Velikonoce se slavily už v dobách pohanských. Byly především oslavou probouzející se přírody. Podle pohanských představ bylo jejich symbolem vejce, symbol plodnosti, a červená barva, barva krve a života. Vlivem křesťanství byly tyto svátky zasvěceny památce umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce jsou svátky pohyblivé a připadají na neděli po prvním jarním úplňku. U našich předků jim předcházelo období 40denního půstu a právě toto období si připomeneme.
Bujaré období Masopustu ukončila
Popeleční středa (letos 9. února) a začala doba půstu, kterou naši předkové dodržovali až do
Božího hodu velikonočního (letos 27. března). V této době se už nekonaly zábavy, jedlo se střídmě a nosil se i tmavý oděv. Této středě se říkalo také
škaredá. Lidé se scházeli v kostele na tiché mši, při které jim kněz dělal svěceným popelem na čele křížek.
První postní neděle - INVOCABIT (letos 13. února), lidově nazývaná černá podle tmavého oděvu, měla také název pučálka podle pokrmu z naklíčeného a upraženého hrachu, co se v tu dobu jedl. Na Hořovicku se jí také říkalo liščí podle zvyku rozvěšování preclíků po stromech. Děti je pak objevovaly s přesvědčením, že jim je tam nechala liška.
Druhá postní neděle - REMINISCERE (letos 20. února) měla lidový název pražná podle jídla zvaného pražmo. Připravovalo se z praženého nedozrálého obilí.
Třetí postní neděli - OCULI (letos 27. února) říkali lidé kýchavná. Název souvisel s kýcháním, kterým se projevoval druh moru. Z této doby pochází i přání při kýchnutí Pozdrav Pán Bůh.
Čtvrtá postní neděle - LAETARE (letos 6. března) byla určená pro družby a ženichy, kteří přicházeli do domů svobodných dívek sjednávat námluvy. Proto se jí také říkávalo družebná a my se můžeme s tímto dávným zvykem setkat v opeře Prodaná nevěsta.
Pátá postní neděle - JUDICA (letos 13. března) byla nazývaná smrtná podle zvyku, který se v některých krajích zachoval dodnes. Tímto zvykem je vynášení Smrtky neboli Morany ze vsi. Smrtka byla figurína z hader a slámy, kterou vesnická chasa za zpěvu a tanců hodila do potoka nebo shodila se skály. Původ tohoto zvyku je pohanský a nepodařilo se ho vymýtit ani církvi.
Šestá postní neděle - PALMARUM (letos 20. března) nazývaná květná zahajuje poslední týden před Velikonocemi, kterému se říká Pašijový. Její název je odvozen od palmových ratolestí, kterými Židé vítali Ježíše při jeho vjezdu do Jeruzaléma. U nás palmové listy nahradily větvičky jívy neboli kočičky. V kostele posvěcené si je naši předkové zastrkávali za kříž, svaté obrázky nebo je zapichovali do pole pro ochranu úrody. V tento den si lidé oblékali sváteční šaty a každý se snažil mít na sobě aspoň jeden kus oděvu nový.
Všem zvídavým čtenářům nabízím recepturu na zvykoslovné pečivo a přeji prosluněné Velikonoce spolu s dobrým pochutnáním.
Mgr. Štěpánka Chaloupková
Dobře vypracované těsto dát kynout, rozdělit na 4 části. Z každé na vále utvořit váleček a ten rozdělit na 13 kousků. Z každého opět rukou utvořit váleček 25 cm dlouhý. Svázat ho do uzlu, jehož horní konec nůžkami 3x nastřihnout (křidélko) a dolní konec nožem naříznout (ocásek). Pak zatlačit rozinku (oko) a celou mandli (zobáček). Po odsazení na plech nechat ještě kynout, potřít vejcem a péct asi 30 min. v předem vyhřáté troubě. Doporučuji vložit na dno nádobu s vodou!