www.coop.cz homepage magazínů
Zákaznický magazín
 Číslo 1/2004
*Vybráno z obsahu...
*Úvodník
*Chemické ošetření
citrusových plodů

*Ostrovní kuchyně Velké
Británie

*Recepty naší anglické
tety

*Deštníky v Anglii
*Lunární kalendář Krásné
paní - březen

*Vajíčka nejen
o Velikonocích

*Lunární kalendář Krásné
paní - duben

*Špenát a kopřiva
*Lunární kalendář Krásné
paní - květen

*Blanka Bohdanová: Život
bez hořkosti

*Jaro na zahrádce
*Vyrábíme vodní mlýnek
*Óda na utopence
*Pěstujeme citrusy
*Elixír zdraví
a dlouhověkosti

*Palačinky a omelety
*Jahody
*Pórek
*Horoskopy Ivany Reginy
Sádlové

*Dětský koutek

*Základní informace

 Archivy Zákaznického
 magazínu
*Potraviny
*Stavebniny

 Špenát a kopřiva
Což takhle dát si špenát?
Všichni jistě známe tu fantastickou moc špenátu, o jejíž propagaci se zasloužil i slavný Pepek Námořník. Špenát se do Evropy dostal díky křižáckým výpravám kolem 16. století, avšak první zmínky o této rostlině pocházejí již z 10. století. V posledních letech jsme si sice zvykli na špenát zmrazený, připravený jako polotovar pro tepelné zpracování, ale naštěstí se opět vrací doba čerstvých jasně zelených špenátových listů, které jsou k dostání od jara do podzimu.

špenát

Špenát je opravdu zázračná rostlina. Obsahuje totiž mnoho vitaminů a minerálů - např. velmi důležitý vitamin K, který ovlivňuje srážlivost krve, vitamin C posilující imunitní systém, provitamin A společně s vitaminem E zachycující volné radikály v těle a tím zpomalují stárnutí. Dále také vitamin E, který chrání buněčné stěny a působí preventivně proti karcinogenním onemocněním. Mimo to špenát obsahuje železo, vápník a jód. Snižuje hladinu cholesterolu, omezuje nebezpečí vzniku křečových žil, kardiovaskulárních onemocnění, napomáhá při léčbě bradavic a kuřích ok, při lámavosti nehtů a vlasů, při spáleninách, zánětech sliznic v hltanu, ústech, žaludku a při žaludečních vředech.

Ale nejen to - špenát je také mimořádně chutný a dá se upravovat na spoustu způsobů. Nejchutnější úprava špenátu je, jak jsme již zmínili v úvodu, z čerstvých špenátových lístků. Sklizení nádherně zelených křupavých lístků špenátu ze záhonu je ještě radostné, ale jejich omývání už trochu pracné. Američané si tuto práci poněkud usnadnili a místo špenátu pěstují mangold, rostlinu chuťově i obsahem vitaminů podobnou špenátu, avšak s většími a do červena zbarvenými tužšími listy.

Špenát však není jen příloha k bramborovým knedlíkům a uzenému masu, ale také výborná náplň slaných těst, oblíbených zvláště ve středomořské kuchyni. Lze jej použít také k přípravě špenátových kroket nebo nákypu. Čerstvé mladé lístky můžeme použít jako doplněk k obloženým mísám, na pizzu, do salátů kombinovaných s čerstvou zeleninou nebo se sýry, do těstovinových salátů i hlavních jídel. Se špenátovými listy se setkáváme i při ozdobě různých studených mís.

špenát

Špenát můžeme upravovat mnoha různými způsoby. Každý z nás samozřejmě zná klasický většinou jen jíškou zahuštěný špenát ochucený solí, pepřem a česnekem.

Neklasickou úpravou je potom čerstvý nadrobno posekaný špenát, který krátce podusíme na másle, doplníme hustou smetanou a podáváme s plátky natvrdo vařených vajec.

Špenát by tak neměli konzumovat pouze ti, kteří trpí tvorbou močových a ledvinových kamenů, a to vzhledem k vysokému obsahu kyseliny šťavelové.

