www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 1/2004
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Chemické ošetření
citrusových plodů

*Ostrovní kuchyně Velké
Británie

*Recepty naší anglické
tety

*Deštníky v Anglii
*Lunární kalendář Krásné
paní - březen

*Vajíčka nejen
o Velikonocích

*Lunární kalendář Krásné
paní - duben

*Špenát a kopřiva
*Lunární kalendář Krásné
paní - květen

*Blanka Bohdanová: Život
bez hořkosti

*Jaro na zahrádce
*Vyrábíme vodní mlýnek
*Óda na utopence
*Pěstujeme citrusy
*Elixír zdraví
a dlouhověkosti

*Palačinky a omelety
*Jahody
*Pórek
*Horoskopy Ivany Reginy
Sádlové

*Dětský koutek

*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 Chemické ošetření citrusových plodů
Posklizňové povrchové ošetření a jeho značení
Dnes jsou již prakticky všechny citrusové plody obchodované v ČR chemicky ošetřeny. Ošetření se provádí již po sklizni, aby se zabránilo kažení během přepravy.

U jablek, hrušek a melounů je povoleno ošetření voskem kvůli zabránění vysychání. Tato úprava musí být rovněž v rámci označení uvedena.

Potraviny a EU

V některých zemích je přípustná také aplikace antioxidantů (difenylamin, ethoxyquin) k zabránění hnědnutí slupky jablek nebo aplikace fungicidů postřikem nebo ponořením.

Prodejce je povinen viditelným způsobem informovat spotřebitele o ošetření čerstvého ovoce nebo čerstvé zeleniny konzervačními nebo jinými chemickými látkami. Tato povinnost je zakotvena nejen ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 332/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 92/2000 Sb., kterými se stanoví požadavky na čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu a rovněž v nové vyhlášce č. 157/2003 Sb., která vstoupí v platnost datem vstupu ČR do EU. V obecné rovině lze povinnost označení chemického ošetření čerstvého ovoce a zeleniny odvodit i ze zákona o potravinách a zákona o ochraně spotřebitele.

V prodejnách je upozornění na chemické ošetření plodů zpravidla řešeno formou vývěsky umístěné v úseku ovoce a zeleniny, kde se nejčastěji setkáváme s označením "Chemicky ošetřeno".

Jakými látkami mohou být citrusové plody ošetřeny?
V ČR existuje pouze velmi omezený rozsah látek povolených k chemickému ošetření citrusových plodů. Látky povolené k chemickému ošetření citrusových plodů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 53/2002 Sb. (jiné se nesmějí používat) a je stanoveno maximální množství, které může být na plodech. Shodné předpisy jako v České republice platí i ve všech státech Evropské unie. Vztahují se nejen na produkci států EU, ale i na dovoz z tzv. třetích zemí. Kontrolu nad dodržením těchto ustanovení při výrobě potravin i v obchodní síti provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Na rozdíl např. od SRN není v ČR stanovena povinnost označit konkrétní látku, kterou bylo ovoce ošetřeno.

atomium

V současné době lze povrch citrusových plodů ošetřit látkami, které zabraňují kažení. Jsou jimi přídatné látky bifenyl (E 230), orthofenylfenol (E 231), orthofenylfenolát sodný (E 232) a pesticid thiobendazol (E 233). Pro všechny tyto látky je stanoveno maximální přípustné množství na povrchu plodů, které činí řádově miligramy na kilogram. Na základě nových poznatků o negativním vlivu těchto látek na zdraví lidí byla již EU vydána směrnice, podle které je tolerováno použití těchto látek nejdéle do 27. července 2005.

Za bezesporu bezpečnější je považováno ošetření citrusových plodů látkami charakteru pryskyřic a vosků, kterými jsou glycerolester borovicové pryskyřice (E 445), šelak (E 904), estery montanových kyselin (E 912), oxidovaný polyetylénový vosk (E 914) a leštících látek pro ovoce, kterými jsou mastné kyseliny (E 570) a dimethylpolyxiloxan (E 900), které se mohou používat v tzv. nezbytném množství.

