Cestovní kancelář nejedná úplně v souladu se zákonem. Odstoupí-li totiž CK od cestovní smlouvy z důvodu zrušení zájezdu, je povinna zákazníkovi na základě nové cestovní smlouvy poskytnout jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě.
Zruší-li CK ve lhůtě kratší než 20 dní před jeho zahájením zájezd, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 procent z ceny zájezdu (§ 852g odstavec 4 občanského zákoníku). Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno. Tato situace platí i v případě tazatele, CK je povinna připlatit zákazníkovi deset procent, pokud to neudělá, je možné se svých práv domáhat soudně, i když napřed doporučuji komunikovat písemně a na tuto její povinnost ji upozornit, prostě snažit se o mimosoudní řešení. Dopis pošlete v obálce s dodejkou, budete mít v ruce doklad, že jste se pokusil o dohodu.
Jedinou výjimkou jsou situace, kdy CK dokáže, že ke zrušení zájezdu došlo v důsledku neodvratitelné události, které nemohla absolutně zabránit. Dá se předpokládat, že tato eventualita nepřichází v úvahu, spíše – pokud budu spekulovat – může jít o nějaké porušení dohody právě ze strany CK.
Cestovní smlouva, kterou klient uzavírá s cestovní kanceláří, je základem všeho. Před jejím podpisem bychom měli pamatovat na to, aby v ní byly uvedené všechny detaily našeho zájezdu. Včetně výhledu z okna (za výhled na moře se obvykle platí), kategorii hotelu, místa, kam budeme chodit jíst, i to, zda jsme zaplatili polopenzi či plnou penzi a jakým způsobem bude podávaná – zda švédský stůl, nebo obsluha.
Pokud pak CK smlouvu nedodrží, má zákazník právo požadovat slevu z ceny. Problémem bývá dohodnout se na její výši. Vždycky je lépe, když se účastníci zájezdu spojí, nespokojenců je pak víc, mají větší sílu. Pokud klient ale vidí, že dohoda možná není, záleží na něm, zda se obrátí na soud. Reklamovat ale doporučuji už přímo na místě, stěžovat si na kvalitu stravy až po návratu nemá celkem smysl. Reklamovat služby cestovní kanceláře je možné do 3 měsíců po návratu.
Timesharing je typ zvláštní smlouvy o užívání budovy (nebo její části) po dobu jednoho či více stanovených časových úseků a uzavírá se na dobu delší než tři roky. Součástí smlouvy, která musí být uzavřena písemně, nebývá zajištění dopravy ani stravy, i když ani taková ujednání nejsou vyloučena. Náležitosti, které musí smlouva obsahovat, najdou zájemci v § 58 občanského zákoníku.
Nicméně v dotazu jde zřejmě o jiný případ, o jev, který se u nás před lety hodně rozšířil. Na předváděcích akcích nebyly nabízeny timesharingové smlouvy, ale smlouvy na dvouletý(!!!) pronájem apartmánů na Kanárských ostrovech. Lidé byli na předváděcích akcích pod psychologickým nátlakem přemlouváni, aby okamžitě na místě zaplatili minimálně 20 000 korun, a když si doma cestu rozmysleli, bylo jim řečeno, že od smlouvy není možné odstoupit.
Legislativa umožňuje sice odstoupení od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání do 14 dnů (od 8. 3. 2006, dříve do 7 dnů), ale většinou podnikatelé zmizeli, nebo za sídlo své firmy udávali jakousi adresu ve Španělsku... Lidé si spočítali, že takový pronájem apartmánu je s dopravou a stravou vyjde mnohem dráže než s lepší CK, navíc si sami nemohli vybrat termín, ale vycházet z těch, které by jim organizátoři nabídli.
Smlouva je uzavřena dvěma stranami, je písemná a vy jste splnila závazky z ní pro vás vyplývající (platba zálohy). Je problém cestovní kanceláře, že počítali špatně. Samozřejmě platí cena, která byla kalkulována ve chvíli nabídky, jen tato je platná a její zvýšení bez vašeho souhlasu nepřipadá v úvahu. Pokud však cestovní kancelář není schopná kvůli své chybě dostát závazkům z platně uzavřené smlouvy, můžete bez poplatku od smlouvy odstoupit.
Zajímavější by ovšem byla varianta, kdybyste trvala na tom, že smlouva je platná, že vy jste s jejím zněním spokojená a nevidíte důvod, proč ji rušit. Pokud ji chce CK vypovědět, ať to učiní. Zkuste tento přístup použít, uvidíte, zda i ve chvíli, kdy CK zjistí, že jste člověk, který zná svá práva, po vás bude požadovat nějaké poplatky.
Sdružení obrany spotřebitelů ČR
