Úryvek z písně dokazuje, jak byl svatováclavský kult mezi lidmi silně zakořeněn. Koncem 10. století n. l. byl podporován církví, protože ta potřebovala symbolického přímluvce v království božím. Kníže Václav, který byl zbožným křesťanem, Přemyslovcem a vládcem, byl proto jako prostředník mezi Bohem a pozemským světem postavou nanejvýš povolanou. Za svatého ho uznávali nejen v Čechách, ale i v Německu a od 11. století i v Polsku a Rusku. Stal se osobností české státnosti, zosobněním přemyslovské panovnické tradice a ochráncem prostého lidu. Až do druhé poloviny 13. století se zobrazoval na přemyslovských pečetích. Také Karel IV. podporoval svatováclavský kult. Důkazem je Svatováclavská koruna z českých korunovačních klenotů.
 Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížeti Vratislavovi I. a jeho manželce Drahomíře. Podle legend byl vychováván na Budči, kde se mu také dostalo vysokého vzdělání. Byla tam údajně první česká škola, která sloužila k výchově duchovních. Vyrůstal pod vlivem babičky, kněžny Ludmily. Zatímco Ludmila byla zbožnou křesťankou, jeho matka Drahomíra pak zatvrzelou pohankou. Vlády se ujal po smrti otce v roce 921. Pod jeho rukou Čechy jen vzkvétaly. Byl panovníkem schopným, mírumilovným a u poddaných velmi oblíbeným. Dal kácet šibenice, propouštěl vězně, pomáhal chudým a nemocným. Václavova křesťanská dobrota a jeho politická koncepce však pobuřovaly bratra Boleslava a matku Drahomíru. Ta se snažila zastavit vliv své tchyně Ludmily na Václava tím, že ji nechala v roce 921 uškrtit.
Polemiku vyvolává shodný rok s úmrtím Václavova otce. Česká šlechta, většinou pohanská, měla Václavovi za zlé orientaci na křesťanského saského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Nelíbil se jí především poplatek za mír tzv. "Tribut pacis", který byl v té době běžný. Platil ho poražený vítězi nebo slabší silnějšímu za jeho ochranu. Tak došlo ke spiknutí. Boleslav pozval bratra Václava na své sídlo ve Staré Boleslavi, kde ho nechal 28. září roku 935 zavraždit (některé prameny uvádí rok 929). Sám se pak stal českým knížetem, v přemyslovské dynastii pátým (Bořivoj, Spytihněv, Vratislav, Václav). S Němci pak válčil celých 14 roků. Boleslavská bratrovražda se tak dostala do naší historie jako první atentát na českého panovníka.
Svátek svatého Václava byl mezi lidmi natolik oblíbený, že ho slavila celá země. Konávaly se slavnostní mše, poutě a posvícení. Síla svatováclavské tradice sice pominula, ale od roku 2002 je 28. říjen uznán státním svátkem. Svatý Václav nebyl jen patronem české země, ale také se stal patronem vinařů a sládků. Ať už s volným dnem naloží každý podle svého, dobrý moučník přijde každému určitě vhod. Přeji vám hezké "babí léto", úspěch v pečení a dobré pochutnání! Mgr. Štěpánka Chaloupková
Použité ilustrace z knih:
Svatý Václav a jeho odkaz v dějinách, vydalo Západočeské muzeum v Plzni, 1999 a
Svatý kníže Václav, vydalo nakladatelství Paseka, 1994
Posvícenské řezy
300 g listového těsta, 10 g tuku, 5 vajec, 100 g pískového cukru, 1 vanil.cukr, 100 g hladké nouky, 50 g čokolády na vaření, 800 g hroznového vína, 50 g mandlových lupínků (nebo hrubě sekaných)
Omyté hroznové víno nechat na cedníku okapat. Plech vytřít rozpuštěným tukem. Přenést rozválené listové těsto, vymačkat 2 cm do okrajů. Žloutky utřít s cukrem, vanilkovým cukrem, přidat mouku s rozmíchanou strouhanou čokoládou. Lehce vmíchat sníh. Rozetřít na listový plát, poklást bobulemi vína, posypat mandlemi a 40 minut péct při mírné teplotě.
|
