www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 3/2004
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Jablka - jaká by měla být
*Víte, co jsou privátní
značky?

*Lunární kalendář Krásné
paní - září

*Kouzlo vídeňských
kaváren

*Lunární kalendář Krásné
paní - říjen

*Sójové omáčky
*Broskve
*Česnek
*Lunární kalendář Krásné
paní - listopad

*Tunisko v pohádce tisíce
a jedné noci

*Arabská pouštní kuchyně
*Recepty arabské
kuchyně

*Historie družstevnictví
*Kuchař světových celebrit
*Kečup je gastronomický
zázrak

*Děkujeme ti, ó prase
*Vybíráme
a konzumujeme masné
výrobky

*Knedlíky a nákypy
*Šampony a kondicionéry
*Horoskopy Ivany Reginy
Sádlové


*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 Děkujeme ti, ó prase
Národy jsou různých kultur. U jejich vzniku, udržování, ale i u změn, které se v nich kdy staly, hrálo zprvu nejvýznamnější vliv náboženské vyznání. Ale určujícím předpokladem kultury stravování a tvorby jídelníčku byly především zeměpisné podmínky a druhová rozmanitost rostlin a zvířat, která se v nich vyskytovala. Člověk se prostě vždycky někde ocitl a v tu ránu se začal rozhlížet, co by tam tak bylo k jídlu. Čech se pak zřejmě objevil ve společném prostoru s prasetem.

tlačenka

Kdy a kde se narodilo první prase? Říkají někteří, že v Přešticích. To ale bude asi jenom lokálně patriotický drb, který nemůže být opřen o historicky doložená fakta. Ostatně, písemné prameny ve věci prasete skoupě mlčí. Což je vždycky tak. Jo, když jde o psa nebo o kočku, tedy o zvířata, která v naší geografické poloze jedí pouze okrajové skupinky obyvatelstva, to máme zmapováno dokonale. Ale o praseti ani slovo. A přitom je doslova prazákladem českého jídelníčku! A třebaže se dnes statistiky trochu mění ve prospěch drůbeže a ryb, vepřová je prostě vepřová. Jenom těch lahůdek, co se z jednoho pašíka nechá udělat! Jitrnice, ovar, uzená kolena, sulc... samé nezdravé sice věci, ale dobroty.

V namátkovém výčtu ponechána zvlášť - a patří jí místo jedinečné - tlačenka. Neřešme nyní přenesený význam téhož slova, které se někdy používá pro vysvětlení cizího výrazu protekce, a zaměřme se výlučně na tlačenku jako jídlo. To prostě nemá chybu. Ovšem, pokud ji nemá!

Estrádní humorista Felix Holzmann dříve například doporučoval užívat při nemoci řidičů z povolání, které se říká snížený žaludek, černou tlačenku.

To proto, že ho zase zvedá. Ten žaludek... V nejmenované hospodě se kdysi nejdřív strhl strašný řev a vyděšený host pak koktavě tvrdil hospodskému, že na něj ta "tláča" fakt, ale fakticky, přes cibulku mrkla. Vokem. Teď, teď zrovínka... Ve frontovních debatách za minulého režimu se také někdy jejich účastníci trumfovali, co všechno kdo, právě v tlačence, kdy našel.

To ovšem šlo o tlačenky, vyráběné v rámci plnění pětiletých plánů v masokombinátech, n. p. (národní podnik - pozn. aut.).

Dneska ale je, už zase, jiná doba a solidní řezník vám do papíru žádný "fujtajbl" nezabalí. Už byste si k němu totiž pro tlačenku nepřišli. Ani pro cokoliv jiného. Kvalita této dobroty je proto ve svém součtu až neuvěřitelně jiná, byť i dnes jsou masokombináty. Soukromé sice, zato ale zase s nějak propachtovaným právem výhradního zásobování. A tam pak lze opět narazit na tlačenku, která požita, může mít výše uvedené "léčivé" účinky.

To nic nemění na faktu, že tlačenka, je-li správně udělaná a ošetřená, je lahůdkou všech lahůdek. A nemáte-li zrovna po ruce takového řezníka, který si na tlačence umí dát záležet, raději nic neriskujte a zkuste si ji udělat sami. Co k tomu potřebujete?

V první řadě obal. Aby bylo kam ji nacpat. Časy střev už pominuly, a tak se obal, střevo umělé, dá koupit. Nejen v prodejnách s řeznickými potřebami, ale dokonce i v papírnictví. Pak si kupte dvě vepřová kolínka, stačí i přední, a nechte si je rozseknout. To abyste je nemuseli vařit dlouho. K tomu vezměte ještě dva vepřové jazyky, když narazíte na vepřové srdce i to přikupte a pak už potřebujete jen 300 g libového plecka.

tlačenka

Doma započněte obřad v Česku téměř posvátný. Kolínka, jazyky a srdce vařte s mrkví, petrželí, s celerem, s cibulí, lžičkou soli, celým pepřem a novým kořením. Tak po půl hodině k nim přidejte to plecko. Když je všechno měkké, sceďte vývar, maso oberte a kůže dejte stranou. Jazyky musíte oloupat! Kvůli mozaice na řezu hotové tlačenky maso nakrájejte nahrubo, zato kůži umelte na masovém mlýnku. Pak utřete aspoň tři stroužky česneku, vývar ochutnejte, to kvůli případnému dosolení, přichuťte dvěma lžícemi octa, podle chuti pepřem a hrstí rozemnuté majoránky. Nakrájené maso dejte do pořádně veliké mísy a přidávejte vývar až do chvíle, kdy se vám bude zdát hustota směsi tak akorát. To se nedá poradit, musíte mít prostě "oko".

Pak se chopte obalu. Nevím proč, ale říkají, že je dobré jej na jednom konci pevně zavázat. A plňte. Když naplníte, zavažte i druhý konec obalu (to by jednoho nenapadlo, co?) a výrobek, který můžete považovat za hotový, uložte do chladu ztuhnout. Zpočátku jej párkrát obraťte, aby maso neklesalo k jedné straně, a pak už jej raděj nechte být. Aspoň do druhého dne to vydržte. Ale to vydržíte... Řezníci a uzenáři při zabijačkách totiž také spíš ocení k obědu třeba ovocné knedlíky a na vepřové dostanou chuť až druhý den. Ostatně, ve vašem případě, tedy podstoupíte-li tu trochu práce, kolik domácí příprava tlačenky obnáší, bude to těšení se na vlastní výrobek mít také něco do sebe. A než budete jíst, zkuste poděkovat. Praseti.

kl


cara
© 2001 - 2004 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 3/2004

 Starší vydání
Zákaznický magazín 2/2004 2/2004

Zákaznický magazín 1/2004 1/2004