Využití kůry citrusových plodů k domácímu zpracování
Zcela samozřejmým se stalo omývání ovoce před použitím. Na to, do jaké hloubky mohou pronikat chemické látky určené k ošetření kůry a zdali je ze zdravotního hlediska bezpečné používání kůry např. z pomerančů nebo citrónů k domácímu zpracování, jakým je sušení, výroba orange marmelády, kandování nebo i přímé ochucení pokrmů a zda-li omytím vodou lze uvedené chemikálie odstranit, jsme se dotázali na ministerstvu zdravotnictví.

Použití kůry z chemicky ošetřených citrusových plodů k výrobě potravin v domácnostech pracovníci ministerstva zdravotnictví nedoporučují, protože spotřebitelé nemají možnost uplatnit ověřené technologické postupy ani zkontrolovat obsah chemických látek v surovině nebo finální potravině. Tolik oficiální zpráva ministerstva zdravotnictví. Omytím povrchu plodů horkou vodou lze obsah látek zmenšit jen velmi mírně, neboť používané chemické látky jsou většinou na bázi silic. Kůru pro kandování je vhodnější máčet delší dobu a poté oloupat nebo obrousit, protože právě silice velkou měrou přispívají k nahořklé chuti kůry. Ale ani pokud toto spotřebitel neudělá a vyrobí marmeládu z chemicky ošetřených plodů, nemá se čeho obávat. Chemické látky se sice do těla dostanou, ale když vezmeme v úvahu, kolik je schopen člověk denně zkonzumovat např. pomerančové marmelády, zjistíme, že množství přijatých chemických látek je zanedbatelné, často mnohokrát menší než například příjem těch samých látek v podobě léčiv.

Trochu z jiného soudku
Jak co nejdéle udržet čerstvost ovoce a zeleniny?
V domácnosti lze jen obtížně dodržovat optimální podmínky. Chlazení čerstvého zboží má své meze. V případě druhů citlivých na chlad nedochází k poškození buněk až zmrznutím buněčné šťávy, ale mnohem dříve poškozením fyziologických funkcí. Takové plody (především tropické ovoce jako ananas, banány, avokádo, mango, ale také zelenina jako lilek, zelené fazole, okurky, dýně, papriky, rajčata a cukety) by se neměly skladovat při teplotách pod 10°C.

V chladničce mohou být umístěny pouze druhy, které jsou vůči chladu odolné, avšak i zde platí princip "první dovnitř - první ven".

Samozřejmě, že obecně platí princip, že čím je teplota skladování nižší (v mezích přípustných pro příslušný druh), tím déle se zachová "čerstvost" (požadované senzorické vlastnosti). Pouze nedozrálé ovoce by naopak mělo být uchováváno při teplotě vhodné k dozrání.

Jablka, která mají vydržet, je např. vhodné uchovávat na zastíněném dobře větratelném místě, kde mohou být odváděna vznikající stopová množství ethylenu, takže dozrávání se neurychluje a uchová se pevná tkáň.

Ing. Irena Michalová

Tabulka uvádí doporučené teploty pro krátkodobé skladování a přepravu nejobvyklejších druhů ovoce a zeleniny:

Druh

Skladování
2 - 3 dny (°C)

Skladování
5 - 6 dní (°C)
Jablka 3 - 16 3 - 10
Hrušky 0 - 5 0 - 3
Rybíz 0 - 8 0 - 5
Švestky, broskve 0 - 7 0 - 3
Třešně 0 - 4 (nejdéle 3 dny)
Slívy 3 - 16 3 - 10
Hrozny 0 - 8 0 - 6
Banány 13 - 14 13 - 14
Ananas 10 - 11 10 - 11
Mango 8 - 12 8 - 12
Papája 7 - 10 7 - 8
Citróny 8 - 15 8 - 15
Avokádo 5 - 10 8 - 10
Pomeranče 2 - 10 4 - 10
Kaki 0 - 5 0 - 5
Rajčata zelenočervená 8 - 15 10 - 15
Rajčata zralá 4 - 8 (nevhodné pro
delší přepravu)
Papriky 8 8 a více
Lilek 8 - 15 8 - 12
Okurky, cukety 4 - 12 7 - 10
Květák 0 - 8 0 - 8


cara
© 2001 - 2004 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 1/2004

 Starší vydání
Zákaznický magazín 4/2003 4/2003

Zákaznický magazín 3/2003 3/2003