Nejstarším z nich je Družstvo Národního divadla v Praze. Bylo založeno v roce 1880 a všeobecně se označovalo jako "Vlastenecká společnost". Jako družstvo ve smyslu společenstevního zákona bylo zapsáno 8. března roku 1888. Předmět činnosti družstva podle stanov schválených 22. února 1888 zněl: "...aby členové poskytujíce sobě vzájemného úvěru společně vedli správu Královského českého národního divadla v Praze, jakož i po případě jiného českého divadla v policejním obvodu pražském". Družstvo spravovalo a provozovalo Národní divadlo na základě smlouvy se Zemským výborem Království českého do roku 1900, kdy správa Národního divadla byla smluvně svěřena "Společnosti Národního divadla", spol. s r. o. Družstvo Národního divadla však tímto nezaniklo. Podílelo se ještě nějaký čas na správě Národního divadla spolu se Společností a začalo se zabývat vybudováním druhého českého divadla v Praze a zřízením českého divadla v Brně. V roce 1906 získalo také správu Městského divadla na pražských Královských Vinohradech. V roce 1944 přibyla do jeho kompetence správa dalších pražských divadel – Divadla J. K. Tyla, Pražského komorního divadla a Pražského divadla Na Poříčí. Ve funkcích v tomto družstvu se vystřídalo mnoho předních českých umělců. Pro zajímavost uvádíme například, že v letech 1924 až 1936 byl členem představenstva Družstva Národního divadla spisovatel Karel Čapek. Družstvo Národního divadla existovalo do roku 1952, kdy bylo 26. března vymazáno z rejstříku.
V chronologické posloupnosti následuje Družstvo rozhledny na Petříně v Praze. Nositelem iniciativy k vybudování rozhledny byli členové Klubu českých turistů, které při návštěvě Paříže inspirovala Eiffelova věž. Také předsedou Družstva rozhledny na Petříně byl zvolen starosta Klubu českých turistů architekt Vratislav Pasovský. Zároveň s projektem stavby rozhledny vznikl v roce 1890 i plán na postavení lanové dráhy na Petřín, aby si návštěvníci "cestu přikrátili a času i námahy ušetřili". Za pouhých šest měsíců po uzavření smlouvy mezi pražskou obcí a Družstvem rozhledny na Petříně byla trať pro lanovku vybudována. První cestující se svezli již 25. července 1891, i když stavba rozhledny nebyla ještě dokončena. Provoz lanové dráhy byl na počátku 1. světové války zastaven. V roce 1931 byla převedena do majetku Elektrických podniků hlavního města Prahy.
Vraťme se však k rozhledně. Její výstavba trvala pouhých 5 měsíců a 6 dnů. Neoficiálně byla zpřístupněna již od 28. července 1891, ale slavnostní otevření se uskutečnilo 20. srpna 1891. Až do roku 1945 ji spravovalo Družstvo rozhledny na Petříně, pak se stala majetkem státu.
Třetím a posledním družstvem, kterému budeme věnovat pozornost, je Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze. Když pomineme proslulou pražskou zvířetnici z doby císaře Rudolfa II., musíme konstatovat, že ve srovnání s jinými světovými zoologickými zahradami vznikla ta naše pražská dost pozdě. Myšlenka na její zřízení se zrodila asi v roce 1904 a je úzce spojena hlavně se jménem cestovatele Viléma Němce a středoškolského profesora Jiřího Jandy. Ale teprve počátkem 20. let minulého století se idea vybudování Zoologické zahrady v Praze začala postupně vyplňovat a uskutečňovat. Profesor Jiří Janda byl jmenován vědeckým ředitelem a po několika námětech na to, kde by měla být zahrada umístěna vybral lokalitu v Troji. Původně byly uvažovány i jiné lokality, například prostor Petřína, či ostrov Štvanice. Dne 21. května 1926 pak bylo založeno "Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze". Jeho předsedou se stal již výše jmenovaný profesor Jiří Janda, čestným předsedou se stal sám primátor hlavního města Prahy dr. Karel Baxa. Pro úplnost ještě dodatek - první model a stavební projekt zoologické zahrady vypracoval v r.1926 profesor Akademie výtvarných umění Karel Mašek a autorem prvních staveb byl stavitel Karel Mužík. Z dokumentů o činnosti družstva se ukazuje, že se od svého počátku potýkalo s finančními problémy, které se snažilo řešit i tím, že využívalo zvířata pro reklamu a předvádělo jejich zábavné produkce v cirkusovém stanu, který byl nejprve plátěný, později byl k tomuto účelu postaven stabilní dřevěný stan. Zápisy ze schůzí družstva a výkonného výboru vypovídají o každodenním životě družstva zoologické zahrady i o výjimečných událostech. Každé zvíře chované v zoologické zahradě mělo od samého začátku svoji "osobní kartu", která měla několik částí a provázela svého majitele po celý život. V roce 1935 zde byl vybudován pavilon kočkovitých šelem, který sloužil až do roku 1990. V roce 1937 byl založen úspěšný chov koně Převalského.
I v období 2. světové války byl zabezpečen řádný chod zahrady. V té době byl dokonce zaznamenán velký úspěch, když se podařilo poprvé na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. V roce 1941 Zoologickou zahradu v Praze Troji poprvé v její historii poškodila povodeň. V té době se zrodila i nová koncepce rozvoje zahrady, u jejíhož zrodu stáli profesor ing. Emanuel Hruška a ing. Antonín Turek. V čele autorského týmu byl akademik Stanislav Bechyně. Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze statečně zvládalo všechny potíže, překonalo i nelehké období 2. světové války, ale "nepřežilo" dlouho změny po roce 1948. Na základě výměru Ministerstva informací a osvěty z roku 1950 přestala být pražská zoologická zahrada družstvem a stala se zařízením státní správy.
