www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 4/2006
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Každá rada drahá
*České výrobky se ve
světě neztratí

*Lunární kalendář na
prosinec

*Horké nápoje pro studené
dny

*Tip pro vás: Mini mufoliny
*Lunární kalendář na
leden

*Bratislava
*Lunární kalendář na
únor

*Slovenská kuchyňa
*Minerální voda Mattoni
*Vánoční pečení s našimi
čtenáři

*Novinky v našich
obchodech

*Dort Silvestr
*Když se řekne: Silvestr
*Český betlém
v proměnách času

*Jak si užít vánoční
svátky

*Oslava Vánoc ve světě
*Říše snů Ivany Reginy
Kupcové–Sádlové

*Snadno a rychle... ale
prosím s rozumem

*Eva a Vašek: Přijměte
nás takové, jací jsme!


*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 Eva a Vašek:
 Přijměte nás takové, jací jsme!
Duo, které má na kontě sedmnáct zlatých a šest platinových desek za celkem sto sedmnáct albových titulů a vystupuje takřka každý den. Na zahraničních koncertních pódiích je jako doma a do Čech přiváží ze světa slavné melodie, které obdařuje českými texty. Že nevíte, o kom je řeč? O populární dvojici Eva Dvořáčková a Vašek Ševčík, která, ač vysmívána kvůli televizním reklamám, trhá rekordy v počtu koncertů i prodeji alb...

Eva a Vašek

Jak dnes vzpomínáte na vaše hudební začátky ve skupině Surf?
Skupinu Surf jsem založil v roce 1983. Eva do ní nastoupila v roce 1989. Začátky byly veselé, jezdilo se po okolí Blanska a Brna. Hrálo se převážně pro zábavu lidí. Hody, plesy, výroční schůze a dodělná. Repertoár se čerpal z historie od starších kolegů a za večer se přehrálo asi 60 skladeb za 6 hodin produkce. Tři skladby – pauza do půlnoci, potom tombola a během ní párek na večeři a záverečná do dvou až ctyř hodin ráno. Těšili jsme se vždy na víkend, až pojedeme hrát po ukončení pracovního týdne v zaměstnání. Byla to výborná doba. Dnes zahrajeme za 3 hodiny, často jen dvě krátké přestávky, co jsme dříve nepřehráli za celý večer.

Po necelých deseti letech činnosti skupiny došlo k jejímu rozdělení – jedna její část se začala věnovat rocku. Vy jste se naklonili blíže lidovým písním. Měli jste hned jasno, že tomu tak bude? Jinak řečeno – inklinovali jste k této muzice již dříve?
Bylo to dáno věkem. Já jsem od mládí inklinoval spíše ke komerční hudbě a to mi vydrželo dodnes. Ve skupině byl velký věkový rozdíl. Bylo nás pět. Čtyři včetně Evy ve věku 20 roků. Mně bylo 37 let. U Evy doma se hodně zpívalo, převážně lidové písně. Pro ni při studiu konzervatoře to bylo bližší než Arakain, nebo Turbo. Repertoár se měnil obsazením souboru a době. Prošli jsme vším od Červené sukýnky po Když ti svítí zelená od Olympiku, nebo s oblibou něco od skupiny Elán. Hodně nás ovlivnilo působení v Rakousku, speciálně ve Vídni, kde jsme začali vystupovat po revoluci. Rocková část skupiny se hned odtrhla, moc dobře na ně nepůsobil německý repertoár. Pro mne s Evou to bylo bližší než rock. Nedá se říci, že inklinujeme k lidové muzice, je to spíše pop s potlačenou rytmikou. To že nekřičíme, na některé působí, jako že zpíváme lidovku. Máme svůj styl, který asi vznikl směsí rakouské muziky s českými hlasy. Nepracujeme na něm, ale uvědomujeme si to.

Eva a Vašek

V roce 1994 jste dokonce založili hudební vydavatelství. Prý vás zájem o desky z jeho produkce překvapil...
Desky jsme začali natáčet v roce 1986 na koleně pro vlastní potřebu kontroly, jak nám to zní při produkcích. Potom si naše nahrávky začali lidé kopírovat a to se již nelíbilo finančnímu úřadu. Bylo nutné to zlegalizovat. Chodil jsem po vydavatelích, zda by nás někdo nechtěl vydávat, ale každý nás odmítal. To nás donutilo se to začít učit. A už to bylo. Nevěděl jsem, že to někdy dojde k 18 zlatým deskám a 6 platinovým. Podobným způsobem později začalo i video. Do dnešního dne jsme vydali 117 hudebních titulů.

