Zákaznický magazín COOP
 Číslo 5/2009
*Vybráno z obsahu...
*Editorial
*Každá rada drahá
*Papír nebo látka?
*Kouzlo adventu
v Drážďanech

*Den s... Ludvíkem
Hessem, zakladatelem
babyboxů

*COOP Sympatika 2009
*Příběh piva z tanku č. 28
*Vánoční svícny
*Babiččiny finty kontra
moderní metody

*Recepty našich
zákazníků

*Slovenský koutek
*Včelky umí zázraky
*Aby v zimě zima nebyla
*Když máš v chalupě
vegetariána


*Základní informace

 Archivy
*Zákaznický magazín
*Magazínek COOP

 Příběh piva z tanku č. 28
Češi preferují domácí pivo

Pivo má na tuzemském trhu zcela výsadní postavení. Nemáme snad žádnou další komoditu, na kterou by byl český národ tak hrdý a zároveň vůči ní tak kritický. Patříme k nejnáročnějším spotřebitelům na světě, jsme citliví na jakoukoli změnu a pivům, která už pro nás nejsou tím, čím dříve bývala, jsme se naučili říkat "europivo".

chmel

Z nedávno zveřejněných výzkumů vyplývá, že 91% Čechů preferuje domácí značku piva. Tradiční chuť, pečlivě střežené receptury a neustále zdokonalované postupy při vaření pěnivého moku jsou pro spotřebitele zárukou kvality. Právě na tento trend vsadila ryze česká společnost K Brewery, která se v uplynulých dvou letech stala novým vlastníkem hned šesti tradičních českých pivovarů. Vystihla vzrůstající vlnu negativních pocitů spotřebitele vůči nadnárodním společnostem i dříve tolik oblíbeným značkám. I věrného pivaře znudí jednotvárná nabídka a unaví stále se opakující stejná reklama. To, že se mění balení, jistě pro něj neznamená, že dostává k ochutnání nové pivo! A tak milovníci piva stále více hledají zlatavý mok se specifickou chutí a především svým nezaměnitelným charakterem.

pivovar Platan

Boom regionálních a tradičních značek
Jsou to hlavně sami spotřebitelé, kdo v menších městech po celé České republice udávají této branži tón a kdo znovu objevuje ty "svoje" značky. Zájem o česká regionální piva se však zvyšuje také na zahraničních trzích. "V zahraničí je jednoznačně největší zájem o speciální artikl, který je pro tamní spotřebitele mimořádně zajímavý. U piva se jedná převážně o ležáky a speciální druhy piv připravované tradičním postupem, které dokážou nabídnout požadovaný chuťový zážitek," komentuje situaci na trhu manažer marketingu Petr Božoň.

S odkazem na tradici
S odkazem na tradiční české pivovarnictví je na náš trh nyní uváděno nové 12° pivo Lobkowicz Premium. Tato značka je dalším důkazem toho, že české spotřebitele lákají piva, která vychází z původních receptur a připravují se tradičními postupy. Jak zdůraznil vrchní sládek K Brewery Jiří Faměra: "Pivo Lobkowicz bude především harmonické ve své chuti. Přes rok jsme testovali jeho chuťové vlastnosti, abychom zajistili především výborný poměr hořkosti a plnosti tohoto mimořádného ležáku. Chtěli jsme docílit, aby chuť piva byla v co největší rovnováze a vycházela tak maximálně vstříc spotřebitelům, a to především těm, kteří vyhledávají prémiové značky. Soustředili jsme se i na výběr nejlepších surovin, které budou výhradně českého původu. Pro pivo Lobkowicz jsme zvolili jihočeskou vodu, doplnili ji o jemný aromatický český chmel – Žatecký poloraný červeňák a Premiant a výběrový ječný slad vyráběný z ječmene odrůdy Bojos. Pivo Lobkowicz Premium tedy neobsahuje žádné náhražky, extrakty ani přísady," zdůrazňuje vrchní sládek.

pivo Lobkowicz Premium

Novinka je připravovaná tradičními postupy, při výrobě se jí dopřává dostatek času, aby pivo bylo chuťově plné a bohaté. Lobkowicz se navíc vaří na výslednou stupňovitost 12,2% a nepoužívá se technologie HGB (neředí se tedy v závěrečné fázi vodou), jako se děje u jiných značek. V uplynulém roce se připravilo postupně několik várek piva, zkušení sládkové pečlivě testovali jednotlivé vzorky, aby docílili toho nejlepšího výsledku, až se shodli na výsledném verdiktu, že nejvyváženější chuť obsahuje ležácký tank č. 28.

Český spotřebitel žádá kvalitu
Malé pivovary musí tvrdě bojovat o své místo na trhu a v rozsáhlé tuzemské konkurenci to není nic jednoduchého. Základem úspěchu je bezesporu kvalitní produkt, podpořený nejen marketingem, ale hlavně spotřebitelem, který si zakládá na výborné chuti piva a vyhledává rozmanitá piva s vlastním charakterem.

pivovar

Dalo by se říci, že především menší pivovary sází na konzumenty, kteří vyhledávají tradiční či speciální receptury a posezení v restauraci u dobrého piva je pro ně společenskou událostí, a ne každodenní rutinou. Ruku v ruce s tímto trendem stoupají i nároky na interiér a prostředí restaurací, kde se prémiová piva čepují. Marketingoví manažeři těchto značek stále častěji hodnotí také stylovost podniků a pečlivě zvažují, kam to "své" pivo dodají. "Stejně se bude postupovat i u piva Lobkowicz, které patří do prémiového segmentu a budete si ho moct objednat především v "lepších" restauracích. Připravuje se však také distribuce do obchodních řetězců v půllitrových lahvích či multipacích," dodává Petr Božoň.

pivovar

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době vlastní a úspěšně provozuje celkem 6 menších či středně velkých pivovarů v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou a ve Vysokém Chlumci. Skupina je také zaangažována minoritními podíly v několika dalších českých pivovarech.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholické pivo.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a mnoha dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a česká podnikatelka Eva Kropová.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také v severních Čechách, na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

logo K Brewery Trade


© 2001 – 2009 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s. r. o.

COOP Rádce 5/2009

 Starší vydání
COOP Rádce 4/2009
4/2009

COOP Rádce 3/2009
3/2009