Na první pohled to vypadá jako protimluv, viďte. Ale já jsem přesvědčený, že u aktivního, zdravého člověka rozhodně není problém, když si dá po příchodu domů z práce kávu a k tomu tvarohový zákusek. A když si dopřejeme nějakou vydatnou lahůdku jednou za čas, třeba při nějaké oslavě, výročí, Vánocích, Velikonocích, také se nic nestane. Zdravý člověk, který hlídá svou váhu, však musí vědět, že to je opravdu jen výjimečně, jen jakási odměna. Zároveň by si měl uvědomit, že snědl nejspíš podstatně víc kalorií než obvykle a že to je nezbytné následně vykompenzovat větším pohybem. Ale rozhodně by si to neměl vyčítat a nějaké laskominy si úplně striktně zakazovat.
A mimo ty slavnostní chvíle? I tady se nabízí velká škála možností. Zdravé mlsání je pro spoustu lidí káva. Zařazujeme ji totiž mezi pochutiny, nikoli mezi tekutiny. Já sám nedám na správně připravené presso, trochu přislazené hnědým cukrem, dopustit. Pak jsou to různé cereální výrobky jako například ovesné sušenky s minimem přidaného cukru a ztužených rostlinných tuků. Mohou to být různé müssli tyčinky, kvalitní hořká čokoláda.
Absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor technologie potravin. Tento známý specialista na zdravou výživu spolupracoval např. s běžkyní Kateřinou Neumannovou nebo desetibojaři Tomášem Dvořákem a Romanem Šebrlem. Známe jej i z pořadu "Jste to, co jíte" vysílaného televizí Prima.
Já si opravdu myslím, že kvalitních mlsot je poměrně hodně. Můžeme mezi ně počítat i ovoce. Patří tam i nejrůznější oříšky a sušené ovoce. Všeho ale musí být jenom trochu, pouze jakási nadstavba. Odměním se kouskem čokolády, ale není to jídlo. Nemohu sníst celou tabulku, která má 400 – 500 kcal, což je u ženy čtvrtina jejího denního energetického příjmu.
Pokud nás přepadne silná touha po sladkém, měli bychom se zamyslet nad tím, čím je vyvolaná. Zda nemám například příliš dlouhou pauzu mezi jídlem, jestli můj den nebyl příliš stresový, zda nemám dlouhodobě deficit energie, který se pak projevuje tím, že můj organismus má stabilně poptávku po sladkém.
Nejlepší je samozřejmě vyživit své tělo dobře, aby potřeba sladkostí nebyla vysoká. A po obědě, kdy se u mnoha lidí potřeba sladké odměny zvyšuje, si vzít čtvereček kvalitní čokolády, rozpustit ji v puse, relaxovat u toho. Dát si k tomu dobrou kávu.
Meruněk bylo pomálu, švestky také nic moc, ale jablek se letos urodilo poměrně hodně. Můžeme si z nich připravit po vzoru našich předků křížaly. Přijdou vhod, když nás honí mlsná, ale protože jsou výživné, dodávají rychle energii a přitom mají zanedbatelnou váhu, hodí se je přibalit do batohu na každý výlet.
K sušení se hodí ovoce již dozrálé. Nikdy však nesušte ovoce napadené nemocemi, červavé, mechanicky poškozené, nebo dokonce nahnilé či plesnivé.
Před sušením jablka očistíme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na rovnoměrné plátky. Ideální je domácí sušička, která mívá několik kulatých pater nad sebou, na něž plátky rozložíme. Z topné spirály se na jednotlivá patra teplý vzduch vhání malým ventilátorem.
Plynová trouba se na sušení nehodí, protože se v ní vyvíjejí vodní páry, jež by zas křížaly zvlhčovaly. V elektrické troubě však jablka sušit lze. Nakrájené plátky naklademe na plech pokrytý pečicím papírem. Sušíme zvolna v troubě s pootevřenými dvířky, nejprve asi při 50 až 60°C. Když se část vody odpaří a plátky ovoce zaschnou, zvýšíme teplotu na 70°C. Otočíme ovoce a dosušíme zase při 50°C, až plátky budou suché tak, že přestanou být pružné.
Sušená jablíčka uchováváme vždy v suchu – dáme je do uzavřených dóz nebo vzduchotěsných fólií.
