Eurozáruka?
Jedu před Vánoci do Paříže a chtěl bych si tam pořídit nějaké vánoční dárky, včetně elektroniky. Slyšel jsem, že existuje tzv. eurozáruka, takže se ptám, zda mohu tam koupené zboží reklamovat i u nás v Čechách.
Musím čtenáře zklamat, žádná eurozáruka neexistuje, i když se o ní v rámci Evropské unie mluví velice dlouho. Proto je dobré opravdu pečlivě zvážit, zda zboží nakoupené v zahraničí opravdu stojí za to i s rizikem, že když se pokazí, budeme ho třeba muset vyhodit. Bez ohledu na to, že už dnes existuje i v České republice Evropské spotřebitelské centrum (esc@mpo.cz) a s jeho pomocí se dá leccos vyreklamovat, bude vás to stát spoustu peněz navíc, nemluvě o čase a zkažené radosti.
Doporučila bych proto pečlivě zvážit, zda se koupě vyplatí, byť se jedná o nějaký supermodel, který na našem trhu ještě není anebo vůbec nebude. Pokud se rozhodneme pro nákup, pak je dobré zboží prohlížet opravdu důkladně – a to platí jak pro elektroniku, tak pro oděvy. Zákazníci by měli trvat na předvedení výrobku (pokud to je možné s ohledem na jeho charakter) a určitě se zajímat, co dělat, když se objeví vada.
Co s vánočním dárkem?
V obchodech většinou umožňují vracet takové vánoční dárky, s nimiž se člověk netrefí do vkusu či do velikosti. Ale jak to mám udělat s paragonem, přece o něj nebudu dárce žádat?
Žádné ustanovení zákona nenutí obchodníky přijímat bezvadné zboží zpět a vracet peníze. Nicméně je pravda, že to naprostá většina z nich po Vánocích dělá. Ale protože jednají nad rámec zákona, mají právo si stanovit vlastní podmínky. Paragon je nejjednodušší způsob, jak dokázat, kdy, kde a za kolik bylo zboží koupeno. To "za kolik" bývá v případě Vánoc kamenem úrazu. Vždycky záleží na vztahu s dárcem – v případě bezproblémového vztahu to dárce jistě pochopí, v opačném případě stojí za úvahu zatvářit se potěšeně a nechat to být.
Ale i s paragonem v ruce mohou nastat problémy, pokud nesplníme obchodníkovy další podmínky. Někteří prodejci třeba požadují vracet zboží v originálním obalu, s neodstřiženými visačkami nebo si stanovují lhůty, do kdy jsou k tomuto kroku ochotni – většinou do konce ledna, ale jsou obchody, které mají dáno, že pouze 10 dnů po koupi. Proto se vyplatí si už ve chvíli, kdy dárek pořizujete, zjistit, jak byste případně řešili takový problém.
Je ovšem pravda, že se nevyměňují takové výrobky, jako jsou CD, DVD, či počítačové hry – pokud je porušen jejich originální obal. Některé obchody také nerady přijímají zpět prádlo nebo plavky. Takže pokud chcete své polovičce koupit luxusní výrobek tohoto typu, buď ji k tomu vezměte a odpusťte si moment překvapení, nebo si zjistěte, zda ho budete moci vyměnit, když nebude sedět.
Internetové nákupy
Letos chci nakoupit dárky po internetu. Vyjde to levněji a navíc se nebudu tlačit v těch příšerných předvánočních obchodech. Ale jak je to s možností vrácení dárků, když nechci nechávat ani tento nákup na poslední chvíli?
Také internetoví obchodníci umožňují spotřebitelům vracet takové dárky, které se, jak se říká, "nepovedly". Ale připomeňme si, že ze zákona má kupující na internetu dva týdny na to, aby odstoupil od smlouvy bez udání důvodu. Objednáte-li si zboží, které vám obchodník dodá 20. prosince, a o Štědrém dnu zjistíte, že jste jím pod stromečkem radost neudělali, můžete ho klidně hned po Vánocích vrátit a obchodník je povinen vrátit peníze.
Jiná situace bude v okamžiku, kdy jste zboží, s nímž počítáte jako s dárkem, obdrželi dřív, takže dvoutýdenní možnost na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu nevyužijete. Proto opakuji, že na tuto situaci bychom měli pamatovati na internetu při objednávání zboží před svátky a zeptat se obchodníka, zda zboží přijme zpět, když se "netrefíme". Většina obchodů to podle našich zkušeností dělá i v tomto virtuálním světě.
Ale i pro tyto obchodníky platí, že mají právo nepřijímat CD, DVD atd., pokud je porušený obal, a i pro vracení ostatního zboží mají právo stanovit si vlastní pravidla, protože jednají nad rámec svých zákonných povinností.
Trvanlivost potravin
Na Vánoce se každý předzásobuje potravinami. Setkala jsem se s několika údaji o spotřebě a záruce, že jsem trochu zmatená. Jaký je rozdíl mezi datem spotřeby, dobou trvanlivosti a záruční dobou na potraviny, která je prý osm dní?
Datum spotřeby se nejčastěji používá na výrobcích, které nevydrží tak dlouho. Především se to týká mléčných výrobků, tuků, ale i masných výrobků. Na obalu obvykle bývá napsáno buď "Spotřebujte do..." nebo "Datum spotřeby...". Takový výrobek se nikdy nesmí prodávat po uplynutí tohoto data.
Na obalech trvanlivějších potravin (např. mouky, těstovin a dalších výrobků) se můžeme setkat s druhým pojmem – doba trvanlivosti. Ta udává, stejně jako první datum, do kdy je možné výrobek bez změněných vlastností a také bez nebezpečí pro naše zdraví konzumovat. Protože se ale jedná o výrobky, které tak snadno nepodléhají zkáze, mohou se po uplynutí tohoto data prodávat. Prodejce je ovšem musí nabízet odděleně a musí být jasně vyznačeno, o jakou nabídku se jedná, tedy že jsou tzv. "prošlé".
Na potraviny obecně je skutečně záruka 8 dní, ale tato záruka neskončí před uplynutím doby spotřeby (trvanlivosti) daného výrobku. Ovšem na potraviny, které podléhají rychlé zkáze (např. majonézové saláty, šlehačkové zákusky atd.) je záruka buď pouze do 2 hodin, nebo je prodejce doporučuje zkonzumovat v den nákupu.
U nebalených výrobků je prodejce povinen na viditelném místě v obchodě nebo na obalu, do něhož je balí, umístit informaci o datu jejich spotřeby.
Mgr. Ivana Picková
Sdružení obrany spotřebitelů ČR
|
|
