Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění zvířat, způsobené viry, které běžně infikují především ptáky.
Je vysoce druhově specifická. Vzácně může překonat bariéru druhu a způsobit infekci člověka. Ve světle našich současných znalostí se domníváme, že subtypy H5 a H7 chřipkového viru A se z nízko patogenních mohou cirkulací v ptačí populaci změnit na vysoce patogenní. Přítomnost těchto subtypů např. v drůbežích chovech je proto vždy alarmující, byť její projevy jsou mírné.
Jak se může šířit?
Přirozeným rezervoárem (patrně již po staletí, byť bez známek onemocnění) všech subtypů chřipkového viru A je například divoké vodní ptactvo.
Role migrujícího ptactva není v přenosu vysoce patogenní formy chřipky zcela jasná. Dříve sice vzácně byly izolovány vysoce patogenní varianty z uhynulých tažných ptáků (několik jedinců), ale obvykle tomu tak bylo v místech, kde byly zasaženy i chovy drůbeže. Události posledních měsíců ale naznačují, že migrující ptáci mohou mít v šíření vysoce patogenních forem významnější úlohu.
Hlavní roli v přenosu infekce na člověka hraje přímý kontakt s infikovanou drůbeží či s předměty, které mohou být virem kontaminovány. Expozice je největší při porážce, škubání, porcování a při přípravě masa pro další zpracování. Není známo, že by se někdo nakazil požitím tepelně opracovaného masa či vajec.
Jak veliké je aktuální riziko její nákazou v ČR?
V ČR zůstává zatím situace ptačí chřipky především otázkou veterinární. Všechny až dosud zpracovávané údaje nesvědčí pro posun k přenosu z člověka na člověka.
Hrozí do budoucna pandemie ptačí chřipky?
Pandemie může nastat tehdy, budou-li splněny následující tři podmínky:
a) objeví se nový subtyp viru chřipky
b) bude-li tento kmen moci vyvolat závažné onemocnění člověka
c) začne-li docházet ke snadnému a trvalému přenosu mezi lidmi.
V případě viru H5N1 byly zatím splněny první dvě podmínky a existuje i riziko mutace viru na virus snadno přenositelný z člověka na člověka.
Jaká opatření proti tomuto nebezpečí v ČR připravujeme?
Vakcína proti kmeni H5N1 je teprve ve vývoji a obecně se předpokládá, že využitelná by stejně byla až několik měsíců po propuknutí pandemie. Navíc současná světová výrobní kapacita není v případě pandemie dostačující. K dispozici jsou zatím dva léky, přípravky ze skupiny inhibitorů neuraminidásy – oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir (Relenza). Tyto léky mohou zlepšit prognózu pouze v případě včasného podání, tj. do 48 hodin od nástupu prvních příznaků onemocnění.
Pro případy pandemie u nás platí tzv. Národní pandemický plán, který byl schválen vládou 11. 7. 2004. V souladu s plánem nelegislativních prací MZ na rok 2006 je připravována jeho novela, jejímž cílem je zejména specifikovat logistiku rozvozu antivirového přípravku Tamiflu a očkovací látky proti chřipce, vyvolané novou variantou chřipkového viru.
V platnosti jsou též ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví a v nich zakotvená opatření proti epidemii. Hlavní hygienik může podle tohoto zákona stanovit další opatření. V současné době má Česko 650 000 balení léku Tamiflu a do konce roku 2006 bude tato zásoba rozšířena o dalších 600 000 dávek a umožní pokrýt asi 1,2 milionu obyvatel.
Jak to bude s vakcínou dále?
Hlavní hygienik a náměstek ministra zdravotnictví Michael Vít má již připravená kritéria pro nákup případných vakcín proti pandemické chřipce. Vakcíny však ještě neexistují. Firmy je budou moci vyvíjet, až se objeví virus, který se bude přenášet z člověka na člověka.
Ministerstvo se chystá objednat vakcínu pro minimálně dva miliony osob, ale je možné, že počet očkovaných bude i vyšší. "Uvažujeme o takovém počtu, který by zabránil při proočkování populace šíření pandemického viru," upřesnil Vít. Optimální počet je zatím podle něj předmětem vědeckých debat. Nakoupit vakcíny pro všechny obyvatele se ale Česko nechystá. O tomto záměru informovalo jen několik zemí, například Británie či Francie.
"To není jako objednat například acylpyrin, který je jasně definovaný, tady zatím nikdo neví, jak zmutovaný virus bude vypadat," vysvětlil ČTK hlavní hygienik. Podmínky výběru musejí přesně stanovit, jak se vakcíny budou zkoušet a jak bude zajištěna jejich bezpečnost. Odborníci také musejí definovat optimální účinek a dávkování.
Média již informovala o tom, že vakcíny proti viru ptačí chřipky vyvinula firma Baxter. Podle Víta by ji mohla mít hotovou v červnu. Objev očkovací látky také oznámili kanadští vědci. Na pandemické vakcíně ale podle hlavního hygienika pracují takřka všechny firmy, které vyrábějí očkovací látky proti běžné chřipce.
