Řada takových pokrmů se dá připravit z vloček vyrobených z nejmladší obiloviny - ovsa. Ten kupodivu starověké kulturní národy neznaly, na jejich polích se vyskytoval víceméně jako plevel. Teprve v raném středověku jeho přednosti objevili Slované, od nichž jejich zkušenosti převzali Germáni a Keltové. Dnes se ve střední Evropě pěstuje až 50 druhů ovsa. Ovesné vločky nejrůznějších úpravách zůstaly doposud denní stravou například ve Velké Británii, skandinávských zemích a ve Švýcarsku.

"Oves je důležitý pro čich a chuť. Pro zdravé lidi je oves radostí. Podporuje totiž radostnou pohodu a upřímnou otevřenost. Pleť zkrásní a svaly budou pevné a zdravé." Tak vychvaluje před staletími abatyše Hildegarda obilninu, která si u nás na rozdíl od jiných zemí jen pomalu znovu dobývá pozici, která jí právem náleží.

Ovesné vločky, které se vyrábějí loupáním ovsa z napařovaných obilek, jsou ceněny především pro svůj obsah bílkovin, tuků, minerálních látek, vitaminů skupiny B, vápník, železo, fosfor a lecitin. Jsou vynikající pro rostoucí organismus, a proto je často vaříme dětem. Velký význam mají i pro sportovce a lidi vyvíjející tělesnou aktivitu. Mají antidepresivní účinky, takže pomáhají odbourávat stres, skleslost, špatnou náladu a nervové potíže, pomáhají regulovat činnost hormonů. Prospívají rekonvalescentům, při vyčerpání a únavě organismu, při nechutenství.

Lékaři je vychvalují i proto, že obsahují důležitou vlákninu, která příznivě ovlivňuje střevní funkci, a dokonce preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Její doporučené denní dávky činí 20 - 40 g, ale my přijímáme ve stravě zhruba poloviční množství.

Kaše z ovesných vloček nebo samotné vločky, které si připravíte ke snídani, pomáhají hubnout. Ten, kdo si je dá, má menší sklon se v průběhu dne přejídat, protože značný obsah kvalitní vlákniny zvyšuje pocit sytosti.

Dietologové zjistili, že oves neobsahuje jen nerozpustnou, ale také rozpustnou vlákninu. Ta snižuje hladinu cholesterolu v organismu a tím i riziko kornatění cév nebo srdečních nemocí. Zároveň zabraňuje stahování cév, ke kterému obvykle dochází, když si dopřejeme tučné jídlo. Navíc obsahuje tocotrienoly, antioxidanty, které na nás působí podobně jako vitamín E. To znamená, že jsou užitečnou prevencí proti vzniku zhoubných nádorů a ateroskleróze.

Ovesné vločky čistí organismus vnitřně, ale i vně. V kosmetice se proto používají k léčbě ekzémů a jiných kožních problémů.

V běžných obchodech se s ovesnými vločkami, které jsou sympatické i příznivou cenou, setkáváme pravidelně. Ve velkých supermarketech v odděleních zdravé výživy a ve specializovaných obchodech pak najdete i další obilninové vločky jako pšeničné, ječné, žitné či pohankové, které jsou rovněž doslova nabité zdravím. I z nich můžete zdárně kouzlit v kuchyni.

Na předchozích řádkách jsme ovesné vločky vychválili až do nebe, a tak bychom měli konečně přistoupit k jejich přípravě:

Vločky prosejeme a zbavíme drti. Na sucho je opražíme v troubě na plechu či na pánvičce. Pak je zalijeme horkou vodou nebo zeleninovým vývarem (na hrnek vloček asi tak tři hrnky vody), lehce osolíme a vaříme do měkka. Na kaši opražíme cibulku, nebo jinou dušenou zeleninu. Chceme-li kaši na sladko, přidáme k povařeným vločkám spařené rozinky. Kaši posypeme kokosem, praženými oříšky, slunečnicovými či dýňovými semeny. Obměnou může být vmíchání dušeného ovoce. Vločky však můžeme přidávat do polévek i do těsta.

V troubě na pekáčku opražíme nasucho vločky a po chvíli přidáme trochu másla. Po vstřebání vsypeme povařené scezené rozinky, na sucho opražená semínka slunečnice či dýně a nakrájené, opražené ořechy, případně mandle. Dobře promícháme a necháme v teplé troubě ještě chvíli dojít. Můžeme dochutit medem.

Vločkovou kaši smícháme s dušenou nebo vařenou a na kostky nakrájenou zeleninou, dochutíme některým přírodním kořením a směs dáme do vymazaného a vysypaného pekáče na půl hodiny zapéci do trouby. Zeleninu obměňujeme podle chuti a množství. Nejlépe je střídat jen dva druhy zeleniny, tím máme více možností pro chuťovou i zrakovou pestrost připraveného jídla.

2 hrnky ovesných vloček, hrnek celozrnné mouky špaldové, trochu spařených rozinek, kávovou lžičku skořice, špetku soli a trochu oleje
Z těchto ingrediencí utvoříme směs, kterou zalijeme asi 2 hrnky vody a necháme nejméně hodinu odležet. Pak tvoříme menší či větší placičky, které pečeme na vymazaném plechu v předehřáté troubě. Po upečení je potřeme třeba povidly, ozdobíme lžičkou jogurtu či zakysané smetany.

1 menší kapusta, 150 g ovesných vloček, 3 stroužky česneku, 1 cibule, 50 g celozrnné špaldové mouky, 1 vejce, strouhanka na zahuštění a obalení, sůl, kmín, bazalka, majoránka, olej na smažení
Kapustu uvaříme v osolené vodě s kmínem doměkka a jemně rozsekáme nožem. V malém množství kapustového vývaru uvaříme vločky s moukou na hustší kaši. Poté smícháme s posekanou kapustou. Přidáme utřený česnek, sůl, vejce, koření a podle potřeby zahustíme strouhankou. Lžící tvoříme karbanátky, které obalíme v mouce a na oleji smažíme do zlatova.