmírnit nebo vyrovnat syrovou petrželí, mátou či bylinami podobného druhu. Vhodné prý je také rozžvýkat několik zrnek kávy a zápach z úst zmizí. Jíme je současně nebo bezprostředně po česneku. Někdo doporučuje zapít česnek mlékem. Ostatně velmi vhodné je podávat česnek v mléku, denní dávka přitom může činit až 12 g.
Lidé, kteří nemají česnek rádi, by neměli přistupovat k jeho konzumaci příliš rychle. Větší náhlá dávka česneku by mohla vést k odloupnutí silnější vrstvy sklerotických usazenin a tím i k následné embolii. Nedoporučuje se podávání větších dávek v těhotenství, při kojení a malým dětem, ovšem zevní aplikace nevadí ani kojencům.
Česnek se nepoužívá v takovém množství jako jiná zelenina, spíše jako koření. Zvýrazňuje výslednou chuť jinak nevýrazného slaného pokrmu (populární v tomto směru může být francouzské jídlo “zajíc po královsku”, při jehož přípravě se spotřebuje až 30 stroužků). |