Ze zahraničí jste do Čech přivezli a česky otextovali písně Bílá orchidej nebo Bílé růže až z Athén. Očekávali jste, že budou tolik úspěšné?
Obě skladby i jiné nám na produkci přinesli naši přátelé z Rakouska. Bylo to v době, kdy začali téměř všichni vydavatelé vydávat hudbu 60. a 70. let. My jsme měli veškeré pěkné písně z našeho českého repertoáru natočeny. Převážně na přání našich posluchačů. Říkal jsem si, že pokud ty písně fungují v němčině, proč to nevyzkoušet v českém jazyce. Věděl jsem, že Bílá orchidej, Krásné chvíle, Bílé růže až z Athén nebo Svět má jsou melodicky výborné skladby a věnovali jsme textu hodně času. Vyšlo to. Věděl jsem, že to bude hit, ale že takový, to ne. Bílou orchidej již nepřekonáme. To se podaří jednou za život, ale aspoň si ji užíváme a máme z ní radost. Je to naše miminko a nikdo v českém jazyce nám ji již nevezme díky vydavatelství Česká muzika, které vše utvrdilo na televizní obrazovce v teleshopingu. Není nám jedno, že spousta redaktorů časopisů se o této skladbě vyjadřuje negativně. Současný trend je ale asi raději oznamovat negativní zprávy než raději číst něco pěkného. Já osobně bych některé texty a skladby jiných zpěváků také nikdy nezpíval, ale oni také určitě vědí, proč je zpívají a mají na to své posluchače. Nepíši těmto zpěvákům, ani je nekritizuji. Když je poslouchám, přemýšlím si pro sebe, co si asi při pěveckém projevu myslí a co tím chtějí říct a komu. To je vše.

Eva a Vašek

Odkud vůbec pocházejí jejich původní verze?
Původní verze našich hitů, tak říkáme skladbám, které si z našeho repertoáru přejí naši posluchači, převážně pochází z německy mluvících států. Máme krásné písničky ze Švýcarska a asi by to nikdo nepoznal, že je složili švýcarští autoři. Bílé růže z Athén pochází od řecké zpěvačky Nana Mouskouri, která převážnou část života žila ve Francii. Byla to první naše skladba a vyhrála hitparádu Českého rozhlasu. Byli jsme na jejím koncertě ve Vídni. Její vystoupení, spolupráce orchestru, světla a publikum ve zcela vyprodaném sále, kde vstupné stálo 50 euro, mě natolik ovlivnilo, že takový zážitek jsem u nás v oblasti popu neslyšel s výjimkou vystoupení Karla Gotta v hale Rondo v Brně.

Vloni jste získali neuvěřitelných patnáct zlatých a pět platinových desek. To je číslo vskutku u nás nevídané!
To nebylo jenom vloni, ale celkem postupem několika roků. Letos nám po Vánocích přibyly další dvě zlaté za videopořady Krásné chvíle, Slyšíš, jak zvoní a platinová deska za CD Lucia má loď vyplouvá. Máme tedy 17 zlatých a 6 platinových desek za prodeje. Jsme rádi, že naše desky posluchači kupují a neřeší to jen přepalováním a kopiemi. Bez tohoto prodeje by vydavatelství dávno nebylo. Byla by to škoda. Máme dobrý kolektiv, který se za těch 12 roků činnosti sehrál a umí to, i když někteří hudební odborníci k tomu mají výhrady. Já osobně bych našeho aranžéra neměnil. Vážíme si každého, kdo na našich deskách spolupracuje. Je to kolektivní záležitost a moc za to není.

Máte představu, kdo se vám v těchto počtech rovná?
Nepřemýšlím tak. Mám rád řadu našich zpěváků a zpěvaček, ale když člověk dělá 7 roků velkoobchod s CD, vidí, jak se liší v prodeji vítězové různých hitparád a top prodejů proti požadavkům normálních lidí. Normální myslím průměrně nadaný český občan, pracující, mající malou zahrádku, dvě až tři děti, poslouchající Český rozhlas a Českou televizi.

Eva a Vašek

Minulý rok jste vydali také DVD. Co vše na něm vaši fanoušci naleznou?
Jsou to hudební DVD, kde se diváci mohou přenést na naše hudební vystoupení a po případě se tam v průběhu roku vracet, když nemají čas si to prožít na živo. Těchto DVD máme 7 a další právě dokončujeme.

Loňský rok byl pro vás také plný cestování – Austrálie, Chorvatsko, Kanada, USA. S jakým ohlasem jste se na cestách setkávali?
Vzhledem k tomu, že hrajeme našim krajanům česky mluvícím a zpívajícím, je to podobné jako u nás. Jen repertoár je poněkud starší podle toho, jak dlouho jsou dané komunity mimo svoji vlast. V Chorvatsku trávíme společnou dovolenou s našimi posluchači. Každý den jim hrajeme. Během dne se koupeme v moři, nebo jen tak povídáme na pláži, pokud se nerozhodneme toulat se po krásných horách kousek od pláže.

Přivezli jste odtamtud nějaké nové písně, které nabídnete českým posluchačům?
Neřekl bych nové, ty máme připraveny pouze z Chorvatska. Čekají na vyřízení autorizace a otextování. Od našich krajanů si spíše vezeme ty zapomenuté, které si vzali s sebou a dodnes si je zpívají při každé příležitosti.

Vaši příznivci založili svůj klub. Co vše pro vás znamená podpora vašich fanoušků?
Hrát pro skutečné SURFáky je úplně něco jiného. Jako pro posluchače, kteří nevědí, co je na koncertě, či tanečním večeru čeká. Máme svoje noviny, plánujeme si akce a vůbec jen tak prožíváme krásné chvíle. Je to jako když se schází parta dobrých kamarádů a jsme rádi, že do ní patříme.
Text: Michal Šeba
Foto: archiv


cara
© 2001 - 2006 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 4/2006

 Starší vydání
Zákaznický magazín 2/2006
2/2006

Zákaznický magazín 1/2006
1/2006