Určitě daleko informovanější bude obyvatel venkova. Tam se totiž masopustní zvyky udržují opravdu od nepaměti. Kde že mají své kořeny? Tak daleko nesahá ani paměť venkovských pamětníků. Pokud vám ale někdo řekne, že se jedná o typicky český obyčej, pak ovšem také nemá pravdu. I když masopust na českém venkově zdomácněl natolik, že jsme jej pojali za svůj, jeho původ je daleko jižnější...

Čtenáři asi budou překvapeni, když řekneme, že slovo masopust je odvozeno od slova karneval. Ano, čtete správně. Karneval pochází z latiny: carne vale, což značí maso, sbohem! Dodnes se velké masopustní karnevaly konají v Benátkách, v Římě nebo v Nice.

My jsme si ale zvykli oba termíny významově rozlišit. České slovo masopust je prostě masopust, a karneval? Ten vnímáme jako barevnou zábavu spojenou s maskami nebo netradičním oblečením. A tak na karnevalu vůbec nectíme zásadu "maso sbohem!" a klidně konzumujeme párečky, sekanou či tlačenčičku...

Vraťme se ale ještě o hodně století zpět. Jak vlastně vůbec Italy napadlo začít z ničehož nic slavit karneval, tedy po česku masopust?! Průvody v maskách byly zejména v románských zemích oblíbené už v dobách antických slavností. Za vlády Saturnovy, což byl vládce bohů, bylo v Itálii období zlatého věku. Saturnus chránil přírodu, naučil lidstvo pěstovat ovoce a vinnou révu a lidem dal mravní řád. Byla to nejšťastnější doba lidstva. A právě štěstí tehdejší doby připomínaly saturnalie, slavené po několik dní v prosinci. Už tehdy se lidé převlékali do masek, čímž mimo jiné vytvářeli pocit volnosti a rovnosti mezi pány a otroky.

A tak všichni, kdo se podnes zúčastňují masopustních zvyků, mohou být pyšní na fakt, že pomáhají udržovat jednu z nejstarších tradic lidstva.