Kromě tohoto označení však vystihuje smýšlení obyvatel tohoto ostrůvku možná lépe i procítěněji jméno Te Pito o Te Henua, což v překladu znamená Pupek světa. Tento název je pochopitelný i pro cestovatele, když tento polynéský ostrov spatří. Pupek světa, na kterém vznikla jedna z nejpodivnějších kultur této planety, ostrov bičovaný větry a vodami Tichého oceánu.

Kamenná díla Velikonočního polynéského ostrova, moai, vzbuzují ještě dnes dohady. Monumentální figury stály na kamenných terasách zvaných ahu. Existují i domněnky, že měly vztah ke kultu ptáků. Možná, že byly jakousi pomůckou k recitování dlouhých textů, například dějin stvoření nebo vedení seznamu zabitých. Na ostrově vyvinuli dosud nerozluštěné obrázkové písmo obsahující asi 500 znaků.

Sochy s největší pravděpodobností vznikly v lomu na úpatí kráteru Rano Raraku. Jedna nedokončená a neoddělená od skalního masivu doposud v lomu zůstala. Ostrované jich postavili na kamenné plošiny zvané ahu na 300. Další sochy moai však zůstaly v lomu Rano Raraku nebo na trase k určenému ahu a byly vztyčeny až během minulého století. Není jednoduché určit, co tyto sochy vlastně vyjadřují. Jsou to figury neobvyklého tvaru, jakési busty bez končetin, se zvláštní pokrývkou hlavy z rudého materiálu, která se nazývá pukao.

Velikonoční ostrov je zahalen mnoha tajemstvími, která čekají na svá odhalení. Nejpochopitelnějším vysvětlením, jak se na osamocený ostrov vzdálený od nejbližšího obydleného místa 1900 km dostali první lidé, je hypotéza o migrační vlně zhruba kolem roku 400 n. l. Dá se předpokládat, že původní obyvatelé byli polynéského původu, čemuž odpovídá i podobnost původního dorozumívacího jazyka.

Proč vlastně byly tyto objekty vytvořeny? Proč stojí všechny figury, kromě jedné, čelem do vnitrozemí? Velkou neznámou zůstává způsob přepravy soch moai z lomu Rano Rakaku na kamenné plošiny ahu v podmínkách, které na ostrově jsou. Celou tuto problematiku již dlouho sleduje a zkoumá Ing. Pavel Pavel. Písemné záznamy, které Rapanuici zanechali na několika tabulkách zvaných rongo-rongo, nebyly dosud rozluštěny.

Rapa Nui - Velikonoční ostrov se tak zdá být pevninou jednoho prapodivného chaosu. Tento zmatek ještě více posílil příjezd prvních evropských mořeplavců. Ostrov byl postupně zabírán na různě dlouhá období do nadvlády různých zemí, včetně Francie, Peru či Španělska. Roku 1988 se stal součástí Chile, ke které patří doposud. Pro našince z toho vyplývá, že cestovní formality jsou shodné s Chile, se kterým máme bezvízový styk.

Velikonoční ostrov poutal pozornost i uznávaného norského vědce, ale také velkého dobrodruha minulého století Thora Heyerdahla. V roce 1955 zde prováděl jako první archeologické vykopávky. Zjistil, že holý ostrov byl kdysi zalesněn a původními obyvateli v dávných dobách vykácen. Ti zde pěstovali různé plodiny dovezené z Jižní Ameriky. Prokázal také, že tento ostrov byl obydlen již ve čtvrtém století našeho letopočtu a osídlen z amerického kontinentu. Tento ostrov vzdálen civilizaci je natolik zajímavý, že láká  vědce a mořeplavce z celého světa. Heyerdahl už mezi nimi nebude. Zemřel před rokem ve věku 87 let. Zůstalo za ním pozoruhodné vědecké dílo zabývající se výzkumem migrace starých kultur, oceněné mnoha prestižními světovými cenami. Jeho knihy byly vydány v šedesáti jazycích a také u nás se těší velké oblibě.