LDL cholesterol ("špatný cholesterol") považujeme za škodlivý, protože jeho vysoká koncentrace zvyšuje riziko vzniku srdečně cévních onemocnění. Naopak HDL cholesterol ("hodný cholesterol") je pro nás příznivý, protože pokud je ho v organismu dostatek, vyrovnává škodlivý efekt ostatních tuků a riziko tak snižuje.
Rizikových faktorů kornatění tepen (jako LDL cholesterol) je více. Patří sem například věk, mužské pohlaví, kouření, obezita nebo homocystein. Že jste ještě o homocysteinu neslyšeli? Je to aminokyselina, která vzniká při odbourávání methioninu. A methionin je jedna z esenciálních aminokyselin. Esenciální znamená, že ji naše tělo nedovede vytvořit a musí ji přijímat v potravě. Zvýšená hladina homocysteinu bývá kromě kornatění tepen spojována i se zvýšeným výskytem trombóz nebo s některými vrozenými vývojovými vadami. Koncentraci této záludné aminokyseliny v našem organismu pak zvyšuje alkohol ve vyšších dávkách.
Lékaři Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni provedli od dubna do června tohoto roku zajímavý výzkum. Zúčastnilo se ho 150 dobrovolníků, kteří každý den popíjeli kvalitní bílé víno. Jednu skupinu tvořilo 25 žen, kterým "naordinovali" 2 dl, zbytek - muži - měli za úkol denně vypít 375 ml bílého vína. Byli ovšem rozděleni do 4 skupin podle toho, jestli k vínu ještě přijímali kyselinu listovou, vitamín B6, B12 nebo betain. To je látka, která je například obsažená v červené řepě či ve špenátu a účastní se podobně jako výše jmenované vitamíny v metabolismu homocysteinu a také ho odbourává. Závěrem této studie mělo být doporučení, jak uzpůsobit svoje životní návyky tak, aby požívání alkoholického nápoje - vína bylo zdraví co nejprospěšnější.
"Celá studie probíhala ve třech fázích," říká jeden z tvůrců výzkumu MUDr. Daniel Rajdl. "V první měsíční fázi účastníci nepili žádný alkoholický nápoj nebo měli povolenou minimální spotřebu alkoholu, v té druhé fázi, také měsíční, pili 375 mililitrů bílého vína denně a poslední fáze byla zase abstinenční, aby byla patrná případná dynamika různých parametrů jednak oxidačního stresu a jednak protiaterosklerotické ochrany. Náběry krve proběhly vždy po zkušebním měsíci. Doporučovali jsme, aby respondenti pili víno při večeři a nebrali žádné jiné suplementy než ty, které jsme jim dávali, ženy pak pily pouze víno a vitamíny nepřijímaly."
Výsledky výzkumu jejich tvůrce nepřekvapily, ale i překvapily. Potvrdilo se totiž, že střídmé požívání kvalitního alkoholu zvyšuje HDL, tedy ten "hodný" cholesterol, a snižuje další faktory, které vedou k ucpávání cév, a tedy nebezpečí vzniku infarktu myokardu. "Chtěli jsme ovšem dojít i k doporučení, kterou potravinu jíst zároveň s pitím vína a tam nás zklamalo, že betain, obsažený v červené řepě nebo špenátu je z hlediska snižování homocysteinu zcela neúčinný. Zato kyselina listová snižovala homocystein, jeden z rizikových faktorů aterosklerózy, daleko lépe," prozrazuje MUDr. Daniel Rajdl. Je pravda, že zelí, špenát a listová zelenina či luštěniny se právě k tomu vínu moc nehodí, ale celozrnné pečivo už by se přikusovat mohlo. Poměrně velkým zdrojem kyseliny listové jsou také játra. Dobrou zprávou je, že luštěniny si můžete dát třeba k obědu a kvalitním bílým anebo i červeným vínem zapít večeři, účinek se také dostaví. Delší pauza by už ale vhodná nebyla, kyselina listová je rozpustná ve vodě, a tedy poměrně rychle se z těla vyloučí. "Pro běžný život je však důležité dávku vína spíš snížit na 100-200 ml denně. Těch 375 ml bylo skutečně experimentálních. Zároveň si musíme uvědomit, že střídmá konzumace kvalitního vína nemůže nahradit dostatek pohybu a racionální stravu, které jsou základem zdraví," zdůrazňuje na závěr MUDr. Rajdl.