špenát

Avšak špenát nemusí být jen ze špenátu nebo již zmíněného mangoldu. V mnohých směrech ještě zdravější alternativu totiž představuje špenát získaný z mladých kopřiv. Pro ty, co tuto variantu ještě nevyzkoušeli, zde máme recept:

Špenát z kopřiv
1 kg kopřivových listů, 2 vejce, 80 g sádla, 1 velká cibule, 50 g hladké mouky, 2 lžíce mléka, 3 stroužky česneku, sůl

Kopřivy důkladně omyjeme, spaříme vroucí vodou a asi 10 minut povaříme. Pak je scedíme a nasekáme nadrobno nebo umeleme. Na sádle zpěníme nasekanou cibuli, přisypeme mouku a připravíme zlatavou jíšku. Přidáme kopřivový protlak a krátce podusíme. Špenát ochutíme česnekem utřeným se solí, vmícháme do něj vejce a nakonec zjemníme mlékem. Podáváme s vařenými brambory a sázeným vejcem.

Kopřiva aneb žahavý zázrak
Kopřivy nejsou jen na to, abychom je nasypali housatům, popálili se o ně, nebo z nich jednou za rok udělali již zmiňovaný špenát. Využití kopřiv je mnohem širší. Jsou celé léčivé - od oddénků přes stonky a listy až po květy. Používaly se tolika různými způsoby jako žádné jiné byliny. Z vláknitých kopřivových listů se totiž v minulosti dokonce vařilo pivo. Kopřivy sloužily k výrobě papíru a před rozšířením bavlny a v období nouze se kopřivové vlákno používalo na provazy, lana, šňůry a sítě. Z kopřivové příze se tkaly látky, které se používaly i na armádní uniformy.

Tato statná, vytrvalá rostlina, celá pokrytá žahavými chlupy se lidově nazývá žahavka nebo žihlavka. Vyskytuje se na celém našem území od nížin až do horských oblastí. Kopřiva obsahuje vitaminy C, K, B2, karotén a kyselinu panthotenovou, dále mnoho minerálů, především draslík, železo a oxid křemičitý. Na jaře pomáhá kopřiva proti únavě, způsobené nedostatkem vitaminů, posiluje organismus a snižuje hladinu cukru v krvi. Čerstvá kopřiva obsahuje mnoho železa. Při jeho nedostatku se dostaví stavy únavy a vyčerpanosti.

špenát

Kopřivy pro zdraví
Během druhé světové války se kopřivami obkládaly rány, aby chlorofyl v listech urychlil jejich hojení. Krvácení z ran či nosu pomohou zastavit čerstvé listy nebo kopřivová tinktura. Ta se používá i na hojení popálenin a opařenin. Kopřiva působí také jako povzbuzující tonikum na zažívací trakt a prospívá při průjmu, nadýmání, vředech a v boji proti parazitům. Na kožní onemocnění, ale i na výplachy úst jako kloktadlo je vynikající odvar z kopřiv. Má vliv také na tvorbu červených krvinek, podporuje činnost ledvin, jater a žlučníku, takže čistí tělo od toxických a odpadních látek. Močopudné účinky kopřiv pomáhají čistit ledviny, zmírňují zadržování vody v těle, zánět močového měchýře a močové trubice. Ulevují při dně a dalších artritických stavech. Máte-li podobné potíže, zkuste některý z následujících kopřivových receptů:

Čaj (nálev) z kopřivy
Jednu vrchovatě naplněnou lžíci sušené kopřivy nebo asi tak 3 mladé čerstvě utržené kopřivy dáme do hrnku, spaříme vodou a necháme krátce vyluhovat. Pijeme horké.

Předjarní kopřivová kúra
10 mladých výhonků kopřiv bez květů krátce povaříme v půl litru vody. Po 10 minutách scedíme, podle chuti osladíme medem a denně popíjíme během jednoho až dvou měsíců.

sušené kopřivy

Kúra s kopřivovým sirupem
40 výhonků kopřiv svaříme v 1,5 litru vody s jedním chemicky neošetřeným citónem. Přecedíme, přidáme 1,5 kg cukru a uvaříme hustý sirup, do kterého nakonec vmícháme šťávu ze 3 citrónů. Ještě horký sirup stočíme a užíváme 1 měsíc 4 polévkové lžíce denně.
jm


cara
© 2001 - 2004 COOP Centrum družstvo
Realizace DELEX s.r.o.

Zákaznický magazín 1/2004

 Starší vydání
Zákaznický magazín 4/2003 4/2003

Zákaznický magazín 3/2003 3/2003