Na vánoční tabuli v Bulharsku nechybí vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček hospodyňky pečou kroužky ze sladkého kynutého těsta. Do cukroví také zapékají různé drobné předměty. Nejčastěji prstýnky, náprstky nebo peníze. Podle rozpůleného koláčku každý hned pozná, co ho čeká.

Na venkově se ještě občas dodržuje starý zvyk, při němž hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu připomínající chudobu chléva, ve kterém se narodil Ježíšek. Žena rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený "stůl" rozloží mísy s jídlem.

Počátkem vánočního času se na dveřích objevují adventní věnce. Čtyři hořící svíčky symbolizují čtyři období lidského života – dětství, mládí, dospělost a stáří.

Vánoce jsou zde spojeny především s dárky. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a musí být pro každého překvapením. Dánové věří, že čím větší překvapení, tím lepší budoucnost je čeká. Drobné dárky se spolu s cukrovím věší přímo na stromeček. Tím je nejčastěji smrček. V posledních letech jsou oblíbené i jehličnany v květináčích, které Dánové na jaře vysadí v přírodě.

V některých oblastech se dodržuje zvyk vítání vánočního posla. Ten má pro každého speciální dárek: kytici slaměnek, otep sena, balíček zabalený v několika vrstvách papíru. Dárek uvnitř musí být vtipný a poukazovat na vlastnost obdarovaného.

Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem. Jako dezert se jí sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Kdo ji najde, ten dostane speciální dárek Julemand.

Rozdávání dárků předchází monstrózní hostina. Vánoční tabuli tvoří předkrm v podobě ústřice, bílé klobásy, hlemýžďů či rybí polévky. Následuje pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou. Výjimkou nejsou ani obalovaná žabí stehýnka. Jako dezert se podává roláda v podobě vánočního polena, koláč se smetanou nebo čokoládové salámy.

Vánoce končí svátkem Tří králů, na nějž se těší především děti. V tento den maminky pečou velký dort ozdobený korunou vystřiženou z papíru. Uvnitř je zapečená figurka černého krále. Ten, kdo ji najde, se stává králem oslav.

Jedny z nejhlučnějších oslav Vánoc probíhají v Mexiku a značně se liší od důstojného pojetí svátků v Evropě. Vánoční stromečky můžeme vidět jen v kostelech, divadlech, restauracích a v bohatých rodinách. Většině Mexičanů je nahrazuje tzv. pinata – veliký hliněný džbán. Ten se obaluje do papírového límce a peří, takže svým vzezřením připomíná vykrmeného krocana. Dospělí jej naplní hračkami a zavěsí na dveřní rám. Vánoční oslavyvrcholí rozbitím pinaty. Děti do ní dřevěnými hůlkami tlučou tak dlouho, dokud se nerozbije a obsah nevypadne ven. Protože dárky nejsou označené jmenovkami, rozhodují častokrát ostré lokty.

V Polsku je Štědrý den dnem přísného půstu. Ten si však večer bohatě vynahradí. K večeři se usedá poté, co vyjde první hvězda. Hostině vévodí pečená šunka, polévky jako boršč z červené řepy, zelňačka nebo houbová, mnoho rybích dobrot (především sleď nebo jeseter), pečený krocan a velké množství vánočního pečiva. Mezi ně například patří tzv. makůvky – žemle máčené v hodně oslazeném mléce a dochucené mákem a rozinkami. Večeře má celkem dvanáct chodů, které symbolizují dvanáct měsíců v roce. Na stole je vždy o jeden příbor navíc, aby k němu kdykoliv mohl zasednout hladový poutník.

V žádné domácnosti nechybí jesličky. Ty se v Polsku těší větší oblibě než vánoční stromeček.

Rakušané milují Vánoce. Na svátky se připravují již několik týdnů dopředu. Pečou několik druhů cukroví (slepované cukroví, perníčky), ručně vyrábí betlémy, nechybí adventní věnce z jedlových větví, které jsou ozdobené svíčkami a stuhami. Zelená symbolizuje naději, fialová je barvou minulosti. Stejně jako u nás existuje u našich sousedů zvyk jít si na svátek svaté Barbory nařezat třešňové větévky a dát si je do vázy. Komu barborka o Štědrém dnu vykvete, pro toho bude příští rok šťastným. V Rakousku se o Vánocích jí ryby, vepřové řízky, ale i zajíc a sladká kukuřičná kaše s rozinkami a jablky politá třešňovým likérem.

Ve Velké Británii Vánoce začínají 6. prosince, kdy člen královské rodiny zažehne obrovskou jedli, a končí na Tři krále. Vrcholí o den později než u nás. Snad v žádné rodině v předvečer svátku na stole nechybí hrachová polévka a šunka. Hlavním chodem kdysi bývala hovězí pečeně. Tu za vlády krále Jakuba I. nahradil nyní již tradiční nadívaný krocan. Součástí menu jsou i sladké bochánky plněné kandovaným ovocem a vánoční pudink. Ten má však s naším pudinkem společné jen jméno. Jedná se o směs švestek, oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru a citronu. Uvnitř je zapečené malé tajemství – nejčastěji mince nebo náprstek pro štěstí. Podává se flambovaný koňakem.

Mezi tradiční zvyky patří pálení vánočního polena a zdobení příbytků větvičkami cesmíny a jmelí.