"V současném životě, kdy chodíme do práce a máme řadu povinností, se však těžko můžeme zavřít někde v ústraní a meditovat, držet tvrdé půsty a de facto hladovět nebo mít minimální příjem energie, to není z hlediska našeho zdravotního stavu optimální," říká MUDr. Dana Müllerová z Ústavu hygieny Lékařské fakulty UK v Plzni.
Nicméně se za určitou nastolenou změnu na konci zimy a začátku jara přimlouvá. Už proto, že v tomto období přibývá světla a to má velmi příznivý vliv na naši psychiku. Jakoby se proklubáváme ze sevření tmy, z jakéhosi polospánku. "Měli bychom se očistit nejen fyzicky, ale i psychicky. Tím, že si něco odepřeme, to, co sice zrovna neprospívá našemu zdraví, ale co nám chutná, k tomu musíme mít určitou sílu a taková autoagrese odhání negativní emoce, které se v nás během dlouhé zimy, v období krátkých dní a dlouhých nocí, nashromáždily," vysvětluje.
Rozhodně bychom si měli uvědomit, že pokud se staráme o sebe, samozřejmě ne právě tím ošklivým, sobeckým způsobem, ale uděláme něco pro svou tělesnou schránku, v budoucnu se nám to v dobrém vrátí. Během zimy většina z nás nabrala nějaké to kilo navíc a vlastně tou jarní kúrou přispějeme k celkovému pocitu odlehčení a znovuobnovení výkonnosti.
"Myslím, že na jaře bychom měli začít tím, že nastolíme určitou pravidelnost jídla a přestaneme, jak tomu často bývá zvykem, zavrhovat snídaně. Druhým krokem by mělo být, že snížíme živočišné tuky a odstraníme ty potraviny, o kterých dobře víme, že bychom je neměli konzumovat v takovém nadbytku, jako je jíme. Já si myslím, že všichni už o nich povědomost mají," je přesvědčená Dana Müllerová. A do třetice doporučuje, abychom se v období, kdy začíná být větší nabídka čerstvé zeleniny, snažili co největší její množství zařadit do našeho jídelníčku, a to nejpestřejším způsobem. "A to myslím, že by nám úplně stačilo. V podstatě to znamená, že si chráníme svoji životní sílu, abychom ji mohli na druhé straně rozdávat těm, kterým stojí za to ji dávat," uzavírá.
Vitamíny jsou organické látky, které naše tělo potřebuje ve velmi malých množstvích, ale nedokáže si je samo vyrobit. Hrají velmi důležitou roli v mnohých biochemických reakcích organismu, většinou jako katalyzátory. Snížený příjem vitamínů vyvolává funkční poruchy organismu (hypovitaminózu). Ale pozor - rovněž nadměrný příjem některých vitamínů může vyvolat funkční změny organismu (hypervitaminózu).
Přísun vitamínů v základní potravě může být sice dostatečný, ale skladováním nebo nevhodnou kuchyňskou úpravou je často znehodnocujeme. Také převaha některých potravin v našem jídelníčku podstatně zvyšuje nároky na určité vitamíny. Například spotřeba rafinovaného (bílého) cukru a bílé mouky odčerpává momentální hladinu vitamínu B1.
Vitamíny je nejlépe přijímat v celém komplexu látek v přirozené formě v jídle, neboť nejlépe je naše tělo využije s ostatními látkami. Samozřejmě také syntetické vitamíny mají svůj význam, a to zejména při radikální léčbě některých onemocnění.
To, co dnes víme o vitamínech, pochází z doby poměrně nedávné. Už dříve se sice zjistilo, že pokusná zvířata, která byla krmena potravou obsahující jen čisté uhlohydráty, tuky a bílkoviny, přestávala růst, onemocněla a nakonec uhynula. A tak bylo jasné, že v potravinách musí v jejich přírodním stavu existovat určité látky, které jsou pro život nezbytné. V roce 1912 polský biochemik Kazimir Funk nazval tyto látky "aminy života" (lat. amines de vitae) neboli vitamíny. Všechny byly tedy objeveny až ve 20. století.
V průběhu dalších desetiletí se vědci pustili do vzrušujícího hledání těchto drahocenných, pro život nepostradatelných látek. Tak, jak jednotlivé vitamíny postupně objevili, označili je velkými písmeny abecedy. A zdá se, že jejich objevitelská práce stále nekončí - zejména v rostlinách nacházejí nové a nové látky, které plní v organismu nenahraditelné funkce. A my si dnes představíme první z nich:
Vitamin A se podílí na veškerých hlavních funkcích lidského organismu. Je nutný pro zdravý vzhled pokožky, pleti i očí. Je potřebný pro správnou funkci pohlavních žláz. Společně se zinkem pomáhá při prevenci a léčbě rakoviny.
Přesná denní norma příjmu vitamínu A není stanovena, pohybuje se kolem 25 až 55 m. j. na 1 kg tělesné váhy denně. Některé zdroje však uvádějí i dávky vyšší než 10 000 m. j. denně. Provitamín A (karoten) je nutno přijímat ve 2 a 3násobných dávkách.
Nesmíme ovšem zapomenout na to, že přebytek vitamínu A může být velmi škodlivý. Hypervitaminóza způsobuje praskání a krvácení rtů, svědění a odlupování pokožky, suché vlasy, nervovou podrážděnost a bolestivost dlouhých kostí.
Nejznámějším projevem nedostatku vitamínu A je svědící "husí kůže" na ramenou, loktech, nohách či v podkolení. Nedostatek tohoto vitamínu také mnohdy způsobuje problémy s menstruací a plodností. Bývá příčinou šerosleposti, pálení pod víčky, přecitlivělosti na světlo apod. U malých dětí může zbrzdit vývoj a růst.
Vitamín A získáváme z živočišných zdrojů, jako jsou játra, žloutky a rybí tuk. Jeho provitamin karoten však ze zdrojů rostlinných (mrkev, petržel, jeřabina, paprika, špenát...). Tento vitamín je rozpustný v tucích, škodí mu zdlouhavé tepelné úpravy a denní světlo.
Příště si posvítíme na vitamíny skupiny B, kterých je celá řada a rovněž jeden pro naše tělo důležitější než druhý.
