Švestek si nejvíc cenili lidé na Valašsku, kde trnky, jak je nazývali, považovali za stromy–živitele. Používaly se čerstvé, sušené, v povidlech i ve formě slivovice, jíž se tu i dnes připisují léčebné účinky. A tak se zde staré lidové úsloví "Zemáky a zelé, živobytí celé", rozšířilo na "Zemáky, trnky a zelé – na Valachoch živobytí celé".

Není švestka jako švestka
Švestek je hodně druhů a stejně mnoho druhů i odrůd je švestkám podobných slív. Pravé švestky jsou vejčitého tvaru, modrofialové barvy, s ojíněnou slupkou a se žlutou nebo žlutozelenou dužinou. Pokud je švestka zralá, pecka se snadno vyjímá. Tak zvané pološvestky mají oválné plody zakulacené ke stopce a silně navinulou slupku. Kulovité zelené slívy nazýváme renklódy – mají sladkou kořennou chuť. Chutné jsou malé žluté či červené voskované slívy nazývané mirabelky s tuhou žlutou dužinou nebo i rané slívy, kterým se říká špendlíky.

Všechny druhy švestek se dají upotřebit do těsta a různých pokrmů, ale hlavně se jedí zasyrova jako osvěžující ovoce. Nesmí však být nezralé nebo přezrálé. Švestky jsou stejně jako meruňky a třešně silně bobtnavé. Proto když jich sníme větší množství, omezíme příjem tekutin, jinak bychom si v břiše nadrobili pěknou rotyku. Bohužel se nedají dlouho skladovat, nelitujeme-li však práce, můžeme si připravit na zimu pěknou zásobu polotovarů na nejrůznější dobroty. Děláme z nich kompoty, rozvárky, povidla anebo je můžeme sušit. S úspěchem můžeme používat i švestky zmrazené.

V malé švestce spousta zdraví
Švestky nejsou příliš bohaté na vitamín C, zato v nich nacházíme štědrý zdroj vitamínů skupiny B. Nabízejí také vitamín E, silný antioxidant, chránící buňky lidského těla před poškozením. Tyto plody jsou ale především bohatou zásobárnou minerálů. Zejména v sušené podobě představují bohatý zdroj vlákniny. Vysoký obsah cukru a pektinu pak umožňuje dlouhodobé zavaření.

Švestky mají silně projímavý účinek. Zlepšují trávení a peristaltiku střev, která zbavují nadměrného množství tuku. Pozitivně ovlivňují látkovou výměnu a krvetvorbu, rovnají krevní tlak. Fungují jako prevence některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, pomáhají udržovat nízkou hladinu cholesterolu v krvi. Posilují nervy i paměť, urychlují léčbu nachlazení. Přiložené na ztvrdlou kůži přes noc prý dokonce dokáží vyléčit kuří oka. Využití mají švestky i v kosmetice. Používají se do různých koupelových lázní, do tělových krémů, masážních krémů na chodidla, tělových peelingů, nachází své uplatnění i při výrobě parfémů.

Kynutý švestkový koláč se šlehačkou
300 g polohrubé mouky, 40 g cukru, 1 vanilkový cukr, 2 žloutky, 1 bílek, špetka soli, citronová kůra, 50 g másla, 1 šálek mléka, 15 g droždí, 500 g švestek, 1 l šlehačky, 30 g cukru

Nejdříve připravíme kvásek: Ve vlažném mléce rozmícháme trochu cukru, rozdrobené droždí a mouku, až vznikne řídké těstíčko, které necháme vykynout. Do mísy prosijeme mouku s cukrem, přidáme špetku soli, strouhanou citronovou kůru, vzešlý kvásek, žloutky rozmíchané v mléce a nakonec vlahé rozpuštěné máslo. Dobře vypracujeme vláčné těsto, které necháme na teple zhruba hodinu kynout. Těsto rozprostřeme v hodně tenké vrstvě na pomaštěný plech a posázíme půlkami švestek, které ještě po okrajích nakrojíme, až vytvoří vějířek. Okraje koláče potřeme bílkem. Pečeme v dobře vyhřáté troubě cca 3 hodiny. Vychladlý nakrájíme na řezy a ozdobíme šlehačkou našlehanou s cukrem.

Švestkové knedlíky z bramborového těsta
500 g studených vařených brambor (nejlépe z předchozího dne), 130 g hrubé mouky, 1 vejce, špetka soli, 250 g švestek, cukr, máslo, strouhanka, strouhaný tvrdý tvaroh nebo mletý mák na posypání

Na vále nastrouháme vařené oloupané brambory, přidáme sůl, mouku, vejce a zpracujeme v pevné těsto. Těstem obalujeme osušené švestky, do kterých můžeme dát místo pecky kousek kostkového cukru. Knedlíky ihned vkládáme do vřící vody se solí a asi 8 – 10 minut vaříme. Scezené sypeme buď osmaženou strouhankou, nastrouhaným tvrdým tvarohem, nebo mletým mákem, posypeme cukrem a polijeme rozpuštěným máslem.

Smažené švestky
10 až 12 velkých švestek, 12 mandlí
Na těsto: 1 l mléka, 120 g polohrubé mouky, lžíce krupicového cukru, 2 vejce, špetka soli, olej na smažení, moučkový cukr s vanilkou na posypání

Švestky dobře otřeme, vypeckujeme, do otvoru po pecce vložíme oloupanou mandli. V mléce rozšleháme žloutky, špetku soli, lžíci cukru a přidáváme tolik mouky, až vznikne těsto husté asi jako na palačinky. Nakonec vmícháme pevný sníh z bílků. Švestky v těstě namáčíme a hned vkládáme do rozehřátého tuku. Na talíři ještě pocukrujeme.

Kuřecí steaky se švestkami
800 g kuřecích prsou, 16 švestek, 16 plátků anglické slaniny, 40 g másla, sůl, pepř, čerstvý nebo sušený tymián, olej

Okořeněné maso poklademe tymiánem, pokapeme olejem a hodinu marinujeme. Švestky bez pecek zabalíme do slaniny. Steaky opečeme na oleji, dáme do tepla. Švestky orestujeme, obložíme jimi steak a polijeme rozpuštěným máslem. Jako příloha se hodí rýže.