Stalo se to každému z nás. Z ničeho nic nás přepadne smutná nálada. Snad za to může ta včerejší výtka šéfa, snad to způsobila hádka s partnerem, zlobivé děti, možná deštivé, krátké podzimní dny. Naši předci říkávali: "Za krkem mi sedí černý pes." My říkáme: "To mám ale depku!" Ale to není deprese v pravém slova smyslu. Každého z nás čas od času přepadne splín, patří k životu, kdybychom ho nepoznali, ani bychom nevěděli, že nám je veselo.

Odborníci hovoří o tom, že celoživotní riziko vzniku depresivní poruchy je přibližně 4 až 19%. U žen může být výskyt deprese až dvojnásobný. "Podepisují se na tom určitě i hormonální změny v klimakteriu, ženy mají větší fixaci na děti a hůř také prožívají jejich odchod z domova," komentuje MUDr. Lenka Štolfová, primářka oddělení pro léčbu psychotických a neurotických onemocnění Psychiatrické léčebny Dobřany.

Co je deprese?
Deprese jako diagnóza je vlastně velmi vážná porucha nálady. Dříve bylo obvyklé dělení na depresi reaktivní, vyvolanou nějakou vnější příčinou, a tak zvanou endogenní, biologicky podmíněnou. "Dnes tuto oblast rozdělujeme na více skupin. Například akutní reakce na stres je krátkodobá reakce na nějakou poměrně stresovou událost, která však odezní během několika hodin až dnů. Dalším typem je deprese v rámci poruchy přizpůsobení, která již trvá od jednoho po několik měsíců. Rozlišujeme také tak zvanou depresivní epizodu, izolovanou poruchu nálady, která je ohraničená po nějaké časové období a už se nemusí v životě nikdy opakovat," vysvětluje lékařka.

Upozorňuje na to, že přirozený smutek, například po úmrtí někoho blízkého, je samozřejmě fyziologický. Měl by si jím projít každý, komu se taková událost stane. Toho, kdo fází truchlení neprojde a nějakým způsobem ji vytěsní, to může dostihnout později, například ve formě jakékoliv úzkostné poruchy nebo poruchy nálady.

V případě, že se deprese opakuje, hovoříme o takzvané periodické depresivní poruše. Dnes se za příčinnost nepovažuje jen jedna konkrétní věc, ale ukazuje se, že příčin je vždy několik. "U biologicky podmíněných depresí je samozřejmě hlavní hybný moment disregulace neurotransmiterových systémů. Těch, které působí přes přenašeče nervových vzruchů, jako jsou dopamin, serotonin, noradrenalin," popisuje dále Lenka Štolfová.

Stejně jako každý z nás má jinou imunitní výbavu a ne každý onemocní chřipkou, obdobné je to i s depresí, protože máme také individuální citlivost na psychickou zátěž. U toho, kdo depresí onemocní, se většinou sejde víc faktorů najednou. "Může tam hrát roli genetika, závažná stresová událost v rodině, rozvod, rozchod s partnerem, úmrtí milovaného člena rodiny a k tomu stres v práci, chronické přetížení, chronická nespavost. Samozřejmě i deprese se může vyvinout sekundárně u závažných tělesných onemocnění, která jsou například doprovázená chronickou zatěžující bolestí nebo nějakou nepříznivou prognózou." Zvýšený výskyt tohoto onemocnění také bývá na jaře a na podzim v souvislosti se sníženým slunečním svitem.

Ruku v ruce se vyskytuje u kardiovaskulárních onemocnění, často po infarktu či po cévní mozkové příhodě. Bývá to propojené, to znamená, že deprese chronickým stresem může zvýšit výskyt kardiovaskulárních onemocnění obecně.

Deprese může být buď unipolární, tehdy se u ní opakují jen smutné epizody. Pokud se však u pacienta vyskytuje i tak zvaná mánie, nálada se mění sinusovitě nahoru a dolů, jedná se o bipolární poruchu, maniodepresi.

Kdy by měl jít člověk k lékaři?
Pacient by měl navštívit lékaře tehdy, když se objeví víc příznaků najednou. Nejmarkantnějším znakem bývá ztráta energie. K tomu se může přidat redukce zájmů až jejich úplná ztráta. Mohou nastat i změny chuti k jídlu. Buď se vyskytují nevolnosti, nechutenství a postižený hubne, nebo naopak v rámci deprese svůj problém zajídá a přibývá na váze. Bývá přítomná nespavost, ale naopak to může být i spavost, kdy člověk celé dny prospí – utíká se do spánku. "Lidé trpící depresemi často popisují jako jeden z citelných příznaků potíž nastartovat se do nového dne. Přiznávají, že po ránu se cítí nejhůř. Mají problém vůbec vstát z postele a přinutit se jít něco dělat. Pacienti nám říkají, že mají dokonce problém vyčistit si zuby a obléct se. Často to bývá doprovázeno i takovou bezradností, že přijdou do obchodu a nejsou schopni si vybrat jednotlivé druhy potravin. A často pak ze sebe bývají znechucení, zklamaní, zároveň hodně překvapení, že ani tohle nejsou schopni zvládnout. To zase rozvíjí depresi, vznikne začarovaný kruh."

Symptomy mohou být útlumové
nebo může u nemocných dominovat úzkost, strach o zdraví, strach o své blízké. Mohou být i smíšené. "Je velmi důležité rozlišit při volbě antidepresivní léčby, který z příznaků převládá. Naštěstí dnes už mají lékaři k dispozici širokou škálu moderních léků bez vedlejších příznaků. A i když je samozřejmě lepší se svěřit odborníkům – psychiatrům, řada léků je dostupná i lékařům první linie, tedy praktickým lékařům," chválí psychiatrička.

Je deprese trvale vyléčitelná?
Deprese, označená jako akutní depresivní epizoda, která neléčená trvá zhruba kolem šesti měsíců, určitě léčitelná je. "Doporučuje se, aby pacient, který prodělal jednu (první) epizodu, zůstal léčen určitou udržovací dobu v trvání devíti až dvanácti měsíců. Tím se zabrání opakování deprese nebo se významně toto riziko sníží." Periodická depresivní porucha však má tendenci se opakovat. V takovém případě musí odborník rozlišovat léčení akutní epizody a léčení onemocnění jako takového a podle toho volit léčbu. "Pokud dojde k vícenásobnému opakování akutních depresivních epizod, může pacient brát antidepresiva i celoživotně. Je to obdobné, jako pokud se chcete co nejvíce vyvarovat infarktu nebo cévní mozkové příhodě. Vysoký tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu také není nijak vidět, nebolí, ale pokud je snížíte, rovněž se významně sníží riziko nějaké komplikace," uzavírá primářka Lenka Štolfová.