Listerie ohrožuje rizikové skupiny
Pokud se bavíme o listeriích, máme obvykle na mysli bakterii Listeria monocytogenes, způsobující chorobu zvanou listerióza, která může způsobit i smrt. Je nebezpečnější než salmonela. Zdrojem infekce jsou často nevhodně skladované potraviny nebo výrobky, které obsahovaly listerie již při výrobě. Listerie se mohou pomnožovat i při teplotách v ledničkách a mohou i v nich pomalu růst. První projevy nemoci se podobají chřipce, a tak člověka hned nenapadne, že by mohl být nakažen listeriemi. Pokud už příznaky trvají delší dobu, stav pacienta se zhoršuje a teprve pak se přijde na pravou příčinu onemocnění, může být již pozdě. Zdravý dospělý člověk se ale většinou ubrání a neonemocní, rizikovou skupinou jsou mladí, staří, těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou. U těhotných žen se vše komplikuje ještě tím, že mladá maminka se může infekčnímu útoku listerií snadno ubránit, ale plod ne, takže taková nákaza obvykle vede k potratu či úmrtí plodu. Inkubační doba u tohoto onemocnění kolísá od 3 do 70 dní.

Jak se bránit?
Odborníci varují před konzumací syrového mléka, špatně tepelně opracovaného masa a vůbec před nedostatečně tepelně upravenými potravinami. I z Bruselu varují před některými druhy potravin, které podporují růst listerií (samozřejmě jen pokud jsou kontaminované): mléko, tvaroh, sýry, maso, paštiky, měkké salámy, saláty, majonézy apod. Těhotné ženy by si měly odpustit sýry s plísní na povrchu i uvnitř (typu Niva a Camembert).

Jak minimalizovat riziko?
Důkladně tepelně opracovat syrové potraviny z hovězího, vepřového a drůbežího masa; syrovou zeleninu před jídlem pečlivě umýt; syrové maso skladovat odděleně od ostatních potravin; nepít nepasterizované mléko a potraviny z něj připravené; pečlivě si mýt ruce, ale stejně pečlivě omývat nože a nástroje používané k úpravě syrových potravin (maso, zelenina...).

Střevní infekce s nevábným názvem
Nejčastější střevní infekcí v České republice je v současné době kampylobakterióza. Mohou ji provázet bolesti hlavy, svalů a kloubů, typická je horečka, křeče v břiše a průjem. Určitě jste se s někým, kdo touto chorobou onemocněl, setkali či se o něm doslechli, jejich počet totiž nedávno stoupl.

Toto onemocnění vyvolává bakterie campylobacter, která je v přírodě velmi rozšířená (zejména Campylobacter jejuni, vyskytující se hlavně u drůbeže). Bakterie je značně citlivá na sucho a vyšší teploty, zato na chlazené a mražené drůbeži může přežívat až 3 měsíce. Zdrojem nákazy bývají kontaminované potraviny, vzácně kravské mléko či voda. Jsou ale známy také případy onemocnění po kontaktu s domácími mazlíčky (koťaty, štěňaty) i dalšími zvířaty. Infekční dávka je středně vysoká, inkubační doba kampylobakteriózy je 1 až 7 dnů.

Infekce u člověka často souvisí s nedostatečně tepelně upravenými potravinami typu "fast food", především grilovanými kuřaty, méně často pak gyrosy, hamburgery a podobně. Nejvýznamnějším zdrojem nákazy pro člověka bývá drůbež, ale nejen v restauracích. Bohužel se zapomíná, že velmi často se lidé nakazí doma při přípravě tak banálních pokrmů, jako je pečené kuře či kuřecí řízek.

Vzpomeňte si, kde řízky porcujete, naklepáváte či kuřeti odřezáváte křídla. Většinou na prkénku, které pak opláchnete teplou vodou. A na problém jste "zadělali"! Prkénko je třeba umýt saponátem a opravdu hodně teplou vodou. A stůl potřísněný vodou z kuřete nestačí jen otřít vlhkým hadříkem.

Opatrnosti není nikdy dost
Problematika některých potenciálních rizik pro člověka jako např. BSE – "nemoc šílených krav", ptačí chřipka či výskyt listerií, salmonelózy atd. byla v posledních letech mnohdy opakovaně bez hlubších znalostí prezentována tak, že to vyvolávalo až panické reakce. Lidé přestávali nakupovat některé druhy potravin (hovězí maso), protože se báli, že onemocní.

Je třeba říci, že lidstvo ještě nezná spoustu nemocí. Před lety jsme neznali ptačí chřipku, BSE ani prasečí chřipku. A co neznáme dnes?

Léta jsme si namlouvali falešný optimismus, že se nám infekční choroby podařilo zcela zvládnout díky sociálnímu, vědeckému a technickému pokroku. V roce 1969 dokonce hlavní lékař USA oznámil národu, že hranice úspěšného boje proti infekčním chorobám byla již dosažena. O deset let později vlády Spojených států, Kanady a Velké Británie prohlásily, že největší nebezpečí lidem prý nehrozí ze strany mikrobů, ale výhradně z vlivu faktorů zapříčiněných lidskou nedbalostí a neopatrností. Ale dnes se otevírají nové vstupní brány infekce, a to nejen bezproblémovým cestováním a mezikontinentální turistikou. Letecké společnosti ročně přepraví až 2,1 miliardy lidí! V letošní výroční zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) je alarmující upozornění, že lidstvu prý hrozí historicky bezprecedentní exploze nakažlivých nemocí.

Ne, nechci nikoho strašit, jen upozornit na některá neviditelná nebezpečí, která na nás číhají, ale která nejsou tak neviditelná, jak by se mohlo zdát. Spoustu problémů si můžeme ušetřit sami. Měli bychom ale vědět, že bezpečnost potravin a jejich zdravotní nezávadnost sleduje v naší republice hlavně Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice. V případě podezření, že někde není něco v pořádku nebo jen když vidíte, jak prodavačka stejnou rukou přijímá peníze a nabírá salám, se obraťte na ně.

V rámci Evropy funguje navíc také systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který varuje ostatní státy v EU, pokud se na evropském trhu vyskytne nebezpečná potravina. I to je v globálním světě důležité a mnohokrát to již zabránilo vstupu závadných potravin na náš trh nebo zajistilo jejich stažení z pultů obchodů.