Určitě trvalou součástí českého života a kultury je pivo. Má svou dávnou tradici a také budoucnost. V dřívějších dobách bylo u nás pivo na rozdíl od vína vždy lidovým nápojem a pilo se v rovnostářském prostředí venkovských a městských hospod.
Káva a víno byly v polovině 19. století výsadou vyšší společnosti. Ale i bohatí občané chodili relaxovat do hospod na pivo a vedli u stolu řeči na různá témata.
Téměř přesně bylo dříve známo, do které hospody chodí který spisovatel nebo básník. U piva psal svůj světoznámý román Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek. V té době se také začalo říkat, že vláda, která zdraží pivo, do roka padne...
Vrátíme-li se ještě do minulosti, musíme konstatovat, že pivo je jedním z nejstarších nápojů, vždyť důkazy o jeho výrobě jsou známy 5 000 let. Surovinou jsou slad, chmel a vhodná voda. Slad se vyrábí z ječmene nebo pšenice, po pokropení začne zrno klíčit. Nesmí plesnivět. Klíčení se zastaví sušením. Slad se pak rozemele a smíchá s vodou. Ohřátím nastane štěpení škrobu na cukry. Roztok se pak vaří s chmelem a po odstranění pevných látek se ochladí. Přidáním pivovarských kvasnic začne kvasit a vzniká alkohol a dioxid uhlíku CO2. Tolik velmi stručně z výrobního cyklu. Ještě připomeňme, že dnes převládá příprava 10 a 12% piv. Procentuální obsah alkoholu v pivu odpovídá asi jedné třetině množství extraktu, obsah alkoholu je zpravidla od tří do pěti procent.
 Pivo plzeňského typu se vyrábí ze světlých českých sladů a používá se hodně žateckého chmele. V Plzni se vyrábí od roku 1842 spodním kvašením při teplotě od 5 do 10°C. Při tomto kvašení kvasinky sedají ke dnu. Vrchní kvašení je při teplotě 15 až 25°C a kvasinky se vznášejí na povrchu. To se však již nepoužívá. Důležitý vliv na chuť moku má také kmen kvasnic. Od pivovaru se žádá, aby se charakteristická chuť, na kterou si lidé zvykli, neměnila.
A co dnešní doba? Jak přeje pivovarům? Lze říci, že velké pivovarské komplexy a minipivovary si vedou dobře. Střední podniky snižují výrobu a často krachují.
Jen tak pro zajímavost: v roce 1913 bylo v českých zemích 648 pivovarů s celkovým výstavem 13 112 710 hektolitrů. Pohromou byla první světová válka a v r. 1937 zbyl už 'jen' 381 pivovar. Koncentrace však pokračovala dále a tak se dnes u nás vaří pivo ve 49 průmyslových a 21 restauračních pivovarech. Loni činil celkový výstav 18 177 821 hektolitrů, přičemž se export neustále zvyšuje a blíží se ke dvěma miliónům hektolitrů.
Mezi největší patří u nás Plzeňský Prazdroj (výstav 5,2 mil. hektolitrů), druhý je Radegast, třetí Staropramen, následovaný Budějovickým Budvarem (výstav 1,21 mil. hektolitrů).
Pivo je stále častěji uznáváno nejen jako dobrý prostředek k utišení žízně, ale rovněž díky své výživné a dietetické hodnotě - jako nápoj s pozitivními účinky na lidské zdraví.
Současně je neodmyslitelnou součástí k přípravě mnoha jídel, např. paštik, omáček. Obsahuje základní živiny, vodu, vitamíny, minerály a stopové prvky. K hlavním patří sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele (podporují trávení) aj. V jednom gramu piva je 158 kj využitelné energie.
Pivo má v sobě jednoduché cukry, které se rychle spalují, ale také i tzv. dextriny - cukry, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po napití. Cukry se podílí asi ze 60% na využitelné energii piva.
Je pravdou, že pivo má pozitivní vlastnosti. Např. u mužů při konzumaci 4 - 9 litrů piva týdně se asi třikrát snižuje riziko infarktu myokardu. Pokud jsou však dávky větší, je tomu naopak. Hrozba infarktu je větší, je tu riziko mozkových příhod, vysoký krevní tlak a postižení jater. Zkrátka i tady platí - nic se nemá přehánět.
