Na trhu je v současnosti celá řada přístrojů, které vám připraví lahodnou šťávu. Odšťavňovače lze v podstatě rozdělit do tří kategorií: Odstředivkové (centrifugy), tlakové (princip šnekové šroubovice) a klasické lisy.

Jde o to, jakým způsobem oddělí šťávu od vlákniny.

Odstředivkové odšťavňovače nejprve ovoce či zeleninu "nastrouhají" na diskovém struhadle a následně rozprostřou na jemné sítko. Odstředivá síla daná vysokými otáčkami separačního koše (3 až 15 tisíc otáček za minutu) se pak postará o to, aby se vaše sklenice naplnila šťávou. Tato metoda je nejrychlejší pro každodenní přípravu menších množství šťávy. Na tomto principu pracuje většina odšťavňovačů na trhu. Výhodou je možnost odšťavňování téměř jakéhokoliv druhu ovoce (včetně loupaných citrusů!) i zeleniny s určitou rezervou u zelených listů a obilnin, na které jsou určeny jiné přístroje.

Rozmělňovací tlakové odšťavňovače pracují s nižšími až nízkými otáčkami rovněž ve dvou krocích. Nejprve surovinu rozmělní (rozdrtí nebo rozetřou) a následně protlačí uvolněnou šťávu přes jemné sítko. Odšťavňovače se šroubovitou hřídelí získávají šťávu z rozmělněných surovin jejich vylisováním pomocí jednoho šneku nebo mezi dvěma "ozubenými" válečky. Takto získaná šťáva obsahuje více vitaminů a minerálů a někdy také (chtěné či nechtěné) vlákniny. Tento způsob je vhodný pro přípravu většího množství šťávy a výtěžnost (množství šťávy získané ze základní suroviny) těchto odšťavňovačů je větší než u odstředivých odšťavňovačů.

Posledním typem jsou skutečné ovocné a vinařské lisy (domácí i průmyslová zařízení), které se však pro běžné využití v kuchyni skutečně nehodí. Jsou vhodné pro výrobu velkého množství šťávy, případně se používají ve zdravotních institucích a sanatoriích, protože takto vylisovaná šťáva se jeví jako skutečně nejkvalitnější a neobsahuje téměř žádnou vlákninu.

Samostatnou kategorii tvoří citrusovače, které jsou manuální či elektrické, buď rotační anebo lisovací. Citrusové plody se do těchto zařízení vkládají většinou rozkrojené napůl a pomocí tlaku a rotace z nich vylisujeme šťávu. Nejznámější je klasický plastový kužel s miskou na citronovou šťávu, který má doma zřejmě každý z nás.

Citrusové plody: Do odstředivky i do šnekového lisu je nutné citrusy omýt, zcela oloupat, okrájet nebo alespoň ostrouhat barevnou část kůry (např. tvrdší citrony) až na dužinu nebo bílé albedo. Pomerančový fresh je osvědčenou klasikou od snídaně až po večeři. Je třeba pamatovat na to, že při delším skladování tak v mrazničce šťáva zhořkne! Skvělou chutí a snadnou přípravou se vyznačují zejména mandarinky a milovníci charakteristické nahořklé chuti si zase přijdou na své s grapefruity (červené a růžové jsou zpravidla jemnější a sladší než bílé). Šťávu z citrusů připravenou na citrusovači získáme překrojením plodů na polovinu a jejich vymačkáním na pevném nebo rotačním kuželu (zpravidla více vlákniny), případně stlačením poloviny citrusu na kuželu pákového lisu (téměř bez vlákniny). Nezapomínejme plody před odšťavňováním na citrusovači omýt a zbavit je zbytků chemických postřiků.

Bobuloviny: (rybíz, borůvky, ale také maliny, jahody apod.) Tyto plody jsou často jednak měkké a jednak je zejména u bobulek nutné brát v úvahu jejich malý rozměr. Řadou odstředivek tyto malé plody rychle proletí, a ačkoliv se částečně odšťavní, někdy zanechají dost velký nevyužitý odpad. Vhodnější se proto jeví spíše šnekové lisy. Kromě toho, že drobná jadérka a pecičky čas od času zanesou sítko, a je tedy nutné ho pročistit, je odšťavnění efektivnější a odpadní vláknina sušší.

Hrušky a jablka: Dva druhy, na kterých snad nejvíce pocítíte rozdíl mezi čerstvým "pevným" ovocem (tj. relativně tvrdými kusy s vysokým obsahem vody) a přezrálým nebo dlouho skladovaným ovocem (tj. změklými až "moučnými" a částečně vyschlými plody). Zatímco s první skupinou si poradíte velmi snadno a překvapí vás vysokou výtěžností, ve druhém případě se jak odstředivky, tak hřídelové lisy poměrně rychle zahltí nalepenou vlákninou a nic než jejich vyčištění vám neumožní pokračovat. Snadnou pomocí, jak nepřerušovat odšťavňování kvůli čištění, je kombinace tohoto ovoce s jinou tvrdou surovinou - například karotkou.

Marnou snahou a také zbytečným plýtváním je často odšťavňování velmi zralých, změklých a "kašovitých" plodů. Typickým příkladem je banán, ze kterého spolehlivě vyrobíte pyré, kašičku nebo pastu, ale jen stěží vám někdy poteče jako jablečná šťáva. Lépe je v případě takových surovin (např. velmi zralé broskve a meruňky, přezrálá až moučná jablka, kiwi apod.) raději mixovat celé plody v klasickém mixéru ve šťávě z jiného ovoce. Mixované nápoje navíc výrazně rozšíří paletu chutí a možnosti kombinací jednotlivých druhů včetně mraženého ovoce na přípravu osvěžujících chladných drinků.

Kořenová zelenina: Mrkev, petržel, celer či pastinák jsou pro odšťavňování ideální. Relativně tvrdé, šťávou naplněné buňky těchto druhů zvládají bravurně jak odstředivky, tak lisy. Vláknina obvykle neucpává sítka, takže lze na "jeden zátah" připravit skutečně hodně šťávy. Z odstředivek mívá šťáva méně vlákniny než z dvouhřídelových lisů a nejvíce je jí naopak obsaženo u jednohřídelových šnekových přístrojů.

Listová zelenina, bylinky, klíčky a podobně: Do této kategorie se obvykle pouštějí zapálenější vyznavači zdravého životního stylu. Důvodem je jednak často neobvyklá chuť těchto šťáv a nutnost vlastnit dražší – šnekové lisovací odšťavňovače, protože centrifuga si s listy prakticky neporadí. Vzniklá šťáva je však přímo nabitá zdravím, protože náš organismus sytí a čistí zároveň a obsahuje velké množství vitaminů, minerálů apod.