Stejně jako jazyk této země je nám blízké i její kulinářské umění. Slovenská kuchyně se v podstatě příliš neliší od tradiční české kuchyně - používá stejné koření i stejné základní suroviny. Prolínají se v ní nejenom české, ale i německé a především maďarské vlivy. Na jihu můžeme pozorovat velmi silný vliv maďarské kuchyně, na středním Slovensku jsou "haluškové" regiony a na severu převládají pokrmy z brambor a zelí. Na jedno si ale Slováci nikdy sáhnout nenechají: na jejich národní jídlo - brynzové halušky.
 Slovensko si je již těžké představit bez národní restaurace - nazývané podle tradiční ovčí farmy slovenská koliba. Tam samozřejmě nesmí chybět takové speciality, jako je čerstvý či uzený ovčí sýr, brynza - tedy ovčí tvaroh, žinčica - ovčí syrovátka, slanina, rožněné skopové a řada dalších pokrmů, které jsou spjaty s těmito základními surovinami. Ovšem Slovensko má i úrodné nížiny, ty však hraničí s Maďarskem a pokrmy v těchto oblastech podávané jsou již ovlivněné maďarskou národní kuchyní. Je to především kukuřice v různých tepelných úpravách, pak řada gulášů a paprikášů, tedy jídel s příměsí čerstvé či sušené papriky.
Božská brynza
Kdo ji jednou ochutnal, bude ji pravděpodobně již do konce svého života považovat za královnu v sýrovotvarohové kuchyni. Na Slovensku se z ní připravují nejrůznější dobroty - brynzové pirohy, špačci s brynzou, liptovské taštičky a především slavné brynzové halušky. Ačkoliv doba tuto dost nesnadnou zkoušku značně ulehčila a ve většině domácností se už drobné noky protlačují sítem, halušky mohou být vizitkou úrovně kulinářského umění. A žádné ústupky se nepřipouštějí, použití halušek v prášku je tu považováno za barbarství. Ačkoliv je recept velmi jednoduchý, uvařit halušky tak, aby polechtaly chuťové buňky, vyžaduje zkušenost a cit. Důležitá je přitom především kvalita brynzy. S haluškami umějí Slováci divy. Pokud někdo totiž není příznivcem ovčích produktů, může si dopřát halušky se zelím, tzv. strapačky. Milovníci masa zase určitě ocení příjemnou změnu, když je ochutnají jako přílohu ke guláši či perkeltu.
 Halušky se na Slovensku připravují i z kynutého těsta, které se pak podávají sypané ořechy, mákem nebo tvarohem s cukrem a polité rozpuštěným máslem.
Brambory
Stejně jako v české lidové kuchyni i v kulinářském umění Slovenska hrají velkou roli brambory. K oblíbeným pokrmům patří například bramborové šišky nebo liptovské droby. Tradiční slovenská jídla často bývají bezmasá a hodně se kombinují právě s brambory nebo těstovinami. Lidé také často připravují "prívarky", což je obdoba našich omáček, konzumují je však s chlebem. Jako omáčka se tu vaří téměř každá zelenina, a to včetně špenátu a hlávkového salátu. V této konzistenci se podávají také luštěniny.
Maso
Na Slovensku je už po staletí oblíbené hodování v přírodě. Připomíná to jak skromný oběd pastevců, tak nákladnější hostiny zbojníků. Pastevci si většinou na ohni opekli slaninu, případně uvařili v kotlíku guláš ze skopového masa; zbojníci dávali přednost opékání celých beranů, případně pečení různých druhů masa na otevřeném ohni. Tomuto způsobu úpravy masa se dodnes na Slovensku říká živánka neboli živánská pečeně.
Nápoje
Stejně jako v České republice je i na Slovensku velmi populární pivo. Na Slovensku se také rodí řada vynikajících vín, především v oblasti Malých Karpat z okolí obcí Modrá a Pezinok. Z tvrdého alkoholu je na Slovensku neodmyslitelná borovička a samozřejmě pravá slivovice.
Bačova pomazánka
300 g ovčího sýra, 1 jemně nakrájená cibule, 1 stroužek rozmačkaného česneku, 1 kyselá na kostičky nakrájená okurka, 3 lžičky sladké papriky, 1 lžíce kaparů, 4 sardelová očka - rozetřít, 1 lžíce másla
Vše dáme do mísy a řádně promícháme. Poté opečeme chléb nebo veku a pomazánku natřeme na ještě teplé toasty.
Langoše
800 g hladké mouky, 2 vejce, 2,5 dl smetany, mléko, kvasnice, 3 stroužky česneku, sůl
Na válu si rozděláme mouku s vejci, mlékem, smetanou a kostičkou droždí. Zpracujeme těsto a posolíme. Vypracujeme placky velikosti menšího talíře, které můžeme potřít česnekem se solí. Opékáme na obou stranách a upečené poléváme dosladka nebo dopáliva.
