www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 3/2002
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Houby v našich lesích
a jejich konzervace

*Trojjedinost keramika
Ivana Hostaši

*In vino veritas
*In vino veritas II.
*Čajový obřad
*Japonská kultura
v kuchyni - Yakitori

*Rychlé a pro štíhlou linii
*Město Tábor, Muzeum
Kodet, Kristian a ti druzí

*Studentský život,
studentské menu

*Zvěřinové hody v naší
kuchyni

*Mléko a mléčné výrobky
*Ischia - italská dovolená
*Z redakční pošty
*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 In vino veritas II. aneb Hledáte ve víně
 zákon a řád?
Hluboký úpadek vinařství v 19. století měl za následek i nízkou úroveň vyráběných vín. Ta mohla být navíc pro nedostatek zákonných předpisů a potřebných kontrolních metod v širokém měřítku falšována. V této době byla vyráběna dokonce tzv. polovina, do kterých se přidávaly nepovolené přísady, jako glycerol, cukr, umělé esence, alkohol a jiné cizí látky, a vína umělá, vyráběná z cukru, vody, alkoholu a umělých esencí, jichž se prodávala celá řada značek.

vinná réva

Stále se zvyšující výroba falšovaných vín přiměla rakouskou vládu vydat zákon z 21. 6. 1888 o připravování a prodávání nápojů vínu podobných. V tomto zákoně je již přesně vymezen pojem strojených (umělých) vín, ale jen proto, aby byl dán základ k jejich zdanění. V zásadě byla jejich výroba povolena, ale nesmělo se prodávat již pod označením révových vín.

Teprve 12. 4. 1907 vyšel první vinařský zákon, ve kterém je již přesná definice révového vína a vyjmenování dovolených a nedovolených manipulací při jeho výrobě. Zásady tohoto zákona, které platí prakticky dodnes, byly uplatněny v předpisech a ustanoveních nazvaných Codex Alimentarius Austriaticus, jenž byl pro naše vinařství závazný až do října 1954, kdy byl nahrazen Československou jakostní normou pro révové víno. Tato jakostní norma platila až do 26. 5. 1995, kdy byl vydán nový zákon o vinohradnictví a vinařství.

Podle tohoto zákona se révové víno uváděné do oběhu třídí podle cukernatosti hroznů na révové víno stolní, jakostní a víno s přívlastkem.

Révové víno stolní smí být vyráběno z hroznů, jež dosáhly alespoň 11% cukernatosti, nebo z révového vína z dovozu. Pokud je označeno jako české či moravské, nesmí přídavek jiných révových vín vyrobených z hroznů jiné než domácí produkce nebo révového vína z dovozu překročit 15% objemu. Révové víno stolní nesmí být označováno názvem odrůdy a názvem oblasti.

věnec

Révové víno jakostní se vyrábí jako známkové víno jakostní a odrůdové víno jakostní.

Známkové révové víno jakostní smí být vyráběno jakostní úpravou odrůdových jakostních vín a musí mít stálou jakost. To znamená, že musí být vyráběno podle stálé receptury, kterou je výrobce povinen v případě potřeby předložit kontrolnímu úřadu.

lahve vína

Odrůdové révové víno jakostní smí být vyráběno z hroznů domácí produkce odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize, jež dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo úpravou odrůdového révového vína z dovozu, v podílu nad 50% musí být uveden stát, odkud byly hrozny nebo víno dovezeny. Příměs jiné odrůdy smí být u odrůdových révových vín jakostních pouze 15%. Odrůdové révové víno jakostní musí být označeno vinařskou oblastí a může být označeno i vinařskou obcí.

Révové víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze ve třech druzích, a to jako kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů odrůd révy vinné domácí produkce. Musí obsahovat nejméně 90% označené odrůdy a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, v níž byly hrozny vypěstovány.

lahve vína

Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti.

Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti.

Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

Révové víno s přívlastkem lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byly ověřeny příslušným kontrolním orgánem podle zvláštního zákona.

lahve vína

Balení vína
Révové víno má být při uvádění do obchodu baleno pouze do obalů a obalových materiálů odpovídajících požadavkům stanoveným zvláštními předpisy a chránícím je před znehodnocením nebo zkažením. Révové víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o obsahu 0,75 l. Toto ustanovení se netýká révových vín s přívlastkem dovážených v lahvích.

lahev vína

Označování vín
Révové víno v balení určeném pro spotřebitele musí být na obale (etiketě) opatřeno těmito údaji:
a) název a sídlo výrobce nebo osoby, která révové víno uvádí
do oběhu
b) obchodní název výrobku
c) země původu u révových vín dovážených nebo vyrobených
z dovezených hroznů, přesáhne-li jejich podíl 50%
d) obsah balení
e) výrobní údaje v pořadí rok lahvování, číslo výrobní partie,
u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů
f)  informace o zařazení vína podle obsahu cukru
g) obsah alkoholu a použité chemické konzervační přípravky
včetně jejich množství.

Je-li víno určeno pro určitý okruh spotřebitelů (diabetiky), musí být tento údaj uveden na obalu. Révová vína s přívlastkem musejí mít na obalu uvedenou vinařskou oblast i vinařskou obec.

Obaly s révovým vínem stolním a jakostním, uváděné do oběhu nikoli v balení určeném pro spotřebitele, musejí být opatřeny výše uvedenými údaji a číslem výrobní partie. Jedná se o víno sudové nebo rozlévané z jiných skladovacích nádob. Tyto nádoby musejí být označeny visačkou nebo nálepkou se shora uvedenými údaji, aby byl spotřebitel informován o víně, které kupuje, přičemž objektivita údajů může být snadněji kontrolována.

lahve vína

Skladování lahvových vín
Lahvová vína se mají skladovat při teplotách 10 - 15°C v čistých a suchých, spoře osvětlených místnostech. Nikdy se nemají skladovat na přímém slunečním světle. Láhve uzavřené korkovými zátkami je nutno skladovat naležato, aby korek zůstal stále vlhký. Pokud skladujeme láhve uzavřené korkovými zátkami na stojato, korek vysychá a vzniklými póry může do láhve vnikat, zvláště při změnách teplot, vzduch, který působí nepříznivě na jakost vína a může zavinit i infikování vína octovými baktériemi. Láhve uzavřené umělými polyetylénovými zátkami je možno skladovat i na stojato. Teplota při skladování vín nemá kolísat. Láhve se při skladování mají ponechat v klidu, aby se zbytečně nenarušovaly vazby jemných buketních látek. V zásadě se nemají láhve s vínem skladovat při teplotě nad 15°C a nemají se zbytečně přemisťovat. Přírodní víno se nesmí ponechávat v načaté láhvi. Přístup vzdušného kyslíku způsobuje tzv. zvětrávání vína, vyznačující se tvorbou vyššího obsahu aldehydů a zhoršováním chuti a barvy vína. Po určité době, závisející i na teplotě skladování, se začne víno kalit a často i zoctovatí.

U dezertních a kořeněných vín toto nebezpečí, dík vyššímu obsahu alkoholu a cukru, bezprostředně nehrozí, a tak je možno vychutnávat tato vína postupně i z načaté láhve. Rozhodně bychom neměli kupovat v obchodech láhvové víno nechráněné při uložení před vyššími teplotami a silným osvětlením, o uložení na přímém slunci ani nemluvě.

V příštím Zákaznickém magazínu si přečtete o odrůdách bílých a červených vín.


cara
© 2001 - 2002 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 3/2002

 Starší vydání
Zákaznický magazín 2/2002 2/2002

Zákaznický magazín 1/2002 1/2002