Další stavební kameny polských pokrmů představují zelí, kapusta, mrkev a červená řepa. Ta se polsky nazývá "buraki" – ta starší generace v Čechách si možná vzpomene, že u nás se jí říkávalo "burina".
Vliv té východní kuchyně se projevuje v přípravě nejrůznějších pirohů, které jsou buď slané, plněné masem nebo rýží s houbami či zelím, sladké mohou mít náplň dokonce i z višní či borůvek.
Poláci mají tedy rozmanitou kuchyni, ale s charakteristickými ingrediencemi - mimo jiné s koprem, majoránkou, kmínem a různými druhy hub ve sladkokyselém nálevu, které se přidávají do polévek. Polévky jsou ostatně velmi důležitým chodem polských pokrmů a bývají velmi bohaté a syté.
Typické jsou také omáčky a dušené maso. Základním masem polského jídelníčku je vepřové, ostatně výroba a export šunky a nejrůznějších salámů jsou vynikajícím zdrojem příjmů. V Polsku se vyrábí více než 90 druhů salámů a jméno keilbasa se dostalo i do americké angličtiny, kde si pod tímto názvem každý představí kvalitnější klobásu.
Národním jídlem Polska je ovšem bigos, který se skládá z kyselého a čerstvého zelí, cibule a různých zbytků masa. Na něm si Poláci pochutnávali již hodně dávno. Byl to univerzální pokrm podávaný v každém polském domě, ať selském či šlechtickém. V bigosi musí být hodně masa, skoro víc než zelí. Velkou volnost však kuchaři mají při stanovení vzájemných poměrů jednotlivých složek, ale i ve výběru dalších přídavných surovin a koření. To poskytuje každému z nich možnost vytvořit si svůj vlastní, neopakovatelný pokrm. Při jeho přípravě však musíme dodržovat několik zásad: použijeme směsi kyselého a sladkého hlávkového zelí v doporučovaných poměrech; zelí dusíme v dobrém vývaru doměkka; do měkkého zelí přidáme cibulku prudce osmahnutou na ostrém ohni; přidáme také nadrobno nakrájené různé druhy pečení (drůbeží, kachní, husí), ale i mas zpracovaných jiným způsobem (vařením, dušením), nesmí chybět nezbytná uzená klobása a bůček, přidáme také oloupaná rajčata nebo rajčatový protlak. Znalci tvrdí, že není nic lepšího pro chuť bigosu než přídavek sušených hřibů, nejdřív namočených a pak nakrájených na proužky a doporučují zelí během dušení podlévat houbovým výluhem. Výborným ochucujícím přídavkem jsou i sušené švestky, případně se do hotového zelí vkládají navinulá jablka, která se nejdřív podusí na husím nebo kachním sádle. Bigos dělají bigosem nejen ingredience, ale také notná dávka trpělivosti. Pokrm totiž dostane správné chuťové rozměry až po třech dnech. Kdo to nevydrží a sní bigos už druhý den, připraví se prý o výtečnou chuť uzeného masa a klobásy.
Ale i další polské tradiční pokrmy uspokojí mlsné jazýčky: známá je polévka chlodnik z masa, kořenové zeleniny, červené řepy, kyselých okurek a smetany. Ta osvěží zejména v horkých dnech, protože se věrná svému názvu podává vychlazená. Kulebiak jsou velké houby v zelném těstíčku, zrazy zawijane jsou bifteky v kyselé omáčce plněné houbami, které se podávají s pohankou.
V Polsku jsou také velmi oblíbené ryby. Jak by ne, možnost rybaření v řekách, jezerech, ale i Baltském moři přináší po staletí na polský stůl mnohem více ryb, než je zvykem například u nás. Mezi nejběžnější ryby patří pstruh, losos a slaneček v nekonečných úpravách. Ve značném množství se tu konzumuje kapr, například ve sladkokyselé omáčce. Mezi klasická jídla patří przekaski, což je něco jako štika v aspiku. Obzvláště populární jsou sledi, které vám připraví na mnoho způsobů.
Když už jsme ochutnali tradiční polská jídla, musíme také okusit tradiční nápoje! Cestovatelům je nabízena hlavně Zubrowka,což je druh vodky s unikátní zelenavou barvou, typickým aroma a stéblem trávy plovoucím ve sklenici. Název pochází od vzácného zvířete zubra, který žije v polském národním parku Bialowieza. Tráva, plovoucí v nápoji, je bylina, která v tomto parku roste. Zubrowka se podává s jablečným džusem.
Dalším typicky polským nápojem je miod pitny, neboli medovina. Existují tři druhy, nejlepší je poltorak a dwojniak. Vodka, která je také národním nápojem, se pije chlazená. Wyborowa se skládá z nejlepší vodky, ale také se rozlišuje několik druhů. K nejznámějším polským nápojům se kromě Zubrowky počítá také tarniowka, sliwowica a pieprzowka. Mezi nejznámější polská piva patří Zywiec a Okocim.