Máme-li v pití střídmost, pomáhá nám pivo jako prevence při onemocnění žaludku, zabraňuje vzniku žlučových kamenů, pomáhá rozšiřovat cévy, povzbuzuje dýchání, omezuje riziko ledvinových kamenů.
A jak bychom měli pivo správně pít? Pochopitelně v malých dávkách a pravidelně. Doporučená teplota 'pivíčka' je v rozmezí 7 až 10°C.
Takže sečteno a podtrženo, mějme pivo pořád rádi, vychutnejme si požitkářsky tento zlatavý nápoj, (jedno až dvě piva denně), ale v žádném případě nebuďme pivními rekordmany. I při pití piva platí, že budeme-li se řídit střídmostí, určitě chybu neuděláme a můžeme pak popíjet až do vysokého věku.
(pro)
Vaříme na pivě
O tradici využití piva při vaření nemůže být sporu. Za všechna pivní jídla jmenujme například přidání světlého piva do těstíčka nebo trojobalu na smažení. Pivo tak dodá pokrmu pikantnost a říz. Můžeme ho navíc uplatnit prakticky v každém jídle - od omáček a šťáv při přípravě masa, ryb nebo drůbeže až po sýrové pokrmy. Právě strouhaný sýr promíchaný s pivem je vynikající pro gratinování a zapékání toastů, zeleniny nebo teplých předkrmů.
Špekáčky v pivním těstíčku
12 špekáčků, 0,5 l piva, 4 vejce, sůl, hladká mouka, olej
Vejce dobře rozšleháme, osolíme, přilijeme pivo a postupně za stálého šlehání přidáváme mouku, dokud nevznikne lehké řídké těstíčko. Špekáčky oloupeme a podélně je rozkrojíme. Polovičky špekáčků namáčíme do těstíčka a zprudka smažíme ve vyšší vrstvě oleje. Podáváme s bramborovou nebo hrachovou kaší.
Teplá sýrová pomazánka s pivem
200 g tvrdého sýra, asi 5 lžic černého piva, lžíce hořčice, pepř, sůl, bazalka
Sýr nakrájíme na malé kostičky (nebo nahrubo nastrouháme), dáme na pánev a zalijeme pivem. Prohřejeme na mírném ohni asi 3 minuty, přidáme špetku pepře a hořčici. Můžeme přisolit. Ještě teplé mažeme na plátky veky. Zdobíme nasekanou bazalkou nebo petrželkou. Dáváme-li ještě zapéct, zdobíme až po zapečení.
Flamendr
100 g olomouckých tvarůžků, 100 g lučiny, 1 cibule, 1 lžíce másla, 4 lžíce piva, špetka mletého pepře, 1 malá sušená feferonka
Změklé máslo utřeme s pivem, lučinou a pepřem do pěny. Přidáme rozemnutou feferonku, drobně nasekanou cibuli a tvarůžky, důkladně rozmačkané vidličkou.
Štika na pivě
4 porce očištěné štiky, 2 dl světlého piva, 2 lžíce másla, malá cibulka, hladká mouka, mletý pepř, mletý zázvor, mletý bobkový list, sůl
Porce štiky (můžeme ale použít i jinou rybu) osolíme, okořeníme, obalíme v mouce a zlehka na másle osmahneme spolu s jemně nakrájenou cibulí. Poté podlijeme pivem a zvolna dosmažíme.
Čertovské medailonky
400 - 600 g vepřové panenky nebo hovězí svíčkové, 1 cibule, 1 dl světlého piva, 1 lžička hořčice, 1 lžíce oleje, 1 lžíce kečupu nebo ďábelské omáčky, 2 - 3 stroužky česneku, worchestr, cukr, pažitka, sůl
Z masa ukrojíme 2 - 3 řezy na jednu porci. Do misky vložíme velmi jemně nakrájenou cibuli, na proužky nakrájený česnek, kečup, hořčici, worchestr, sůl, malé množství cukru a pivo. Vše zamícháme a vložíme nakrájené řezy masa. Takto připravené necháme několik hodin marinovat. Poté na oleji opečeme. Jednotlivé porce bohatě posypeme jemně nakrájenou pažitkou a podlijeme zbývající marinádou. Jako přílohu podáváme smažené brambory.
(jm)
|
