Vitamin D je nepostradatelný pro správný vývoj a funkci kostí, ovlivňuje vstřebávání vápníku a fosforu. Jeho nedostatek se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Dávno známá je skutečnost, že nedostatek vitamínu D může způsobit i časté zlomeniny, deformace a měknutí kostí.
Nejbohatším zdrojem vitamínu D je působení ultrafialových paprsků, protože hlavním zdrojem je naše vlastní kůže, v níž se vytváří po rozumném slunění. Obecně lze říci, že zdravý člověk, který se nevyhýbá slunečním paprskům, nepotřebuje externí přísun vitaminu D. Nedostatkem vitaminu D však mohou trpět kojenci, malé děti a staří lidé. Další rizikovou skupinou jsou pak vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin nebo lidé s poruchou absorpce tuků. Z běžných poživatin je vitamin D obsažen v tuňákovi, sardinkách, tresčích játrech, tresce, makrele, lososu, žloutku, másle, mléce a mase.
Vitamin E je antioxydant a jeho nedostatek způsobuje mimo jiné onemocnění jater, nervové poruchy a poruchy krvetvorby. Používá se pro léčení některých nemocí a to zejména srdečního nebo svalového původu. Likviduje např. křeče v lýtkách (spolu s hořčíkem), léčí kožní choroby, těžké opařeniny, napomáhá hojení jizev apod. Všeobecně se má za to, že dodává energii a chuť do života.
Řada studií uvádí, že vitamín E má antikarcinogenní vlastnosti a také chrání organismus proti nežádoucím vedlejším vlivům při léčení rakoviny zářením a chemoterapií. Antioxidační vlastnosti vitaminu E jsou zesílené, pokud jsou ještě podporovány současnou přítomností vitaminu C, selenu a případně i beta-karotenu. Vitamin E také zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím a to zejména u starších lidí. Vitamín E se rozpouští pouze v tucích, je odolný vůči kyselinám, zásadám a co je důležité i vyšším teplotám, tedy vařením se neničí. Vitamín E najdeme ve všech listových zeleninách a rostlinných olejích. Nejlepšími zdroji jsou kukuřice, vejce, chléb, máslo, sýry, hrách, fazole a špenát. Vydatným zdrojem jsou pak naklíčená semena pšenice, slunečnice, čočky a sóji.
Vitamin K je důležitý pro správnou srážlivost krve. Jeho nezbytný denní příjem není vysoký. Je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Větší množství vitaminu K potřebují lidé, kteří berou antibiotika nebo trpí onemocněním jater. Vitamín K se vyskytuje v zeleném ovoci a zelenině, protože je závislý na chlorofylu v rostlinách. Jeho větší množství poskytuje špenát, rajčata, sója, květák a brokolice, kapusta, hovězí játra, zelený čaj, vaječné žloutky, obilniny, máslo a sýry.
