Historicky je doloženo, že vinná réva "pobývala" na zeměkouli dříve než její pěstitel. Archeologické nálezy semen a bobulí svědčí o tom, že lesní réva byla rozšířena už v době kamenné a člověk mladší doby kamenné (9000 let před Kristem) trhal hrozny a připravoval z nich víno. Před pěti tisíci lety již lidé uměli pěstovat různé odrůdy a vyrábět různá vína.
V písemných záznamech sumerské říše se vinná réva pěstovala především v Asýrii a Babylónii. Odtud pocházejí první zprávy o vyšlechtěné révě a výrobě opojného nápoje.
Také v Egyptě najdeme záznamy o tom, že se zde již za prvních faraónských dynastií pěstovalo až osm odrůd révy. Do Evropy se znalost o pěstování vinné révy rozšířila s příchodem římských legií. Caesar dával při postupu svých vojsk kácet lesy zejména kolem povodí řek a na jejich místech přikázal vysázet keře révy. Na území Francie to bylo hlavně v povodí řek Rhony, Loiry, Seiny a Marny, v Německu v povodí Rýna, Mosely atd. Na základě rozkazu císaře M. Aurelia Probuse vysazovat vinice v místech trvalého pobytu římských posádek se základy vinařství přenesly i do Panonie (oblast Pomoraví a Slovenska).
I vinařství v České republice má tedy hluboké historické kořeny. Avšak ještě zhruba před pěti šesti léty kvalita a prodejnost českých a moravských vín nebyla právě (až na výjimky) na světové úrovni. Důkazem toho může být i výrok Toma Stevensona (uznávaného literáta a zároveň znalce vín), který ve Světové encyklopedii vín z roku 1993 mj. uvádí: "Kdyby dnešní slovenské, moravské nebo české víno umělo mluvit, jistě by utrousilo: Jsem nespokojeno samo se sebou."
Podle odborníků byly na vině stagnace českého vinařství pěstební prohřešky z uplynulých desetiletí nazpět: zanedbaná rajonizace révy, vinařské velkovýrobny upřednostňující vysoké, neregulované výnosy na úkor kvality, ale také zastaralá vinařská filozofie. To vše postupně přineslo pokles pěstitelských ploch, nižší výnosy hroznů i spekulativní počínání některých výrobců a dovozců nekvalitního vína.
Vstřícný krok k nápravě přinesl v roce 1995 nový zákon o vinohradnictví a vinařství, který chyběl několik let. Naprosto přesně a srozumitelně stanovil pravidla technologie výroby vína, jeho ošetřování a skladování, jasně vymezil údaje, které musí obsahovat spotřebitelské balení vín atd.
Při porušení zákona může inspekce uložit nepoctivému výrobci pokutu až do výše 100 000 korun. Při opakovaném přestupku (v průběhu jednoho roku od předchozí kontroly) se postih podle daných paragrafů zvyšuje až do dvou miliónů korun.
Jen pro názornost - spotřebitelské balení vína musí mít na obalu uvedeny následující údaje:
- název a sídlo osoby, která uvádí révové víno do oběhu
- obchodní název výrobku, zemi a původ dovážených vín, obsah balení
- výrobní údaje (rok lahvování, číslo vnitřní partie, rok sklizně)
- informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru
- obsah alkoholu a použité konzervační prostředky
Podle cukernatosti hroznů člení zákon o vinohradnictví révové víno na:
- révové víno stolní
- révové víno jakostní
- révové víno s přívlastkem (Zákonem je stanoveno 16 vinařských oblastí s konkrétními odrůdami vinné révy, z nichž je možno víno vyrábět. Révové víno s přívlastkem může být baleno pouze do lahví o obsahu 0,75 litru.)
Podle obsahu zbytkového cukru se révové víno dělí na:
- suché (do 4 gramů na 1 litr)
- polosuché (do 12 g na 1 litr)
- polosladké (do 45 g na litr)
- sladké (nad 45 g na litr)
Podle technologie zpracování se révová vína člení na:
- révové víno šumivé (sekt), vyrobené řízeným druhotným kvašením
- révové víno perlivé (nesmí být označeno jako sekt) a je vyrobeno umělým sycením vína oxidem uhličitým
- révové víno desertní
- révové víno desertní kořeněné
- révové víno nízkoalkoholické
- révové víno odalkoholizované
Při prodeji nalévaného révového vína je zakázáno mísit révové víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Lahvové víno musí být otevíráno pouze před zákazníkem. |