Brynzové halušky
750 g brambor, 250 g hladké mouky, 250 g brynzy, 100 g uzené slaniny, špetka soli
Brambory oloupeme, nastrouháme na drobném struhadle stejně a osolíme. Přidáme mouku a vše dohromady dobře promícháme. Vodu uvedeme do bodu varu a pak z těsta vykrajujeme halušky lžičkou namočenou ve vroucí vodě, nebo je odkrajujeme nožem z prkénka či je můžeme případně protlačovat do vroucí vody skrz speciální haluškové síto. Když halušky vyplavou na povrch vody, jsou uvařené. Buď je scedíme a propláchneme studenou vodou, abychom je zbavili slizkosti, nebo je vytahujeme dírkatou vařečkou případně naběračkou. V teplé míse případně rovnou v hrnci je dobře promícháme s brynzou, která se na horkých haluškách rozpustí. Na talířích je pak ještě sypeme rozškvařenou na kostičky nakrájenou slaninou nebo dle chuti čerstvou petrželkou.
Ve slovenských kolibách se k tomuto pokrmu podává ještě vychlazená žinčica, kterou můžeme nahradit chlazeným podmáslím nebo kefírem.
Houbová polévka
300 g hub, 300 g pohanky, 100 g másla, 1 lžíce mouky, 2 dl kysané smetany, sůl, pepř, kostka bujónu
Pohanku dáme vařit do osolené vody s Maggi Zlatým Houbovým bujónem. Očištěné a nakrájené houby dáme do vroucí pohanky.
Na másle osmažíme mouku do zlata, a když houby změknou, zamícháme do polévky. Osolíme, okořeníme, chvíli ještě povaříme a odstavíme. Před podáváním zamícháme do polévky kysanou smetanu.
Bramborové šišky
500 g brambor, 130 g hrubé mouky, 80 g krupice, 80 g strouhanky, 50 g sádla, 30 g másla, 1 vejce, sůl
Horké oloupané brambory propasírujeme skrz síto a smícháme s krupicí. Tuto hmotu necháme vychladnout, pak do ní přidáme špetku soli, vejce, mouku a zpracujeme těsto. Z něj pak vytváříme dlouhé válečky, ty pak pokrájíme na menší kousky, ze kterých vytvarujeme stejně velké šišky. Vaříme je v osolené vodě 4 minuty. Uvařené necháme dobře okapat a vložíme je do strouhanky, kterou jsme předtím osmažili na sádle. Ve strouhance je dobře obalíme. Na talířích je sypeme ještě cukrem a podáváme jako hlavní jídlo nebo moučník.
Pikantní pagáče
500 g hladké mouky, 100 g margarínu, 200 g škvarek, 2 vejce, 50 g droždí, 1 a 1/2 dl mléka, 80 g cibule, 4 stroužky česneku, 30 g hořčice, 30 g kečupu, sůl, pepř, žloutek na potření
Z vlažného mléka, droždí a cukru připravíme kvásek. Vykynutý kvásek přidáme k prosáté mouce, rozehřátému tuku, vajíčku a soli. Vypracujeme polotuhé hladké těsto a necháme vykynout.
Škvarky pomeleme společně s cibulí a česnekem na masovém mlýnku. Dochutíme hořčicí, kečupem, kořením a solí.
Vykynuté těsto dáme na moukou posypaný vál, vyválíme placku a celý potřeme škvarkovou hmotou. Plát složíme do tvaru obálky, vyválíme. Postup opakujeme dvakrát. Nakonec z těsta vykrajujeme kolečka. Povrch potřeme rozšlehaným žloutkem a pagáče pečeme v dobře vyhřáté troubě.
Bystřické ražniči
250 g vepřového masa, 250 g hovězího masa, 20 g telecích jater, 150 g uzené klobásy, 100 g cibule, sůl, pepř, sladká paprika, kečup, olej, papriková pochoutka
Vepřové maso, hovězí maso a játra umyjeme, osušíme ubrouskem a nakrájíme na tenké plátky. Stejně nakrájíme uzenou klobásu a cibuli. Všechno osolíme a okořeníme pepřem.
Sladkou papriku, paprikovou pochoutku, kečup a olej smícháme a touto směsí potíráme připravené plátky masa a jater. Maso necháme asi 3 hodiny odležet a potom ho střídavě napichujeme na špejle nebo jehly. Osmažíme v oleji do zlatova. Můžeme opékat i na roštu nebo grilu.
Lokše s mákem a švestkovými povidly
1 000 g brambor, 400 g hladké mouky, 100 g sádla (husího, kachního, případně lze nahradit vepřovým), 100 g švestkových povidel, 100 g máku, 50 g práškového cukru, sůl
Ve slupce vařené brambory oloupeme, umeleme na masovém strojku nebo nastrouháme, osolíme a přidáme hladkou mouku. Vypracujeme jemné těsto, z něhož tvarujeme malé kuličky o průměru asi 5 cm. Ty pak rozválíme na pomoučněném válu na tenké placky, které pečeme na plotně nebo v troubě na plechu nasucho z obou stran. Sádlo rozpustíme v malém množství vody a upečené lokše do něj namáčíme. Každou lokši potřeme švestkovými povidly, posypeme mákem, zatočíme do ruličky a pocukrujeme.
(jm)
|
